Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 10.10.2021 do 17.10.2021

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Informace

Ražby dlouhých důlních děl se na povrchu neprojevují

Černý

HOVOŘÍME SE ZNALCEM V OBORU HLUBINNÉ HORNICTVÍ UHELNÉ SE ZVLÁŠTNÍM ZAMĚŘENÍM NA VLIVY PODDOLOVÁNÍ NA POVRCH, MECHANIKU HORNIN A DŮLNÍ MĚŘICTVÍ IVO ČERNÝM

Ražby dlouhých důlních děl se v podmínkách ostravsko-karvinského uhelného revíru na povrchu nijak neprojevují. Takový je závěr znaleckých posudků profesora inženýra Ivo Černého, kandidáta věd, soudního znalce v oboru hlubinné hornictví uhelné se zvláštním zaměřením na vlivy poddolování na povrch, mechaniku hornin a důlní měřictví. Posudky pro všechny doly OKD profesor Černý zpracoval v prvním čtvrtletí tohoto roku na žádost Obvodního báňského úřadu v Ostravě a ředitelství OKD.

     Pane profesore, poklesy poddolovaného území jsou jedním z negativních atributů hornictví. Způsobuje je ale především dobývání nerostů. Mohou na ně mít vliv i ražby?

Posudky na vlivy poddolování na povrch se zabývám od roku 1957, tedy téměř 60 let. Faktem je, že problém deformací povrchu v důsledku ražeb se vyskytuje, ale ne v našem revíru. Objevoval se zejména v hodonínském revíru, v dobývacím prostoru Jihomoravských lignitových dolů, kde vedla hlavní sloj místy čtyřicet až padesát metrů pod povrchem. Ražby dlouhých důlních děl tam vyvolávaly povrchové deformace, kterým se říkalo pinky. Na území ostravsko-karvinského uhelného revíru byl tento problém poprvé nastolen v době, kdy se začalo hovořit o ražbě průzkumné štoly na Dole Frenštát. Tehdy se vyskytly názory, že by toto dílo, ražené zhruba v hloubce 900 metrů, mohlo způsobit devastaci povrchu. Nic takového se ale nepotvrdilo a potvrdit ani nemohlo. Důlní díla v hlubinných dolech nelze srovnávat s ražbou pražského metra či pražských tunelů Blanka nebo Stromovka. Ty byly raženy třicet, čtyřicet metrů pod povrchem, nikoliv v hloubce 600 a více metrů.

Nicméně posudky na ovlivnění povrchu v důsledku ražby dlouhých důlních děl jste zpracovával. Jak k tomu došlo?

V listopadu loňského roku si u mne vyžádalo takový posudek vedení Dolu ČSM. Karvinský magistrát se na něj obrátil s námitkou, že důl sice má schválený posudek na vliv dobývání, ale chybí zhodnocení vlivu ražeb. Posudek jsem zpracoval a magistrát ho přijal. Pak se ale ozvaly různé nevládní organizace, a proto jsem se začal tímto problémem zabývat ve spolupráci s Obvodním báňským úřadem v Ostravě a vedením OKD. Protože psát posudek na každou jednotlivou ražbu na každé šachtě by vyžadovalo stohy papírů a přitom by byly všechny téměř totožné, navrhl jsem, že připravím jeden komplexní posudek pro celý revír, popřípadě jeden pro jeho karvinskou a jeden pro frýdecko-místeckou část. Tento návrh byl na žádost OKD pozměněn v tom smyslu, že zpracuji samostatné posudky pro každý jednotlivý důl, to znamená zvlášť pro doly Karviná, Darkov, ČSM a Paskov. Důvodem je, že každý z těchto dolů má jiný termín schválení studie vlivu těžby na životní prostředí EIA. Posudky jsou zpracovány na období let 2013 až 2020.

Co tyto posudky obsahují a jakým způsobem jste vyloučil možnost vlivu ražby důlních děl na povrch?

Vedle úvodních ustanovení posudek obsahuje rámcový seznam důlních děl, které chce ten který podnik razit v období let 2013 až 2020, a jejich základní charakteristiky, to znamená profil, výšku, šířku díla a geologické poměry. Vliv ražby na horninové prostředí lze stanovit na základě tzv. Protodiakonovy teorie, která řeší problematiku rozrušení nadloží nad chodbou a v podmínkách našeho revíru se nejlépe osvědčuje. I při použití vysokého koefcientu bezpečnosti z výpočtů vychází, že v závislosti na vlastnostech nadloží se vlivy ražby mohou projevit maximálně do vzdálenosti třiceti až šedesáti metrů od stropu díla. Protože v podmínkách OKD se důlní díla razí v hloubce od asi šesti set do více než tisíce metrů pod zemí, znamená to, že jejich vliv na povrch je nulový.

Když to tedy shrneme... Ohrožují ražby důlních děl nějakým způsobem povrch?

Na to lze odpovědět jednou větou: Ne, vůbec neohrožují! V podmínkách OKD se ražby dlouhých důlních děl na povrchu nijak neprojeví.

Bohuslav Krzyžanek

[Akt. známka: 2,25 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 15. 04. 2013 | 2854 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server