Zdařilá exkurze na Velkolomu Bílina v Severočeské hnědouhelné pánvi.

Na pozvání abiturienta průmyslové školy hornické (1955-59) Miroslava Šedivého a za umožnění prohlídky lomu ředitelem pro výrobu dolů Bílina Ing. Jiřího Židlického jsem se mohl zúčastnit a na vlastní oči jsem mohl porovnat způsob otvírky a těžby uhlí (24. června 2010) s tím, jak jsem se učil poznávat způsoby povrchové těžby uhlí v letech 1955-59 na průmyslové škole hornické v Duchcově a později při studiu na VŠB v Ostravě v l. 1959-64.

V bílinsko – teplické oblasti SHP (Severočeské hnědouhelné pánve) byly douhleny malolomové provozy takto: r. 1973 n. p. Dukla, r. 1976 lom Maxim Gorkij, r. 1977 lom Julius Fučík, r. 1978 lom Pokrok, r. 1982 Alois Jirásek.

Lomy byly začleněny pod koncernový podnik Doly Julia Fučíka, přejmenovaný po r. 1989 na Doly Bílina, s. p., který byl k 1. 1. 1994 začleněn do akciové společnosti Severočeských dolů.

Proč název důl a ne lom? Je to jednoduchý a markantní rozdíl, když z 280 m. n. m se díváte do hloubky velkolomu, spíše dolu a při sjíždění po jednotlivých řezech na nejspodnější část dolu, se octneme 35 m. n. m. Podle postupu porubní fronty se lom (důl) ponoří až -5 m pod hladinu moře aby později zas vystoupal z mínusové hodnoty na kladnou. Takže je to vlastně odkrytý důl se vším všudy, včetně starých důlních děl, které se musí někdy složitě přecházet, sanovat proti požárům, odvodňovat a podobně.

Již tradičně se na 121. celostátním skoku přes kůži, který se konal dne 30. dubna 2010, sešla široká hornická veřejnost České republiky. Skoku se rovněž zúčastnili horničtí zástupci Slovenska, Polska a Ruska.

Skok se konal v Kulturním domě Hodonín a začínal v 17 hodin. Přítomno bylo mnoho známých osobností. Z VŠB-TU Ostrava to byl rektor Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., předchozí rektor této školy Prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc., děkan HGF Prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc., předseda senátu VŠB-TU Prof. Ing. V. Dirner, CSc., vedoucí Institutu hornického inženýrství a bezpečnosti HGF Prof. Ing. Pavel Prokop, CSc., z OKD pak ředitelé Ing. Hadrava a Ing. Kabourek. Z Mostu přijeli primátor Ing. Vlastimil Vozka a emeritní HIP SHD Ing. Jan Žďárský, CSc., ze Sdružení baníckych spolkov a cechov Slovenska, předseda Ing. Jaroslav Malchárek, CSc., z MOb Radvanice a Bartovice, místostarostka Ing. Bc.Ivana Michálková, z Hospodářské komory ČR viceprezident Ing. Pavel Bartoš, ze Svazu zaměstnavatelů Ing. Zdeněk Osner, CSc. a Ing. Josef Pomahač a mnoho dalších. Za Nadaci Landek se skoku zúčastnili Josef Kimer a Josef Gavlas a za výbor KPHMO Rodan Broskevič, Petr Rojíček a Stanislav Kuba.

Strojírenské VÍTKOVICE plánují velkorysý rozvoj Hornického muzea, propojí ho s historickou Dolní oblastí.

Historické areály Dolní oblasti Vítkovic a Hornického muzea v Ostravě vytvoří díky nedávnému převodu muzea do vlastnictví a správy skupiny VÍTKOVICE MCHINERY GROUP unikátní celek, který bude dokladem průmyslového dědictví Ostravska. Takto ucelený projekt, propojující muzeální expozice hutnictví, železárenství a hornictví, v tuzemsku jinde neexistuje, i proto je zárukou budoucnosti industriálních památek na Ostravsku.

„V první fázi chceme koncentrovat muzejní části, projít připravené projekty muzea, stanovit priority a sjednotit marketing industriálních památek pod naší správou. Postupně se chceme zaměřit na oživení celého areálu na Landeku, který by se měl co do dění v něm napojit na historické vysoké pece, VI. ústřednu, Plynojem a Science learning centrum v Dolní oblasti. Představujeme si, že oba areály budou propojeny i fyzicky – trasou podél řeky Ostravice, kudy bude možné projít nebo projet na kole z Hornického muzea na Landeku až k vysokým pecím ve Vítkovicích a dále pak až na výjezd do Beskyd. Mimo jiné tak budeme ve spolupráci s městem Ostrava řešit přemostění z centra přes řeku Odru směrem právě k areálu na Landeku,“ upřesnil Jan Světlík, generální ředitel a předseda představenstva společnosti VÍTKOVICE HOLDING, která je holdingovou firmou skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP a současně novým vlastníkem Hornického muzea.

ODRA, o. z., s. p. DIAMO mimo jiné obhospodařuje lokalitu Barbora v Karviné – Doly, kterou odštěpný závod převzal roku 2004 od OKD, a. s., aby tady postupně v rámci útlumovému programu ukončil její činnost. V září roku 2005 byla provedena likvidace HVJ (hlavní výdušné jámy) a z důvodu přivádění čerstvých větrů do důlního pole Dolu Darkov (OKD, a. s.) byla udržována TJ č. 2 (Těžní jáma č. 2) až do konce února letošního roku. V souvislosti s likvidací HVJ v roce 2005 byly provedeny i přípravné práce pro likvidaci TJ č. 2, kde byly vybudovány uzavírací hráze na všech patrech kromě patra devátého. Tímto patrem proudily již zmíněné čerstvé větry pro důlní pole Dolu Darkov.

Všechny přípravné práce probíhaly v souladu s projektovou dokumentací a technologickými postupy. V jámě se odstraňovaly nepotřebné kabely, části lezního oddělení a prvky výstroje náraží na již uzavřených patrech. Na povrchu před jámovou budovou byla připravena plocha pro obří skládku zásypového materiálu – kamene. V říjnu se začalo navážet kamenivo, aby před Vánocemi roku 2009 byla dovezena poslední část „haldy“ o hmotnosti 75 tisíc tun, což bylo téměř dvojnásobné množství potřebné pro zásyp předchozí jámy HVJ.

Nadace OKD vyčlení až půl milionu korun na pomoc oblastem postiženým povodněmi, které v posledních dnech zasáhly především sever Moravy. Prvních padesát tisíc správní rada schválila pro dobrovolníky z Českého červeného kříže, kteří již od pondělka pomáhají přímo v terénu, o rozdělení dalších peněz rozhodne nadace později.

„Právě lidé z ostravského Oblastního spolku Českého červeného kříže nás o rozsahu povodní informovali ještě dříve, než dorazily zprávy z médií. Dobrovolní záchranáři pomáhají lidem v nejpostiženějších oblastech na Karvinsku a Bohumínsku. Díky naší podpoře mohou nakoupit nejpotřebnější věci, například obvazy, dezinfekční prostředky nebo pohonné hmoty,“ upřesnila ředitelka Nadace OKD Blanka Týřová.

| Autor: Vladislav Sobol | Vydáno dne 18. 05. 2010 | 1636 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |