Významné životní jubileum prof. Ing. Jindřicha Láta, DrSc.
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 22.11.2016)

Dne 16. října 2016 oslavil 90. narozeniny nestor světového hornictví a vzácný člověk pan profesor Jindřich Lát. Již od mladých let tíhnul k hornictví a zejména k důlním strojům, v roce 1952 vystudoval Hornické inženýrství na VŠB-TU Ostrava a poté nastoupil do ostravských dolů, kde vykonával různé provozní funkce, mimo jiné hlavního inženýra na Dole Paskov. Mezi lety 1984 až 1992 vyučoval na HGF VŠB-TU Ostrava. V roce 1987 byl jmenován profesorem.

7. díl Důlní svítidla
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 18.10.2016)

Z hornických sbírek NTM, část 7

Mezi poměrně solidní sbírku NTM patří sbírka důlních svítidel. Ta byla budována od roku 1910 převážně z darů tehdy moderních lamp. To co se objevilo na trhu, získalo také NTM, jsou zde i některé reklamní a školní vzorky v řezu. Hodnotné dary jsou od profesora Jaroslava Jičínského z počátku 20. století či profesora Jaromíra Koutka. Tehdy to byla také věc prestiže, něco darovat do muzea na národní, celorepublikové úrovni, dnes jsou podobné spontánní dary zajímavých předmětů do NTM jako jsou důlní lampy velice zřídkavé.

Hornický den ve Stráži pod Ralskem
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 13.10.2016)

Oslava Dne horníků ve Stráži pod Ralskem se letos konala dne 16. září v kulturním domě U Jezera. Role průvodce slavnostním odpolednem se ujal Mgr. Jiří Štipský z odštěpného závodu Těžba a úprava uranu. V úvodu oficiální části přivítal ředitele státního podniku Ing. Tomáše Rychtaříka a čestné hosty. Pozvání na oslavu mimo jiné přijali Ing. Zbyšek Sochor, Ph.D., ředitel odboru hornictví Ministerstva průmyslu a obchodu a zároveň předseda Dozorčí rady s. p. DIAMO, doc. Ing. Miroslav Grégr, CSc., emeritní místopředseda vlády, Ing. Dalibor Hampejs, předseda Obvodního báňského úřadu v Liberci, Ing. Miroslav Jurda, vedoucí Regionálního centra SÚJB v Kamenné, Mgr. Zdeněk Hlinčík, starosta města Stráž pod Ralskem, členové Dozorčí rady státního podniku, vedení odštěpných závodů a další hosté.

6. díl Dřevěná důlní čerpadla
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 30.09.2016)

Na dolech dlouho postačovalo čerpání vod ve vědrech pomocí rumpálů či v kožených měších pomocí koňských vrátků, tato forma čerpání z velkých hloubek se udržela v revíru Kutná Hora až do 18. století, v Solivaru Prešov na Slovensku se koženými měchy čerpalo až do roku 1928.

V 16. století se hojně experimentovalo s různými důlními stroji, hlavně čerpacími. Tato renesanční, pozoruhodná až obskurní zařízení, popisuje dílo Georgia Agricoly De re metallica libri XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví), které proslulo popisnými dřevořezy. Opomíjí se, že mnohé z těchto strojů byly slepou uličkou vývoje a sám Agricola se jim směje pro jejich složitost.

Pozdější konstrukce směřovaly od komplikovaných dřevěných převodů s železnými táhly k jednodušším, dobře vyváženým, celodřevěným dvojčinným pístovým strojům, kde se těžká táhla čerpací kolony navzájem vyvažovala. Ve vysoce korozivním prostředí sulfidických ložisek byly železné pouze čepy a drobná kování. Později byly železné výrobky levnější a kvalitnější a v 70. letech 18. stol. se objevily litinové čerpací válce.

Ukončena oprava kotelny v areálu Barbora v Karviné
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 13.06.2016)

V prosinci roku 2015 splnil odštěpný závod ODRA termín stanovený v Usnesení vlády ČR č. 688 z 9. června 2008 ukončit do 31. prosince 2015 útlum lokality Barbora v Karviné.

Lokalita Barbora je od roku 2016 začleněna jako areál pod „Lokalitu Fučík – Petřvaldská dílčí pánev (PDP)“. Je tak zajištěno věcné a finanční pokrytí činností souvisejících s kontrolou a údržbou HDD, údržbou a ostrahou kulturních památek a dosud nevypořádaného nemovitého majetku. V areálu zůstaly ve správě o. z. ODRA jen čtyři technické kulturní památky (kompresorovna se strojovnou, těžní věž Hlavní výdušné jámy, těžní věž typu Walsum a kotelna), vrátnice a část dosud nevypořádaných pozemků v areálu.

2. díl „MECHANIZACE“ NA ŘÍMSKÝCH DOLECH
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 24.04.2016)

Problémy s vodou ve větších hloubkách se řešily na dolech odjakživa. Na antických dolech po celé římské říši se přinejmenším od počátku našeho letopočtu používaly kaskády dřevěných korečkových kol poháněných lidskou silou. Jednalo se o jednoduchá dřevěná kola, přibližně 4–5 metrů v průměru, která měla po obvodě umístěny korečky. Ty na spodním obvodu dráhy kola nabíraly vodu z jímky a na horním obvodu dráhy kola vodu vylévaly do dřevěného žlabu, jímž voda proudila do další jímky k dalšímu kolu. Výkon těchto čerpadel se odhaduje na 0,5 až 1,5 litru za sekundu s efektivitou cca 60 %. Podobné stroje vázaly značné množství lidských sil a musel být k nim zajištěn dostatečný přísun otroků či dělníků, kteří koly otáčeli. Způsob používání kol je vykládán různě, nejpravděpodobněji stál pracovník bokem a rukama a volnou nohou působil na paprsky kola. Některé rekonstrukce uvažují, že dělník nahoře po kole běžel.

1. díl PRAVĚKÁ PODZEMNÍ TĚžBA V TUŠIMICÍCH
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 10.04.2016)

V roce 1962 v areálu stavby elektrárny Tušimice nedaleko Kadaně byly v blízkosti kantýny při výkopech inženýrských sítí nalezeny jámy a podzemní dobývky po pravěké těžbě. Dobývaly se zde křemence, které byly používány na výrobu pravěkých nástrojů, jako jsou čepele, sekery, hroty.

Křemenec se používal a zpracovával štípáním podobně jako pazourek. Doba těžby byla radiokarbonovou metodou určena do pozdní doby kamenné – eneolitu, cca 2700 let př. n. l.

Některé z odhalených chodeb byly v době výzkumu ještě volné. Na dně jam byly nalezeny stopy ohniš/ a v jedné z chodeb kouřem zčernalý strop. Těžba zde probíhala podobně jako na srovnatelných lokalitách jinde ve světě. Za použití kamenných palic se rozrušovala hornina a křemencové konkrece se dolovaly pomocí kostěných kopáčů.

Vyšla kniha „500 let Horního řádu Petra IV. z Rožmberka“
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 20.02.2016)

V Českém Krumlově vydal Hornický spolek Český Krumlov velice zdařilou publikaci kolektivu autorů při příležitosti pětistého výročí vydání zdejšího horního řádu (1515–2015). Při slavnostním skoku přes kůži 4. 12. 2015 v jízdárně zdejšího zámku spatřila světlo světa a byla také zároveň pokřtěna.

Sanace ostravských lagun bude pokračovat
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 16.02.2016)

Likvidace jedné z největších ekologických zátěží v České republice bude pokračovat. Státní podnik DIAMO dokončil výběrové řízení na odstranění nadbilančních kalů v lagunách po chemičce Ostramo v Ostravě a dne 22. prosince 2015 podepsal ředitel DIAMO, s. p., Tomáš Rychtařík prováděcí smlouvu o provedení prací v první realizační etapě projektu „NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ – LAGUNY OSTRAMO, nadbilanční kaly“ se společností AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o. Pražská společnost AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o. se zavázala ve smlouvě o provedení prací odstranit 91 562 tun tzv. nadbilančních kalů za nabídkovou cenu 429 milionů korun (bez DPH). Podpisem smlouvy začíná běžet smluvní doba 36 měsíců na odtěžení kalů a jejich vymístění z areálu lagun R1, R2 a R3. Do pěti let budou kaly energeticky využity a v souladu se zákonem o odpadech definitivně odstraněny. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v souvislosti s podpisem smlouvy uvedl: „Jsem rád, že můžeme Ostravě oznámit dobrou zprávu. Po dlouhé době pokročí likvidace ropných lagun, které tíží obyvatele města řadu let. Náročné dvoukolové výběrové řízení bylo zdárně dokončeno a podařilo se nám dosáhnout příznivé ceny. Po vyřízení potřebných povolení může vítězná firma zbývající kaly odstranit.“

Záchranářská ocenění udělena – blahopřejeme
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 23.01.2016)

Konec roku je příležitostí k ohlédnutí nejen za rokem právě odcházejícím, ale i ohlédnutím více do minulosti. Je také spojen s připomenutím svátku sv. Barbory, k němuž neodmyslitelně patří ocenění těch pracovníků, kteří se mimořádnou měrou podíleli a podílejí na rozvoji hornictví a báňského záchranářství. Je příležitostí morálně ocenit nezměrnou obětavost a nasazení záchranářů při záchraně lidských životů i materiálních hodnot.

V pátek 4. prosince 2015, v pietním sále expozice báňského záchranářství v ostravském Landek parku, se uskutečnil slavnostní akt předání vyznamenání Záslužného záchranářského kříže ve všech třech kategoriích. Oceněným záchranářům předával vyznamenání JUDr. Pavel Dvořák, náměstek předsedy Českého báňského úřadu. I v této elitní společnosti záchranářů jsme měli svého zástupce, pana Aloise Bednáře, zaměstnance o. z. GEAM Dolní Rožínka. Slavnostnímu aktu byli přítomni vedoucí pracovníci OKD, a. s., a HBZS Ostrava.

Dny evropského dědictví na o. z. ODRA
(Ing. Libor Jalůvka, DIAMO, 22.12.2015)

Dny evropského dědictví (European Heritage Days, dále EHD) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Jejich cílem je hledání cest ke kořenům naší, evropské i světové civilizace. Proto jsou v rámci EHD pořádány nejrůznější doprovodné akce – přednášky, koncerty, městské slavnosti, ale i soutěže a další kulturní programy. Jednotlivé země nebo i města vyhlašují svá národní témata, jejichž prostřednictvím obracejí pozornost organizátorů i návštěvníků na různorodé fenomény přírodního a kulturního dědictví. Hledání identity jedince žijícího v 21. století, ve stále více se globalizujícím světě – to je to, čemu EHD přispívají, a proto se těší stále stoupající oblibě a většímu zájmu. Dny evropského dědictví jsou významnou celoevropskou kulturně poznávací, společenskou a výchovnou akcí.

Na světě je další kniha stříbrského báňského spisovatele
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 24.11.2015)

Dne 9. října 2015 se v Městském muzeu ve Stříbře uskutečnil křest publikace pana Karla Neubergera pod názvem „Stříbro a jeho hornická historie – již opravdu poslední kniha“. Je to již celkově osmá kniha nebo knížečka z autorova pera o dějinách hornictví ve stříbrském rudním revíru, který je nejstarším v českém království a dobývala se zde ruda po osm století. Kmotrem knihy se na požádání autora stal pan Přemysl Sobotka, který si udělal čas a opět zavítal do našeho města. Další z lidí, kteří se autorovi vyznali na závěr knihy, je starosta města Stříbra pan Karel Lukeš a poslanec Václav Votava. Autor přivítal všechny pozvané hosty z hornických spolků z celé ČR.

40 let od ukončení těžby na Stříbrsku
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 20.11.2015)
V sobotním dopoledni 3. října 2015 se na stříbrské radnici za zvuku hornické hymny „Hornický stav budiž velebený“ sešli pozvaní bývalí pracovníci Rudných dolů Příbram, závod Stříbro, k malému připomenutí 40 let od ukončení těžby rud ve stříbrském rudním revíru. Pozvání obdrželi všichni žijící a hlavně ti s aktuální adresou. Záštitu nad akcí převzalo město Stříbro. S finanční podporou Hornickému spolku pomohl Krajský úřad v Plzni a Nadace Jakoubka ze Stříbra.

Sanace štol v rámci projektu na řešení revitalizace Moravskoslezského kraje
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 09.11.2015)

Od roku 2010 probíhá dodavatelsky v ostravsko-karvinském revíru dlouhodobý projekt pod označením 35/AKT „Komplexní řešení problematiky metanu ve vazbě na stará důlní díla“. Projekt je dozorován ze strany státního podniku DIAMO, odštěpného závodu ODRA v pozici právnické osoby a ze strany supervizora Ministerstva financí České republiky, které je zadavatelem veřejné zakázky. Zhotovitelem je Sdružení „Velký metan“ se svými subdodavateli zřad ostravských odborných firem, zabývajících se hornickou činností.

Na stránkách občasníku DIAMO se vracíme k realizaci tohoto projektu opět po roce, abychom si tentokrát přiblížili podrobněji dílčí projekt 35/D2 „Sanace štol v blízkosti povrchu“, který byl v uplynulém roce zdárně uzavřen.

