„Už sem vam, synci, vykladal,jak sem travil dva roki na vojně?“zeptal sem se včera kamošu Na Upadnici. „To si nam němoch vykladať, bo jako haviř si na vojnu isť němusel!“ pravil mi na to Břetik. „Jaki haviř?! Obyčejny dulni zaměstnanec, bo štajger neni žadny haviř! To je vrchnosť, kera enem jebe haviřuv,“ smjal se Antek a kličkoval mezi tackami, co sem po nim hazal. „Tuš to bylo tak. Moja maminka byli sice mudra ženska, ale v tym připadku střelila kozla. Bo mi furt vykladala o tym, jak chlap, kery něbyl na vojně, neni chlapem, a že bysem se za haviřinu neměl, tajak všeci ti lempli, schovavať a na vojnu isť. Tuš sem šel!

Jak to vidí stryk Lojzek

Dne 5.května 2009 v 15 hodin v kompresorovně Hornického muzea Landek proběhla výroční členská schůze KPHMO.

Odstupující předseda Ing. Zdeněk Dobrovský zhodnotil práci za rok 2008 i s porovnáním s rokem 2007. Kromě základního vyhodnocení ekonomické situace klubu a plánu výdajů a příjmu na rok 2009 vyhodnotil Ing. Adolf Konečný. Výhled a plán klubu na rok 2009 provedl předseda klubu Mgr. Rodan Broskevič. Velice dobré nápady měl Ing. Josef Kimer ředitel Nadace Landek. Velice plodná a konkrétní diskuse byla zakončená Nóblšachťákem který vedl prof. Ing. Pavel Prokop k velice dobré spokojenosti všech účastníků. Nezapomněl na vzpomínkou na ty co jsou již k dnešnímu dni v hornickém nebi a vzdali jim hold.

Hornictví zůstává významnou součástí českého národního hospodářství.

Sedmnáctá Hornická ročenka, vydávaná Českým báňským úřadem ve spolupráci se Společenstvím těžařů v počtu 1100 výtisků, vyšla v těchto dnech v Ostravě. I přes nedávný útlum patří hornictví nadále k významným odvětvím národního hospodářství.

V roce 2008 bylo v Česku vytěženo bezmála 12,7 mil. tun odbytové těžby černého uhlí, což odpovídá téměř 16,7 mil. tun surové těžby. Odbytová těžba hnědého uhlí a lignitu dosáhla výše téměř 43,4 mil. tun, surová těžba tak dosáhla více než 47,7 mil. tun. Ropy bylo vytěženo 41,2 tisíce tun – mimo těžby skupiny MND, která své údaje nezveřejňuje. Stav zásob zemního plynu v zásobnících společnosti RWE Transgas překračoval ke konci minulého roku 1 miliardu metrů kubických. Státní podnik Diamo vytěžil 117 tis. tun uranové rudy, z níž bylo vyrobeno 275 tun uranového koncentrátu.

V těžební společnosti OKD skončilo kolektivní vyjednávání dne 30. dubna 2009. Zástupci vedení firmy podepsali s odboráři takzvaný mzdový dodatek, který zajistí zachování mzdových tarifů na úrovni loňského roku a zamezí hromadnému propouštění zaměstnanců.

„Dnešní dohoda je základním předpokladem pro omezení dopadů ekonomické krize na naši společnost a tedy i na celý region,“ řekl po podpisu smlouvy ředitel pro rozvoj a strategii a místopředseda představenstva OKD Ján Fabián.

Podepsaný dodatek zároveň upřesnil pravidla pro takzvaný příspěvek na dovolenou a pro vyplácení bonusů zaměstnancům ve formě poukázek na dovolenou či sportovní služby. Zatímco výše příspěvku na dovolenou se bude odvíjet podle hospodářských výsledků firmy, poukázky se letos vyplácet zaměstnancům nebudou.

Do Karviné mne zavál osud v ranních hodinách dne 1. května 1951. Vystoupil jsem na místním nádraží spolu s několika stovkami vojáků, tzv. „pétépáků" z vlaku složeného z mnoha dobytčích vagónů. Byli jsme sem převelení z hnědouhelného revíru v severních Čechách a cesta z Duchcova do Karviné v uzavřených vagónech s mnoha zastávkami trvala téměř dva dny a dvě noci. Po příjezdu nás odvedli do kasárenských ubikací na Sovinci a odtud pak na náměstí v Karviné II Doly, kde se konala prvomájová manifestace a kde jsme na povel museli vyvolávat budovatelská hesla. Následoval odchod na Důl Františka a tomu jsme pak zůstal nedobrovolně věrný čtyři a půl roku. Zpočátku jsem pracoval v noční směně na osmém patře u tzv. „pleničů", vytrhávali jsme vrátkem výdřevu z vyuhleného prostoru stěny a přemísťovali jsme koleje pro šramačku a pancíř blíž ke stěně. Po několika týdnech jsem byl přemístěn do sedmého patra a zde jsem pracoval jako „folovač" a občas i jako „hajer" se sbíječkou na stěně. Používám úmyslně výrazy běžného důlního slangu, které mi zůstaly v paměti, protože mi to přibližuje ve vzpomínkách dávné chvíle na šachtě v Karviné. Později jsem pracoval na povrchu, na „holcplace", na třídírně a jako pomocný narážeč u šachty. Definitivně jsem pak zakotvil u odvalu hlušiny na haldě.

Ve čtvrtek 13. listopadu 2008 zasedalo v Příbrami Sdružení hornických a hutnických spolku CR pod vedením perkmistra Cechu příbramských horníku a hutníku Ing. Miroslava Šťastného, předsedy obvodního bánského úřadu v Příbrami.

Sdružení bylo založeno v roce 2006 a jeho cleny jsou tyto spolky a nadace:
- Cech příbramských horníku a hutníku, Příbram,
- Hornická společnost podkrušnohorské oblasti, Most,
- Hornicko-historický spolek, Planá u Mariánských Lázní,
- Hornicko-historický spolek Stříbro,
- Nadace Georgie Agricoly, region Slavkovský les, Horní Slavkov,
- Společnost přátel Rudolfova, Rudolfov,
- Spolek Prokop Příbram,
- Spolek severočeských havířů, Most.

Spolková činnost v zemích Koruny české má bohatou a dlouhou tradici. Už před více než 100 lety se sdružovali sportovci, amatérští kumštýři, zástupci různých oboru lidské činnosti a především horníci a zaměstnanci dolu. Spolky v různých stupních veřejné činnosti, a někdy i v utajení, přežily mnohá desetiletí. Až v roce 1990 upravil pravidla spolku zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanu.

K historii Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě už bylo řečeno mnohé, málokdo si však uvědomuje, jak hluboké kořeny toto sdružení má. Navazuje totiž na hornické spolky z přelomu 19. a 20. století. Jeho zaměření je v současné době samozřejmě zčásti odlišné, ale jedno mají jednoznačně společné udržování a podpora hornických tradic. Bez těchto spolku, a neskromně mohu říci, že i bez našeho Klubu, bychom dnes nepořádali Skoky pres kůži, neslavili svátky svatého Prokopa a svaté Barbory a určité by byl zapomenut Den horníku. Možná by nevznikla mnohá hornická muzea a hornické expozice, nebyly by zachráněny těžní věže a veřejnost by nikdy nemohla navštívit různé historické štoly.

Dost už však v našich krajích tak oblíbených „kdybysmu“!! Klub je tady a patří svou členskou základnou, historií a rozsahem činnosti k tem nejvýznamnějším v České republice.