Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 19.09.2022 do 26.09.2022

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Informace

K POČÁTKŮM VÝVOJE HUTNICKÉ FAKULTY VŠB V OSTRAVĚ

Výtah z přednášky autorů, přednesené v Kulturním domě v Petřkovicích 6. listopadu 2012.

Archiv VŠB-TU Ostrava soustřeďuje ve svých fondech nejen dokumentaci úřední povahy, ale zároveň vytváří v součinnosti s pamětníky, rodinnými příslušníky a spolupracovníky osobností dlouhodobě působících na vysoké škole soubory vzpomínek a osobních fondů pedagogů. Takové zachycení historie vědních oborů a samotné vysoké školy představuje jedinečný pohled a je cenným heuristickým pramenem. Setkání s členy Klubu přátel hornického muzea v Ostravě je pro nás milou příležitostí k představení vzpomínek a zároveň ke konfrontaci s pohledem zasvěceného auditora, které vystudovala v různém období Vysokou školu báňskou v Ostravě. První setkání bylo věnováno počátkům Hornické fakulty VŠB v Ostravě, toto druhé setkání se zabývá prvními lety Hutnické fakulty VŠB v Ostravě. začátkem studijního roku 1945/1946 povolalo Ministerstvo školství a národní osvěty jen dva řádné profesory, a to Alexandra Iljiče Glazunova (metalografie, elektrometalurgie a fyzikální chemie) a Josefa Hummela (kovohutnictví). Musel se respektovat dekret prezidenta republiky E. Beneše z 8. září 1945 o přeložení VŠB z Příbrami do Ostravy, což znamenalo zásadní rozhodnutí pro další vývoj dané vysoké školy. Jen zčásti se potvrdil předpoklad, že doly a hutě jsou samy o sobě pro posluchače výhodou.

Právě podniky těžkého průmyslu plnily důležité výrobní úkoly a zajišťování pomoci studentům nebylo jistě prioritní. Odborné praxe, exkurze, konzultace a vedení diplomových prací zajišťovali především bývalí absolventi VŠB v Příbrami, kteří působili na VŠB ve značném měřítku jako externí pedagogové. Bylo velmi důležité, že již prošli průmyslovou praxí, a to mnohdy přímo v ostravském regionu a později se stali řádnými profesory. Lze uvést příklady četných významných odborníků, kteří tímto způsobem prokázali svůj vztah k alma mater a pozitivně ovlivnili výuku hutnického a hornického odboru. Z generace inženýrů - budoucích profesorů hutnických oborů, která získala vzdělání na VŠB v Příbrami a pracovala již v období První republiky v rámci Ostravska, lze uvést řadu příkladů. Josef Kašpar byl prvním českým inženýrem, který od roku 1925 začal pracovat v nové ocelárně Vítkovického horního a hutního těžířstva. Po válce byl pověřen řízením nové ocelárny a válcovny Vítkovicích železáren. V roce 1955 přešel jako řádný profesor ocelářství na Hutnickou fakultu VŠB. Josef Teindl pracoval od roku 1938 v Báňské a hutní společnosti ve Válcovnách plechu Karlovy huti v Lískovci u Frýdku. Po válce se stal ředitelem daného podniku a od roku 1951 působil na Hutnické fakultě VŠB jako profesor nauky o kovech. Jindřich Šárek měl rozsáhlou provozní praxi od roku 1915 v Pražské železářské společnosti v Králově Dvoře. Po roce 1945 pracoval jako náměstek podnikového ředitele Vítkovicích železáren a v roce 1952 byl jmenován profesorem hutnictví. Významná byla úloha Vladimíra Zedníka, který vedl v letech 1945 - 1947 výzkumné ústavy Vítkovických železáren a dal je plně k dispozici odborníkům VŠB. Na Hutnické fakultě VŠB začal působit v roce 1947 jako profesor metalurgické technologie.

Dlouhodobá provozní praxe, znalost technických problémů dolů a hutí a bezprostřední zkušenosti z použití nově zaváděných technologií byly vedle odborných znalostí cennou devizou přednášek daných profesorů, na což vzpomínají po letech s respektem jejich bývalí studenti. Z charakteru dané vysoké školy vyplývala přímá provázanost jejího výzkumu s průmyslovou praxí. Tito pedagogové zařazovali do svých přednášek poznatky z nejnovější technologie, kterou řešili v provozní praxi. Řada pedagogů VŠB byla studenty ceněna nejenom na základě své odborné erudice, ale zároveň životního postoje, který měl pro nastupující generaci mladých inženýrů formativní význam. Předávání tvůrčího zaujetí a morálních kvalit je dlouhodobě ovlivnilo. I na základě archivních materiálů lze dokumentovat, že vztah studenta a pedagoga v rovině odborné a lidské se stal celoživotní hodnotou.

Studenti si u svých profesorů vážili nejen odborných zkušeností, které jim jejich pedagogové předávali, ale rovněž charakterových vlastností, jež pro mnohé znamenaly životní příklad. Nemalou měrou je ovlivňovala celková kultivovanost, a to zejména vztah k hudbě, umění a literatuře. Tyto uvedené skutečnosti lze doložit na základě natočených vzpomínek bývalých studentů VŠB v Ostravě, kteří se svými pedagogy udržovali celoživotní kontakt, což lze dokumentovat zejména vztahem Vladimíra Číhala vůči Josefu Teindlovi a Františka Havlíčka vůči Josefu Přibylovi. V dané situaci je nutné zdůraznit formativní význam vysokoškolského studia, v jehož průběhu předávání tvůrčího zaujetí a morálních postojů mnohé generace mladých inženýrů dlouhodobě ovlivnilo a vytvořilo tak zároveň jejich mnohaleté pouto k alma mater. Pedagogové byli zváni na sjezdy absolventů a s odstupem let jako by se zmenšoval generační odstup a vzájemný lidský vztah se proto prohloubil, ovšem úcta a respekt zůstaly, o čemž svědčí i vzájemná korespondence. Rovněž i u hutnických oborů je patrná dlouhodobá kontinuita setkávání jejich absolventů. Nejstarší z nich, kteří začali studovat ještě v Příbrami, se scházeli až do roku 2003 v daném městě, přestože od jejich posledního akademického příbramského roku uplynulo čtyřiašedesát let. Také absolventi Hutnické fakulty VŠB v Ostravě z roku 1955 se se svými pedagogy scházeli na pravidelných sjezdech čtyřicet pět let, a to v období let 1965-2010.

Setkání se členy Klubu přátel hornického muzea v Ostravě v listopadu 2012 je věnováno vzpomínkám Prof. Ing. Vladimíra Číhala, DrSc., a Prof. Ing. Františka Havlíčka, CSc., kteří s úctou a v dobrém vzpomínají na svou alma mater-VŠB v Ostravě a dokumentu z návštěvy bývalých studentů VŠB v Příbrami v Hornickém muzeu v Ostravě v roce 1999.

Jindra Biolková,
Petr Kašing (Archiv VŠB-TUO)

[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 24. 02. 2013 | 2250 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server