Nová kniha Otto Hejnice
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 05.10.2015)

Sifon, Venda a jejich lásky

Liberecký autor, bývalý redaktor občasníku DIAMO, Otto Hejnic vydal román Sifon, Venda a jejich lásky. Vrstevníky, outsidera Sifona a jeho pomocníka Vendu, sledujeme od jinošských let v reálném socialismu do současnosti. Poznáváme tajemnou Moniku, drobnou Páju, krásnou Natašu, dlouhou Stáňu, záhadnou Gudrun a mnohé další. Dynamická Praha, Norimberk a Liberec kontrastují s ospalými malými lázněmi v bývalých Sudetech. Knížka má 264 stran, ilustrovali ji Milan Janáček a Zdeněk Götz.

20 let hornického spolku v Plané
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 05.10.2015)
V sobotu 11. 7. 2015 opět po roce, ale letos ve znamení velkého výročí, připravovali členové hornického spolku v Plané své oslavy. Pod vedením svého předsedy Jana Teplíka pozvali své hornické kamarády k hornické parádě a k připomenutí si prošlých 20 let od založení spolku. Spolek sdružuje hlavně členy, kteří v minulosti pracovali na západočeských uranových dolech. Vybudovali provozní budovu a zrekonstruovali Šlikovu štolu. Mimo jiné vydali CD hornických písniček, několik publikací, v letošním roce dokončili hornickou stezku kolem města a mnoho dalšího. Samozřejmostí je každoroční účast na setkání hornických měst a obcí ČR. Spolek je zakládajícím členem sdružení SHHS ČR. Od kamarádů z různých spolků z ČR a i z Německa obdrželi pamětní dary.

Rekultivace jižního plata odvalu Heřmanice
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 01.10.2015)

Úložné místo těžebního odpadu odvalu Heřmanice je jedno z nejstarších a zároveň nejrozsáhlejších míst, kde je deponována důlní hlušina z hlubinné těžby černého uhlí na Ostravsku. Jedná se o komplex důlních odvalů, který vznikal již v polovině 19. století při hloubení Dolu Ida. Největší množství materiálu se zde ukládalo ve 40. – 60. letech minulého století, kdy se důl s tehdejším názvem Stalin a později Rudý Říjen rozšiřoval. Celkově předmětné místo těžebního odpadu zabírá plochu cca 65 ha. Dominuje zde tzv. centrální hřeben, na němž je vegetace zdevastována termickými procesy.

Výrazně negativním dopadem na okolní životní prostředí je existence rozsáhlých termických procesů na značné ploše odvalu, a to zejména v jeho východní a střední části. První rozsáhlé příznaky podzemního požáru se projevily v roce 1998. Následně byly uskutečněny pokusy o jeho likvidaci, a to položením izolační vrstvy elektrárenského popílku. Tyto prvotní pokusy však nezastavily šíření termických procesů a naopak celý proces získal ještě větší dynamiku. Postupně byla zachvácena prakticky celá centrální část včetně samotného hřebene.

Šmelcování na Měděnci
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 23.09.2015)

O prvním srpnovém víkendu se na Měděnec v Krušných horách vrátil středověk. Zdejší hornický spolek v čele s Ivanem Cáderem připravil zajímavé okamžiky asi pro 150 účastníků z Karlovarska a Chomutovska. Nechyběli však ani zástupci z jiných míst, např. ze Stráže pod Ralskem, Mostu, Freibergu aj.

Po slavnostním zahájení, které proběhlo na úpatí vršku, jenž dal i jméno bývalému městu, tj. Kupferberg – Měděnec, se účastníci seřadili do průvodu a pod vedením mostecké hornické dechovky prošli obcí až k místu, kde již probíhala tavba železné rudy a pražení pyritu. První úkol se zdařil na výtečnou. Z taveného krevelu byla získána železná houba, což je směs strusky a kapiček železa. Druhý pokus, výroba síry a její „rozpuštění“ ve vodní substanci, již tak úspěšný nebyl. Technologické zařízení, tj. tavicí retorta v podobě kameninového „zeláku“, nebyla dostatečně vysoká, aby v její vrchní části došlo k ochlazení sirných plynů s následující krystalizací síry. Nepomohl ani pražič v dobovém hábitu. Kdo si dodal odvahy a zhluboka se nadýchl dýmů vycházejících ze „zeláku“, správně retorty, měl dýchací potíže, zalykal se a nemohl popadnout dech. Síra v dýmech skutečně byla. Po zvládnutí technologie a vylepšení technologické aparatury určitě bude dosaženo kýženého výsledku. Vždyť šlo o první pokus.

Příprava areálu Hrušov na lehkou průmyslovou zónu
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 28.04.2015)

Současný areál Hrušov se nachází na území bývalého dolu Stachanov, v minulosti dolu Hubert.

Pokud se ohlédneme trochu do historie, pak zjistíme, že důl Hubert byl založen koncem roku 1854 Těžířstvem bratří Kleinů a těžbu zahájil v následujícím roce. V červenci roku 1855 jej odkoupila společnost Severní dráhy Ferdinandovy. Po druhé světové válce byl důl Hubert přejmenován na důl Stachanov, který se v roce 1964 stal součástí dolu Vítězný únor a v roce 1974 byl závod 3 Stachanov organizačně zrušen. Areál samotného dolu Stachanov pak sloužil dále jako pomocný pro mateřský důl Vítězný únor v Přívoze až do roku 1992, kdy byly všechny 3 jámy likvidovány a definitivně zasypány.

Areál Hrušov patří do strategických lokalit odštěpného závodu ODRA, a to zejména z hlediska jeho umístění, nebo@ se nachází v blízkosti sjezdu z důležitého dopravního spojení – dálnice D1, která vede k hraničnímu přejezdu do Polska. Tudíž o využití této lokality je eminentní zájem.

Ministr Jan Mládek jednal v Ostravě o lagunách Ostramo
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 13.04.2015)

V pátek 6. 3. 2015 se v rámci své pracovní cesty do Moravskoslezského kraje setkal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek s představiteli města Ostravy i Moravskoslezského kraje v primátorském salónku na radnici v Ostravě, kde jednal o situaci na lagunách Ostramo.

Setkání byli přítomni za MPO: pan ministr Jan Mládek, poradce ministra Vladimír Vlk, vládní zmocněnec Jiří Cienciala, za město Ostrava primátor Tomáš Macura, náměstkyně primátora Kateřina Šebestová, náměstek primátora Ivo Hařovský, za Moravskoslezský kraj hejtman Miroslav Novák a za s. p. DIAMO ředitel státního podniku Tomáš Rychtařík a ředitel o. z. ODRA Josef Havelka.

Předmětem jednání byl další postup státního podniku DIAMO a MPO při odstraňování staré ekologické zátěže, kterou na území Ostravy zanechal podnik OSTRAMO.

V průběhu jednání byl podrobněji vysvětlen současný stav sanačních prací, byla prezentována mapová dokumentace, síť monitorovacích vrtů, a dokonce i lahev se skutečnými solankami.

Koroze v jámách na o. z. ODRA
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 20.03.2015)

Koroze je strašák, který nám nedá spát. Vyjmenovávat místa a věci, kde nám ztrpčuje život, je zbytečné. Kde je možná účinná protikorozní úprava, děje se tak. Kde je možná náhrada a je ekonomicky únosná, provádí se taktéž. Mnohým výrobcům se podařilo svými produkty dosáhnout překotných změn a korozi ze svého slovníku vymýtili. V mnohých odvětvích lidské činnosti jsou však prvky, které se zatím nahradit nedají, a i když je využita dostupná protikorozní úprava, vysoce agresivní prostředí má navrch.

Míst, kde se při naší činnosti na středisku Důl, o. z. ODRA potýkáme s korozí, je mnoho. Před časem se nám podařil vyřešit problém s výtlačným potrubím na lokalitě Jeremenko, kdy bylo ocelové potrubí v jámě (často a složitě opravováno díky korozi) nahrazeno sklolaminátovým. Avšak výstroj jámy je tvořena tzv. rozponami a příčkami, což jsou ocelové prvky, jejichž profily a tloušťky jsou součástí projektové dokumentace.

Otisky času
(Otto Hejnic DIAMO, DIAMO, 14.03.2015)

Recenze: Otisky času, báňská činnost v Středočeském kraji.

Knihu Otisky času aneb Time tracking, pojednávající o báňské činnosti ve Středočeském kraji, napsal Josef Velfl a kolektiv. Do angličtiny ji přeložila Gabriela Baladová. Reprezentační publikace vznikla začátkem tohoto tisíciletí. Je v ní zaznamenána těžba v rudných, uhelných a železnorudných revírech a krátce je zachycena i těžba uranové rudy. Knížka má rozměry 308 x 216 mm, početné barevné a černobílé fotografie, řadu náčrtků a 136 stránek českého a anglického textu.

Kapitola Na úsvitu dějin nás seznamuje s neolitickými předměty.

Kapitola Rozvoj užití kovů začíná v 12. a 13. století těžbou stříbra a zlata, která probíhala na výchozech žil a pak šla do podzemí, vznikaly chodbice a šachtice. Roku 1300 Václav II. vydává Královský horní zákon a Kutná Hora se stává druhým městem v Čechách, razí se pražský groš. Dobývá se ručně, buší se mlátkem do želízka, to se pak vyklíní. Když byla skála měkčí, kopala se špičákem a trojhrannou motykou, krací, ruda se dávala do neciček, troků nebo do beden, kašten, roztloukala se obouruční palicí, puckou, dosmýkala se k šachtici a pomocí koše se dostávala na povrch. K dopravě do větších hloubek se používaly žentoury, do menších hašply, primitivní vrátky. Voda se čerpala v kožených měších, stejně jako rubanina. Postupem času se začínají používat první čerpadla a důlní vozíky. Dosažená hloubka byla až 500 m, s nastupující hloubkou ale obsah kovu v ložisku mizel a dobývání kladla nepřekonatelné překážky podzemní voda.

Areál bývalého Dolu Petr Bezruč v Ostravě
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 19.01.2015)

Opravy památkově chráněných objektů v areálu bývalého Dolu Petr Bezruč v Ostravě byly ukončeny

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA má v ostravsko – karvinském revíru ve své správě v současné době 11 nemovitých a 2 movité kulturní památky nacházející se v pěti areálech bývalých dolů, které převzal 1. 1. 2002 do své správy od OKD, a. s., na základě smlouvy o prodeji části podniku. Mezi svěřenými památkovými objekty zaujímá unikátní postavení komplex památek nacházejících se v areálu bývalého dolu Petr Bezruč. Tento důl tvoří těsně pod vrcholem hladnovského kopce typickou dominantu severovýchodního horizontu Ostravy. Byl založen přímo u silnice z Moravské Ostravy do Michálkovic jako mělký v roce 1842 a navazoval na systém důlních děl Jaklovecké dědičné štoly. Jeho zakladatel Josef Gross, tehdejší centrální ředitel Vítkovických železáren (Vítkovické horní a hutní těžířstvo), důl založil ve vlastní režii a pojmenoval ho po své manželce Terezii. Nedlouho po založení, v roce 1843, prodal důl Salamonu Mayeru Rothschildovi, vlastníku Vítkovických železáren. V roce 1862 byl dosavadní mělký důl přebudován na hlubinný a připojen na Báňskou (též Montánní) dráhu. V roce 1942 byl důl podle své výrazné polohy na kopci nad městem přejmenován na Bergschacht (Náhorní důl) a v roce 1946 podle významného slezského básníka Petra Bezruče. Znárodněný důl se v roce 1946 stal součástí podniku Ostravsko–karvinské kamenouhelné doly Ostrava (pozdější OKD). Těžba zde byla ukončena po vyhlášení útlumu v roce 1992. Likvidace hlavních důlních děl byla ukončena v roce 1994.

Odval Ostrava – Heřmanice v centru dění
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 25.11.2014)

Úložné místo těžebních odpadů z bývalé hornické činnosti, odval v Ostravě – Heřmanicích, je častým tématem článků občasníku DIAMO. Tento termicky aktivní odval přitahuje pozornost z mnoha hledisek. Jeho materiál je tvořen z části kvalitním kamenivem, vhodným k použití ve stavebnictví, z části uhelnou hmotou s energetickým potenciálem. Na centrální terase haldy je situována skládka nebezpečného chemického odpadu z ostravských koksoven, která je potenciálně ohrožena migrujícími termickými procesy. Projevy těchto procesů způsobují škody na životním prostředí i majetku a znepříjemňují též život obyvatel v okolí.

V bezprostřední blízkosti odvalu se navíc nachází evropsky významná lokalita Heřmanický stav, součást evropské soustavy Natura 2000.

Tři budovy s dvojvěží, to je unikátní areál
(Karel Sliva, DIAMO, 10.11.2014)

Památkově chráněné objekty Dolu Petr Bezruč jsou opraveny.

Státní podnik DIAMO ukončil v těchto dnech opravy památkově chráněných budov v areálu Dolu Petr Bezruč ve Slezské Ostravě.

„Opravy jsme zahájili již v roce 2004. Začalo se s nátěrem těžní dvojvěže v areálu, postupně se opravovaly budovy strojoven,“ líčí postup stavebních prací Ing. Libor Jalůvka ze státního podniku DIAMO.

Jako poslední ze tří památkově chráněných budov byla nyní opravena budova těžní dvojvěže, postavená v letech 1901–1916.

Historie odvalu Heřmanice - III. díl
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 07.10.2014)

Odval Heřmanice

Odvalem Heřmanice lze nazvat celý komplex všech odvalů v ploše vymezené tratí Ostrava – Bohumín, Heřmanickým rybníkem a spojnicí mezi Doly Ida a Heřmanice od doby započetí strhávání hřbetového odvalu Karolína a výstavby odkalovacích nádrží severně od odvalu Svoboda a autoodvalu. V té době dochází k vzájemnému propojení všech částí vyjma provozního odvalu, který je dále provozován a kolem roku 1990 dorovnán mírným svahem až na úroveň Heřmanického rybníka do tvaru plošného odvalu mocného cca 30 m.

Historie odvalu Heřmanice - II. díl
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 01.10.2014)

Odval Svoboda (včetně autoodvalu a provozního odvalu)

Po zahájení hloubení jam Heřmanice bylo započato s odvalováním severně od nich. Odvalový materiál byl transportován důlními vozíky. V průběhu let 1949 až 1954 vznikl tzv. provozní odval. Ten byl situován v prostoru zhruba severovýchodně od Dolu Heřmanice.

Spojením tohoto odvalu s plochým odvalem Dolu Ida vznikla plocha pro manipulační kolejiště. Kolem roku 1952 byla zprovozněna lanová dráha z úpravny koksovny Svoboda, ze které byl hlušinový materiál dopravován podél Dolu Ida k Dolu Heřmanice a překládán na dráhové výložníky s dopravou hlušiny vozíky. Takto vznikal odval Svoboda ve tvaru dvojitého kužele, jelikož dráhy dopravníků byly situovány od překládací stanice směrem SSZ a SSV. V roce 1954 dosahovaly kužely odvalu Svoboda do výše cca 30 m. Východně od nich pokračovalo odvalování hlušiny, tzv. provozního odvalu na sever a východ k Heřmanickému rybníku. Výška tohoto plochého odvalu se pohybovala okolo 10 m, doprava byla provozována důlními vozíky z Dolu Heřmanice. Odvalový materiál tvořila pouze netříděná hlušina z otvírkových a přípravných důlních děl. V létech 1954 – 1961 byla dynamika odvalování v této oblasti největší. Z leteckých snímků z roku 1954 a 1961 byl patrný obrovský nárůst objemu kuželových odvalů Svoboda, rozšíření provozního odvalu a zahájení provozu tzv. autoodvalu.

Historie odvalu Heřmanice
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 26.08.2014)

Odval Svoboda (včetně autoodvalu a provozního odvalu)

Po zahájení hloubení jam Heřmanice bylo započato s odvalováním severně od nich. Odvalový materiál byl transportován důlními vozíky. V průběhu let 1949 až 1954 vznikl tzv. provozní odval. Ten byl situován v prostoru zhruba severovýchodně od Dolu Heřmanice.

Prokopská pouť
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 17.08.2014)

V neděli 6. 7. 2014 se členové hornického spolku ze Stříbra spolu s kolegy z Hornického spolku z Plané zúčastnili již v pořadí 24. Prokopské pouti v Příbrami. Ranní hornická paráda začala již o půl deváté ráno. Za velmi krásného slunečného počasí jsme ve svých černých kytlích pomalým krokem stoupali k městu Březové Hory pod taktovkou místních hornických kapel. První zastávka průvodu se konala před hornickým muzeem, kde byl do muzejních expozic umístěn kus ryzího stříbra z Příbrami z roku 1980 (tento mimořádný přírůstek – vzorek ryzího stříbra o značné hmotnosti přes 10 kg, který původně pochází z Příbrami, bývalé uranové šachty č. 21, kde byl nalezen v bohatém výskytu na 7. patře 350 m pod povrchem v roce 1980 – byl poté vyvezen do zahraničí, kde putoval přes Rakousko do Německa. V říjnu 2013 byl tento jedinečný nerost náhodně objeven mineralogem Hornického muzea Příbram Pavlem Škáchou na největší evropské burze minerálů v Mnichově, kde byl nabízen k prodeji. Díky uvolněným finančním prostředkům Středočeského kraje se mohl realizovat nákup tohoto vzorku, a tak se mohl tento exkluzivní minerál po 34 letech vrátit do Příbrami, pozn. red., zdroj http:// www.muzeum-pribram.cz).

Ministr životního prostředí Richard Brabec na „Lagunách Ostramo“
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 12.05.2014)

Dne 7. března 2014 v rámci návštěvy Moravskoslezského kraje zavítal pan ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec na „Laguny Ostramo“ státního podniku DIAMO, odštěpného závodu ODRA v Ostravě. Pana ministra doprovázela Ing. Berenika Peštová, Ph.D., náměstkyně ministra pro sekci technické ochrany životního prostředí, pověřena dočasným zastupováním při výkonu činností vrchního ředitele sekce technické ochrany životního prostředí, a zmocněnec vlády pro Moravskoslezský a Ústecký kraj doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. Na místě je za s. p. DIAMO přivítal ředitel s. p. Ing. Bc. Jiří Jež, Ing. Josef Havelka, ředitel o. z. ODRA, s. p. DIAMO a Ing. Josef Jašek, vedoucí střediska Povrch o. z. ODRA.

První kroky pana ministra směřovaly podél haly předúpravy materiálu pro termickou desorpci přímo k lagunám. Pan ministr si v rámci své návštěvy prohlédl jak nadbilanční kaly v lagunách R1, R2 a R3, tak i vlastní technologickou linku nepřímé termické desorpce sloužící k dekontaminaci zemin a v neposlední řadě rovněž technologii dekontaminační stanice podzemních vod. Pan ministr byl v rámci své návštěvy seznámen s aktuálním stavem prací při řešení zakázky „Nápravná opatření – laguny Ostramo“ a podrobně se zajímal o příčiny „objevení tzv. nadbilančních kalů“ a vzniku dalších nových skutečností.

Přijetí zástupců hornických spolků ve Sněmovně
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 18.04.2014)

V úterý 11. 3. 2014 navštívila Poslaneckou sněmovnu PČR sedmičlenná delegace Sdružení hornických a hutnických spolků ČR, aby se zde setkala s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem. Přijetí na půdě Sněmovny zprostředkoval poslanec Václav Votava. „Požádali jsme poslance Votavu o zorganizování tohoto setkání, abychom se mohli panu předsedovi představit, seznámit ho s činností našich spolků a požádat o záštitu i osobní účast na 18. setkání hornických měst, které se uskuteční v září v Českém Krumlově,“ uvedl místopředseda Hornického spolku ve Stříbře Karel Neuberger.

Jednání bylo velmi přátelské a zúčastnění se shodli na důležitosti zachovávání tradic našich předků. Předseda Sněmovny nabídku záštity nad hornických setkáním rád přijal. „Členové příbramského spolku ihned využili jeho vstřícnosti a požádali ho i o záštitu nad jubilejním 20. setkáním v Příbrami v roce 2016. To bude současně i evropskou akcí měst s hornickou tradicí,“ doplnil Karel Neuberger. Navíc jim předseda Sněmovny slíbil pomoc při zprostředkování účasti prezidenta Miloše Zemana na této mezinárodní akci.

Kdy ožije Trojické údolí?
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 21.03.2014)

„V současné době byly na MPO ČR předány podklady pro zadávací dokumentaci na realizaci I. etapy projektu “Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice„. Koncem roku 2008 (začátkem roku 2009) se předpokládá zahájení prací.“

Taková byla poslední slova příspěvku kolegy Petra Jelínka, otisknutého v občasníku DIAMO v dubnu 2008. Zajímá vás, jestli byly tyto práce opravdu zahájeny a jaký je současný stav realizace projektu? V tom případě si, prosím, přečtěte tento článek.

DIAMO O. z. ODRA Ostrava
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 18.03.2014)

Činnost v uplynulém roce.

Rok 2013 lze na odštěpném závodě ODRA považovat za úspěšný jak z hlediska plnění ekonomických ukazatelů, tak i plnění dalších cílů. Kolektiv 256 zaměstnanců o. z. ODRA v tomto roce pokračoval především v realizaci aktualizovaného technického a sociálního projektu útlumu uhelného hornictví ve svěřené části Ostravsko – karvinského revíru pro léta 2012 – 2032. V rámci zabezpečovaných hlavních činností se jednalo o čerpání důlních vod z ostravské dílčí pánve na lokalitě Jeremenko a čerpání důlních vod z petřvaldské dílčí pánve na lokalitě Žofie. Z uzavřených důlních prostor bylo v roce 2013 vyčerpáno a následně vypuštěno do povrchových vodotečí z vodní jámy Jeremenko 5 302 456 m³ důlních vod do řeky Ostravice a z vodní jámy Žofie 1 219 447 m³ důlních vod do Petřvaldské stružky. Standardně byla zabezpečována také péče o všech 100 uzavřených hlavních důlních děl, 54 odplyňovacích vrtů a provoz podstatné části systému aktivní a pasivní ochrany ostravské a petřvaldské dílčí pánve. Současně byl zabezpečen provoz monitorovacího systému sledování výstupu plynů na vybraných jamách a objektech v jejich blízkosti. Dle plánu probíhalo rovněž vyřizování sociálně zdravotních nároků spojených s hornickou činností v minulosti, vyřizování nároků na zvláštní příspěvky horníkům a náhrady za ztrátu na výdělku vzniklé po 1. 1. 1993 na utlumovaných dolech pro celkem 19 832 oprávněných osob. Zahlazování následků hornické činnosti probíhalo dle schváleného ročního programu v lokalitách Jeremenko, Žofie, Fučík – Petřvaldská dílčí pánev, Paskov, Ostrava – Ostravská dílčí pánev a Barbora.

Oprava budovy těžního stroje v areálu bývalého dolu Petr Bezruč v Ostravě
(Ing. Libor Jalůvka, DIAMO, 22.02.2014)

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA má v ostravsko – karvinském revíru ve své správě v současné době 12 nemovitých a 2 movité kulturní památky nacházející se v pěti areálech bývalých dolů, které převzal 1. 1. 2002 do své správy od OKD, a. s. na základě smlouvy o prodeji části podniku. Mezi svěřenými památkovými objekty zaujímá výjimečné postavení komplex památek nacházejících se v areálu bývalého dolu Petr Bezruč. Důl tvoří těsně pod vrcholem hladnovského kopce typickou dominantu severovýchodního horizontu Ostravy. Byl založen přímo u silnice z Moravské Ostravy do Michálkovic jako mělký v roce 1842 a navazoval na systém důlních děl Jaklovecké dědičné štoly. Jeho zakladatel Josef Gross, tehdejší centrální ředitel Vítkovických železáren (Vítkovické horní a hutní těžířstvo), důl založil ve vlastní režii a pojmenoval ho po své manželce Teresii. Nedlouho po založení, v roce 1843, prodal důl Salamonu Mayeru Rothschildovi, vlastníku Vítkovických železáren. V roce 1862 byl dosavadní mělký důl přebudován na hlubinný a připojen na Báňskou (též Montánní) dráhu. V roce 1942 byl důl podle své výrazné polohy na kopci nad městem přejmenován na Bergschacht (Náhorní důl) a v roce 1946 podle významného slezského básníka Petra Bezruče. Znárodněný důl se v roce 1946 stal součástí podniku Ostravsko–karvinské kamenouhelné doly Ostrava (pozdější). Těžba zde byla ukončena po vyhlášení útlumu v roce 1992. Likvidace hlavních důlních děl byla ukončena v roce 1994.

Nová expozice hornictví v Mostě
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 16.02.2014)

Dne 10. ledna 2014 se členové Hornického spolku ze Stříbra zúčastnili otevření nové expozice „ Rudní hornictví v Krušných horách“ v Podkrušnohorském technickém muzeu Most, na dole Julius III.

Přítomen byl ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala, europoslanec Richard Falbr, primátor Mostu a poslanec Vlastimil Vozka, zástupci kraje, sousedního Saska, Severočeských dolů, Vršanské uhelné, dolu Centrum, Severočeské energetiky, zástupci měst a obcí a zástupci hornických spolků ČR ze Stříbra, Chodova a místní. Projevů se ujali ředitel muzea Zbyněk Jakš a primátor Vlas- timil Vozka. Pan Karel Neuberger ze Stříbra předal Zbyňku Jakšovi stříbrskou medaili za udržování hornických tradic. Poté pan ministr přestřihl pásku a otevřel tím novou expozici. Z přiložených fotografií si můžete udělat představu o zdařeném díle.

V dubnu bude muzeum otevírat další expozici, a to o uhelném hornictví na Mostecku.

Zdař Bůh!
Karel Neuberger

LANDEK PARK – Hornické muzeum v Ostravě Petřkovicích
(Mgr. Michaela Hylská, DIAMO, 04.02.2014)

oslavilo 20 let od svého založení.

Dne 4. prosince 2013 uplynulo již 20 let od založení Hornického muzea v Ostravě-Petřkovicích. V této souvislosti nelze nevzpomenout na jeho zakladatele a prvního ředitele Hornického muzea Ing. Stanislava Vopaska a jeho blízkého spolupracovníka, bývalého ředitele Nadace Landek Ostrava, PhDr. Ing. Pravomila Vokřínka. Dnes můžeme konstatovat, že jejich myšlenka zachovat lokalitu původního nejstaršího černouhelného dolu v ostravské části revíru byla nadčasová a v té době určitě originální. Tím byla zahájena etapa uchování historického dědictví v oblasti černouhelných dolů v našem regionu, na které se podílela řada nadšenců pro hornickou historii z Dolu Odra i z ostatního revíru.

