HOVOŘÍME SE ZNALCEM V OBORU HLUBINNÉ HORNICTVÍ UHELNÉ SE ZVLÁŠTNÍM ZAMĚŘENÍM NA VLIVY PODDOLOVÁNÍ NA POVRCH, MECHANIKU HORNIN A DŮLNÍ MĚŘICTVÍ IVO ČERNÝM

Ražby dlouhých důlních děl se v podmínkách ostravsko-karvinského uhelného revíru na povrchu nijak neprojevují. Takový je závěr znaleckých posudků profesora inženýra Ivo Černého, kandidáta věd, soudního znalce v oboru hlubinné hornictví uhelné se zvláštním zaměřením na vlivy poddolování na povrch, mechaniku hornin a důlní měřictví. Posudky pro všechny doly OKD profesor Černý zpracoval v prvním čtvrtletí tohoto roku na žádost Obvodního báňského úřadu v Ostravě a ředitelství OKD.

Zašlá sláva - fotogalerie

O aktuálních a plánovaných proměnách hornického muzea hovoříme s Lumírem Placem, ředitelem Landek Parku v Ostravě-Petřkovicích.

„Zahajte svátky jara procházkou do Landek Parku! Cyklisté na kolech, ostatní pěšky. Kromě expozic hornického muzea tu najdete tradiční restauraci Harenda s velikonočními specialitami a budete si moci vyzkoušet pletení karabáče či malování vajíček!”

Těmito slovy zve k velikonoční návštěvě ředitel ostravského Landek Parku a Dolu Hlubina Lumír Plac. Samozřejmě, můžete tu sfárat i do podzemí historického Dolu Anselm a odnést si silný zážitek. „Jak se kdysi říkalo: Vem babu a děcka, fárání na Landeku je pecka!“ usmívá se Plac.

Stará štola Antona Paduánského.
Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna plastika patrona štoly sv. Antona Paduánského. Portál (vstup) štoly byl zrekonstruován v r. 2011 členy hornického spolku Eisenbach ve Vyhniach.

Hody, hody doprovody,
neseme vám trochu vody,
s tatary vás vymrskáme,
protože vás rádi máme.
Jiný chodí s jalovcem,
ať chcem nebo nechcem,
vyšleháme nožičky,
ať dostaneme štamprličky.

Největší britský uhelný důl Daw Mill Colliery se po únorovém požáru natrvalo uzavře a zanikne kvůli tomu nejméně 550 pracovních míst. Oznámili to spoluvlastníci dolu Coal? eld Resources a UK Coal. Je to další rána postupně zanikajícímu tradičnímu britskému odvětví, které není schopno soutěžit s levnými dovozy ze světa a podkopává jej zelená energetická politika vlády.

Hornická matice SMČ vznikla v roce 1998 jako účelové občanské sdružení, jehož hlavním úkolem je dokumentace a ochrana hornické kultury (hmotné i duchovní) a udržování hornických tradic.

Hornická matice SMČ shrnuje rozmanité projevy výzkumné, knihovnické, vydavatelské, osvětové i pedagogické činnosti k historiografii hornictví, vytváří odborné zázemí k dalšímu rozvíjení hornických tradic – včetně ochrany technických památek montanistických i dalších. Sleduje sbírkotvornou činnost spolků, muzeí a jednotlivců a pomáhá ji rozvíjet, registruje na sedmdesát spřátelených organizací.

Výzkumná a odborná činnost v roce 2013 se týká muzeologie, zaměřené na aktivní sbírkotvornou činnost a prosopografii (životopisy), pokračuje přeshraniční projekt Montanregion Erzgebirge – Krušnohoří.

Matice převzala záštitu nad muzeem v Hrobě (hornickemuzeum@volny.cz), což navazuje na možnost projít si v roce 2012 otevřenou štolu v Mikulově a od jara 2013 se seznámit s hornickými díly v katastru obce Hora Svaté Kateřiny.

Další plánovaná činnost HM SMČ v roce 2013:

Výtah z přednášky autorů, přednesené v Kulturním domě v Petřkovicích 6. listopadu 2012.

