1. díl PRAVĚKÁ PODZEMNÍ TĚžBA V TUŠIMICÍCH

V roce 1962 v areálu stavby elektrárny Tušimice nedaleko Kadaně byly v blízkosti kantýny při výkopech inženýrských sítí nalezeny jámy a podzemní dobývky po pravěké těžbě. Dobývaly se zde křemence, které byly používány na výrobu pravěkých nástrojů, jako jsou čepele, sekery, hroty.

Křemenec se používal a zpracovával štípáním podobně jako pazourek. Doba těžby byla radiokarbonovou metodou určena do pozdní doby kamenné – eneolitu, cca 2700 let př. n. l.

Některé z odhalených chodeb byly v době výzkumu ještě volné. Na dně jam byly nalezeny stopy ohniš/ a v jedné z chodeb kouřem zčernalý strop. Těžba zde probíhala podobně jako na srovnatelných lokalitách jinde ve světě. Za použití kamenných palic se rozrušovala hornina a křemencové konkrece se dolovaly pomocí kostěných kopáčů.


     Výzkum z důvodů značného podinvestování tehdejší archeologické péče probíhal ve velmi ztížených podmínkách a jen díky osobnímu nasazení profesora Evžena Neustupného a jeho týmu se podařila alespoň základní dokumentace a sběr materiálu, který je dnes uložen a částečně vystaven v Oblastním muzeu v Chomutově.

Výkopy jsou dnes zakonzervovány, a třebaže zde na povrchu není nic patrného, je tato lokalita chráněna jako kulturní památka pro případ, že by byl výzkum v Tušimicích jednou obnoven a lokalita podrobně doprozkoumána. Tušimice představují zcela výjimečný doklad nejstarší podzemní těžby na našem území a jsou mimořádně důležité pro naše hornictví, jako ukázkový příklad, že těžba provází lidstvo odjakživa.