Dne 4. 12. 1993 (den svátku sv. Barbory, patronky horníků) společnost OKD slavnostně otevřela na lokalitě jámy Anselm (Eduard Urx), tehdejšího Dolu Odra, Hornické muzeum pro návštěvníky a zpřístupnila první povrchové expozice, které se dále rozvíjely. Prvními předváděnými exponáty bylo v bývalé strojovně kompresorů několik důlních strojů, kombajnů, důlních lokomotiv, které představovaly jen malou část strojního depozita muzea. Kombajn KSV 6A byl dokonce předváděn v pohybu. Byl také zajištěn vstup a prohlídka štol ve slojích Albert a František z roku 1830. Tyto štoly byly odkryty ve sklepních prostorách bývalé strojovny v listopadu 1991.

Hornický spolek ve Stříbře dokončil Hornickou stezku
(administrator, DIAMO, 01.02.2014)

Členové Hornického spolku ve Stříbře se mohou pochlubit dalším dokončeným dílem. Po několika letech se jim podařilo dokončit trasu Hornické stezky kolem města Stříbra v délce 55 km s 37 turistickými zastaveními. Hornická stezka vede kolem města, vnitřním městem, přes Vranov, Svinnou, Sytno, Milíkov, Svojšín, Kšice a Úlehle zpět do Stříbra. Tabule vás informují o největších, o nejzajímavějších dílech revíru, o geologii a mineralogii, o technickém pokroku. Máte možnost nahlédnout do dějinných listin a dokumentů, které jsou poprvé na veřejnosti, na staré fotografie a obrazy. Hornická stezka je koncipována pro pěší turistiku i cykloturistiku, rovněž nedělní procházkou lze zhlédnout určitou část stezky. K trase Hornické stezky vydal Hornický spolek informační tabuli a po dohodě s městem Stříbrem i poutavou knížečku, která vás čtivým vyprávěním seznámí s celou trasou. Hornický spolek tímto děkuje Plzeňskému kraji za velkou podporu při svém konání.

Odstranění budovy skipu výdušné jámy v areálu Paskov
(Ing. Libor Jalůvka, DIAMO, 18.12.2013)

Za zvýšeného zájmu médií, laické i hornické veřejnosti probíhala od listopadu 2012 do července 2013 demolice budovy skipu výdušné jámy v areálu Paskov. Byla tím završena technická likvidace nevyužívané části areálu někdejšího dolu Paskov, který spravuje DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA. Skipová budova se nacházela u čtyřproudé výpadovky z Ostravy na Frýdek–Místek a tvořila od poloviny šedesátých let minulého století nepřehlédnutelnou dominantu s nádherným pozadím Moravsko–slezských Beskyd. Jednalo se o likvidaci (demolici) 463. objektu od počátku útlumu (1991) na bývalých šachtách ve správě o. z. ODRA, z toho od 1. 1. 2002 v rámci DIAMO, s. p. pak o 325. objekt. Samotné demolici předcházely přeložky dotčených inženýrských sítí, o kterých byli čtenáři občasníku DIAMO již v tomto roce informováni.

Železobetonová budova skipové věže měla v hlavě těžní věže strojovnu. Do prostoru těžní věže o půdorysných rozměrech 24,70 m x 16,05 m a výšky po atiku + 69,37 m byla integrována kromě strojovny hlavního těžního stroje a strojovny havarijního vratu ještě výsypná stanice skipu a provozy zajiš[ující provoz skipu z hlediska energetického, dopravního a obslužného.

Uranové minerály a jejich nejvýznamnější naleziště v České republice
(Otto Hejnic DIAMO, DIAMO, 24.09.2013)

Do tisku se připravuje významná mineralogicko-geologická publikace. Má mít cca 400 stran formátu A 4, s pevnou vazbou, bude celobarevná a na kvalitním křídovém papíře.

Autorský kolektiv tvoří: Ing. Petr Pauliš, Karel Babka, Mgr. Jiří Sejkora,Ph.D.

Na publikaci se také velkou měrou podíleli další spolupracovníci a recenzenti z řad našich předních odborníků na mineralogii, geologii a hornickou historii, za podpory státních institucí, soukromých organizací, muzeí, oborových sdružení a hornických spolků i bývalých pracovníků ČSUP a pamětníků.

Výstava Příbramské stříbro v Hornickém muzeu
(Otto Hejnic DIAMO, DIAMO, 20.08.2013)

Hornické muzeum otevřelo na dole Vojtěch pozoruhodnou výstavu věnovanou kovu, který Březové Hory a celou Příbram proslavil – stříbru. Pojem příbramské stříbro si mnozí spojují se zdejšími doly nebo třeba oltářem na Svaté Hoře, v minulosti byla ale nezanedbatelná část produkce tohoto drahého kovu použita na ražbu mincí a medailí. Výstava proto představuje nejen historii dolování a stříbrnou rudu v jejích nejrůznějších podobách, ale především tu- zemská platidla od 18. do poloviny 20. století.

Untergriesbach – setkání horníků v Bavorsku
(Otto Hejnic DIAMO, DIAMO, 15.08.2013)

Na pozvání bavorských hornických a hutnických spolků se zástupci hornických spolků z ČR (Stříbro, Příbram, Stonava, Bohumín) zúčastnili 5. bavorského hornického a hutnického setkání a 750. výročí města Untergriesbachu.

Na setkání se celkem sešlo 50 hornických spolků a hornických kapel.

Ochrana objektu na termicky aktivním odvale Hedvika
(Otto Hejnic DIAMO, DIAMO, 04.07.2013)

Úložné místo těžebního odpadu Hedvika (dále jen odval), nacházející se v částech katastrálních území Radvanice (město Ostrava) a Petřvald u Karviné (město Petřvald), je reliktem těžební činnosti převážně bývalého dolu Hedvika, který byl později organizačně začleněn pod „velkodůl“ Důl Julius Fučík se sídlem v Petřvaldě. Začátek historie odvalu není zcela jednoznačně prokázán, předpokládá se však již od přelomu 19. a 20. století, kdy zde byl pravděpodobně ukládán materiál z hloubení jam a otvírkových děl dolu Hedvika (původní název byl důl Albrecht). Plošně se odval rozšiřoval z původního prostoru u vlastního areálu dolu Hedvika do okolí, zejména ve směru severozápadním, tedy k Michálkovicím. Na přelomu 60. – 70. let 20. století nastává období intenzívního rozšiřování odvalu do zhruba dnešního plošného rozsahu. Ukládání hlušin na odvale bylo ukončeno až v roce 1998, kdy zde bylo ukončeno ukládání části hlušinové produkce z blízkého dolu Pokrok. V současnosti je odval mohutnou plošně rozlehlou formací hlušinových navážek s plochou cca 40,6 ha a průměrnou výškou navážek 12 – 15 m. Maximální výška odvalu vůči okolnímu přirozenému prostředí je až 32 m. Takto morfologicky tvarovaný komplex hlušinových navážek s vysokým podílem zbytkové uhelné substance je predisponován ke vzniku záparů a vývoji endogenních požárů. Termické procesy byly registrovány v různých částech odvalu již od 50. let 20. století, dle dochované dokumentace však byly lokálně eliminovány, a to zejména odtěžením, hašením a především překrytím izolačními vrstvami. Tyto zásahy však nezabránily mohutnému vývoji termických aktivit (TA) v centrální části odvalu v průběhu 90. let minulého století, teploty v ohnisku záparu převyšují 500 0C. Poslední pokusné sanace TA v roce 2006 formou zaplavování ohnisek záparu tekutou jílovitou suspenzí nebyly v dostatečné míře účinné a tyto pokusy byly ukončeny. Souběžně v této době bylo již přikročeno ke komplexnímu monitorování teplot odvalu a sledování vývoje šíření TA prostorově jak do hloubky, tak do plochy formou termometrických sond. Po počáteční několikaleté stabilizaci ohniska záparu byly od roku 2010 pozorovány dynamické teplotní migrace do okolí, a to rovněž ve směru k původnímu areálu dolu Hedvika, který je zastavěn stavebními objekty různého využití. Od roku 2011 je odval rovněž v pravidelném ročním intervalu monitorován leteckou termografií.