Archiv VŠB-TU Ostrava soustřeďuje ve svých fondech nejen dokumentaci úřední povahy, ale zároveň vytváří v součinnosti s pamětníky, rodinnými příslušníky a spolupracovníky osobností dlouhodobě působících na vysoké škole soubory vzpomínek a osobních fondů pedagogů. Takové zachycení historie vědních oborů a samotné vysoké školy představuje jedinečný pohled a je cenným heuristickým pramenem. Setkání s členy Klubu přátel hornického muzea v Ostravě je pro nás milou příležitostí k představení vzpomínek a zároveň ke konfrontaci s pohledem zasvěceného auditora, které vystudovala v různém období Vysokou školu báňskou v Ostravě. První setkání bylo věnováno počátkům Hornické fakulty VŠB v Ostravě, toto druhé setkání se zabývá prvními lety Hutnické fakulty VŠB v Ostravě. začátkem studijního roku 1945/1946 povolalo Ministerstvo školství a národní osvěty jen dva řádné profesory, a to Alexandra Iljiče Glazunova (metalografie, elektrometalurgie a fyzikální chemie) a Josefa Hummela (kovohutnictví). Musel se respektovat dekret prezidenta republiky E. Beneše z 8. září 1945 o přeložení VŠB z Příbrami do Ostravy, což znamenalo zásadní rozhodnutí pro další vývoj dané vysoké školy. Jen zčásti se potvrdil předpoklad, že doly a hutě jsou samy o sobě pro posluchače výhodou.

Dne 9. 1. 2013 se zástupci Hornicko–historického spolku ve Stráži pod Ralskem, Pavel Virág, Jan Šebek a Ing. Jan Holinka, zúčastnili na základě pozvání od kamarádů ze Slovenského združenia baníckých cechov a spolkov každoročního přijetí u prezidenta SR. Setkání proběhlo v prezidentském paláci v Bratislavě a za českou stranu se ho ještě zúčastnili zástupci Kladna. Tam se bude také 6. až 8. září 2013 konat setkání zástupců hornických měst a obcí ČR

Historie.

Zůstatek 150 let hornické činnosti, která z hlubin až 1 000m vytahovala na povrch horniny, hlavně uhlí. Počátek haldy byl z jámy Ema a uhelné koksovny Trojice. Šachta Ema byla založena r. 1861 a její hloubka byla 438 m, zlikvidovaná r. 1934.

Poté se přidala šachta Terezie (Petr Bezruč 1), která těžila od r. 1843 až do r. 1967, hloubka 898 metrů.

Pro neustále hořící haldu byla zde prováděna asanace pomocí vrtů, do kterých byla vháněna voda, inertní plyn, hasící pěna. Přes všechno úsilí se nepodařilo oheň úplně utlumit a tak od r. 1967 byly horniny z Dolu Petr Bezruč vyváženy na haldu novou, která je v sousedství haldy Emy. Pro dokonalejší třídění a upravování uhlí na tuto haldu se dostávalo jen nepatrné množství uhelné substance a halda nehořela. Na tuto novou haldu byla t. zv. haldovina vyvážena 35 let, kdežto na haldu Ema 106 let. Za tu dlouhou dobu výška haldy Ema dosáhla 330 metrů. Samozřejmě přirozeným sleháváním haldy, nasypanou hlušinou, její výška poklesla na dnešních 315 m, další poklesy by měli být již minimální.

Setkávání hornických měst v České republice, tak i ve Slovenské republice má svoji tradici. My jsme v roce 2012 slavili 16. Setkání hornických měst v Chomutově, v Báňské Štiavnici to bylo 5. Setkání hornických měst.

Nejet na Slovensko do Báňské Štiavnice, která je mekou báňské historie – hornickým školstvím a rudným hornictvím, by znamenalo přijít o další poznání našeho oboru. Báňská Štiavnica a Příbram byly za Rakouska-Uherska dvě královská města, kde hornictví určovalo nejen ráz těchto měst, ale i bohatou historickou hodnotu pro další generace.

Naši sestavu z KPHM dobře doplnili kamarádi z Dolu František i ze Stonavy. Prostě jsme se neztratili a obohatili jsme toto setkání.

Opět se sešli kamarádi, na Dole Anselm v Ostravě-Petřkovicích v Landek Parku, aby oslavili svůj den!

Jako vždy jsme vzpomenuli kamarádů, co už nejsou mezi námi. Celou sešlost jsme zahájili hornickou hymnou a slova se ujal náš předseda Mgr. Rodan Broskevič, který vyzval pozvané kamarády z kroužku krojovaných horníků ze Stonavy a Barbory Ladislava Kajzara a Jana Kavku i Jaromíra Stříže z hornického spolku „Rozkvět“ ze Sedlišť aby řekli pár slov. V organizačních záležitostech promluvil jednatel KPHM Karel Budin.

Po celou dobu setkání byl podáván guláš jako hornické pohoštění!

Zdař Bůh!

Foto album

| Autor: administrator | Vydáno dne 22. 12. 2012 | 1305 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |