Tři budovy s dvojvěží, to je unikátní areál

Památkově chráněné objekty Dolu Petr Bezruč jsou opraveny.

Státní podnik DIAMO ukončil v těchto dnech opravy památkově chráněných budov v areálu Dolu Petr Bezruč ve Slezské Ostravě.

„Opravy jsme zahájili již v roce 2004. Začalo se s nátěrem těžní dvojvěže v areálu, postupně se opravovaly budovy strojoven,“ líčí postup stavebních prací Ing. Libor Jalůvka ze státního podniku DIAMO.

Jako poslední ze tří památkově chráněných budov byla nyní opravena budova těžní dvojvěže, postavená v letech 1901–1916.

    „Opravili jsme horní části věže pochůzkové lávky, ošetřili ocelovou konstrukci těžní budovy. Opravil se a doplnil ztužující prstenec kolem budovy, hodně atypický a zvláštní. Byla opravena střecha, ocelová vrata, budova dostala nové vnitřní omítky vnější fasádu i okapy,“ vypočítává nejviditelnější poslední práce na budově Jalůvka. Na přání památkářů dostala fasáda budovy světle šedou, neutrální barvu. I samotná těžní dvojvěž je unikátní. „Jedná se o atypickou soustavu dvou věží o rozdílné výšce, jejichž konstrukce jsou postavené u sebe na společných základech se vzájemným pootočením o 90 stupňů. Nejprve byla postavena v r. 1902 vyšší věž a později, v r. 1916, byla postavena věž nižší,“ vysvětluje Jalůvka. Památkový areál bývalého dolu Terezie/ Petr Bezruč tvoří celkem tři budovy. Kromě čerstvě opravené těžní budovy ještě budovu strojovny pomocného těžního stroje a strojovnu těžního stroje číslo jedna.

„V budově strojovny číslo jedna vznikl po opravách krásný prostor, který nabízí mnohá využití. Dovedu si zde představit restauraci nebo informační centrum,“ ukazuje Jalůvka prosvětlené prostory velké haly. Stejně tak podle Jalůvky lze ovšem budovu využít po stavebních úpravách jako místo pro kanceláře nebo sklad. Právě v této budově z roku 1916 vznikly stavebníkům při rekonstrukcích největší potíže. Po vyklizení technologií zbytků těžního stroje zůstaly v podlahách velké otvory. Vše se muselo staticky zajistit a podlahy srovnat. „Vlivem dlouholeté důlní činnosti byly budovy poškozeny. Ve spolupráci se statiky jsme museli hledat taková řešení, která by nerušila pozdější možné využití budov,“ uvádí Jalůvka. Opravy byly financovány jak z prostředků s. p. DIAMO, tak z prostředků ministerstva kultury. Nyní, po ukončení stavebních prací, přichází na řadu převod pozemků areálu, které jsou dosud v majetku státu, na město. Jednou z variant budoucího vývoje je, že areál včetně trojice památek nakonec připadne obvodu Slezská Ostrava. „Jedná se již o jednu z mála památek na bohatou hornickou tradici Slezské Ostravy,“ připomíná Libor Jalůvka.