Něco z historie Hrušova
(Otto Hejnic DIAMO, DIAMO, 27.01.2013)

Důl Hubert (toto byl původní název) v Hrušově založilo v roce 1854 těžířstvo bratří Kleinů a pojmenován byl po jednom z nich. Kutací práce v důlním poli však probíhaly již od roku 1849. Avšak již v následujícím roce 12. Července 1855 byl důl odkoupen Společností Severní dráhy Ferdinandovy. V roce 1876 na něho byla podzemím převedena těžba od dolu Albert, který byl potom provozován jako pomocný důl. První velká přestavba a modernizace dolu proběhla v letech 1870–76. V rámci dílčí rekonstrukce v roce 1898 byl instalován v těžní jámě nový parní těžní stroj, který byl v té době největším parním těžním strojem v dolech Severní dráhy Ferdinandovy. Při další rekonstrukci dolu v letech 1911–1916 byla založena výdušná jáma Vrbice. V letech 1924–28 následovala kompletní rekonstrukce Dolu Hubert včetně strojového parku a celý provoz byl elektrifikován. Těžní jáma byla rozšířena na průměr 6 metrů a dosáhla hloubku 386 metrů. V té době byl již instalován elektrický těžní stroj s měničem Ward-Leonard Ilgner o výkonu 1500 koňských sil. Ocelová těžní věž byla vysoká 35 metrů. Po druhé světové válce byl důl znárodněn a od 1. ledna 1946 začleněn do n. p. Ostravsko-karvinské doly Ostrava.

Odvodnění bezodtokové kotliny Horní Suchá
(Otto Hejnic DIAMO, DIAMO, 30.08.2012)

Jedním z průvodních efektů při dobývání uhlí jsou i poklesové jevy projevující se na povrchu terénu. Poklesy mění původní morfologii terénu a tedy i odtokové poměry. Nezřídka vznikají novotvary, které zcela pozmění charakter krajiny. Jedná se například o tzv. bezodtokové kotliny, tedy jakési mokřady až rybníky vzniklé v sekundárních depresích. Jedna z takových bezodtokých kotlin se vytvořila v katastru obce Horní Suchá. V období nadměrných srážek a jarního tání zde docházelo ke zvýšení hladiny tak, že byla negativně ovlivněna i přilehlá komunikace.

Na žádost obce Horní Suchá byla v loňském roce zahájena příprava sanačně rekultivační stavby „Odvodnění bezodtokové kotliny Horní Suchá“, která s ohledem na příznivé klimatické podmínky panující ke konci roku byla v témže roce i zrealizována.

Nepříznivý stav, který byl způsoben hornickou činností, ohrožoval průjezdnost a bezpečnost provozu na komunikaci II/474 vedoucí z Horní Suché do Karviné. Během vydatných deš/ů docházelo k jejímu zatápění. Zátopou byla rovněž ohrožena stabilita stávajícího nadzemního vodovodu DN 300 ve vlastnictví SmVaK Ostrava, a. s., který vede souběžně s komunikací.

Baníctvo a geológia na Spiši
(Otto Hejnic DIAMO, DIAMO, 07.02.2012)

História, súčasnosť a perspektívy.

Baníctvo a geológia na Spiši – história, súčasnosť a perspektívy, pod týmto názvom sa konala odborná konferencia 8. – 9. 12. 2011 v Spišskej Novej Vsi na Slovensku. Konferenciu organizoval Banícky spolok Spiš so spoluorganizátormi MÚ Spišská Nová Ves, MŽP SR, Štátny geologický úrad Dionýza Štúra v Bratislave, Združenie baníckych spolkov a cechov, Slovenskej banskej komory, Slovenskej baníckej spoločnosti, Hlavného banského úradu SR a Slovenského technického múzea.

Laguny OSTRAMO v Ostravě
(Otto Hejnic DIAMO, DIAMO, 05.01.2012)

INFORMACE O POSTUPU PRACÍ NA LAGUNÁCH OSTRAMO V OSTRAVĚ

„Nápravná opatření – laguny Ostramo“ (NO–LO), což je název pro sanaci skládky odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě, kterou provádí Sdružení ČISTÁ OSTRAVA, plynule pokračují. Zastavení prací v březnu letošního roku ze strany společnosti BALTOM, s. r. o. (subdodavatele společnosti GEOSAN GROUP, a. s.), znamenalo více než dvouměsíční výpadek ve zpracování náplně lagun. Počátkem června nás společnost GEOSAN GROUP, a. s., informovala, že již zajistila náhradní subdodavatele za účelem neprodleného pokračování v provádění díla tak, aby část díla spočívající v odtěžení sludge a jejím přepracování na certifikované palivo byla dokončena do konce roku 2011.

Novými subdodavateli GEOSAN GROUP, a. s., se staly společnosti VODNÍ ZDROJE, a. s. a ŠAMONIL, s. r. o. Současně byl ze strany GEOSAN předložen nový harmonogram pro zpracování obsahu lagun, dle kterého mělo být od července měsíčně aplikováno do lagun 1 600 t vápna a vyrobeno 20 500 t paliva. GEOSAN GROUP, a. s., předpokládal výrobu certifikovaného paliva GEOBAL 4, které má obsah uhlí 0 – 10 %, obsah neutralizovaných kalů pak je 90 – 100 %. Držitelem certifikátu a vlastníkem vyrobeného paliva je společnost GEOSAN GROUP, a. s. Nově schválení subdodavatelé pro GEOSAN realizují vlastní výrobu paliva, jeho odbyt je zajišťován přímo GEOSAN GROUP, a. s.