Čech nezvládl výstup na Everest

Už druhý český horolezec letos zahynul v Himálaji. Po Martinu Minaříkovi, jenž se ztratil na Annapurně, nezvládl výstup na Mount Everest, nejvyšší horu světa, Věslav Chrząszcz.

Sedmačtyřicetiletý horolezec z Karviné chtěl spolu s Milanem Pěgřímkem zdolat Mount Everest severní stranou bez kyslíkových přístrojů.

Pokus s názvem "Fárání na Everest" brali zaměstnanci Ostravsko-karvinských dolů a amatérští horolezci podle svých slov jako recesi. Začali totiž už na dně dolu Paskov v hloubce 1156 metrů - chtěli tak překonat celkem deset kilometrů.

Ostrava bez Landeku je jako Paříž bez Eiffelovky.

Klub přátel Hornického muzea OKD slavil loni dvacáté narozeniny. Akcí k této příležitosti bylo požehnaně a líbily se.

Je těžké tomu uvěřit. Je to sotva pár let, co se v Ostravě přestalo fárat, a už přicházejí z ostravských škol do Hornického muzea OKD žádosti o zapůjčení kousků uhlí, aby je učitelé mohli ukázat žákům. Bývalí havíři stárnou a jejich děti a vnuci už ani neví, jak vlastně to „černé zlato“ vypadá.

Otázkou, jak působit na vědomí lidí, aby naši potomci nevyrůstali jako stromy bez kořenů, se zabývala výroční členská schůze Klubu přátel Hornického muzea OKD, která se konala v úterý 5. května v muzejní kompresorovně. Organizace, která sdružuje přes 430 individuálních a 22 kolektivních členů, má za sebou mimořádný rok. Probíhal ve znamení 20. výročí založení klubu a 15. výročí vzniku muzea a byl doslova napěchován akcemi a aktivitou.

Zanikne 140 míst, lidé dostanou odstupné i mimořádné dávky.

Společnost OKD, Rekultivace, která zajišťuje především obnovu krajiny po těžbě uhlí na severní Moravě, se integruje s fi rmou OKD, Doprava, jež má specializovanou divizi rovněž zaměřenou na rekultivační práce. Vznikne tím silná skupina, která bude mít díky zefektivnění celého provozu a odstranění duplicit větší šanci obstát na trhu zasaženém krizí.

V rámci restrukturalizace propustí OKD, Rekultivace 140 zaměstnanců. Nabídne jim nadstandardní péči – odstupné ve výši až 11násobku průměrné měsíční mzdy a lidem nejvíce ohroženým na trhu práce také další mimořádné dávky.

STAV SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ s. p. DIAMO ZA ROK 2008

Uhelné lokality a laguny o. z. ODRA Ostrava
Kontaminace 19 areálů po těžbě a zpracování černého uhlí na Ostravsku byla upřesněna kontrolním vzorkováním a analýzou zemin a podzemních vod v letech 2005 až 2007. Výsledky prokázaly, i přes celkově příznivý vývoj přirozené atenuace, přetrvávající lokální, prostorově omezené znečištění zemin, horninového prostředí a částečně též podzemních vod v 8 lokalitách a areálech bývalých důlních provozů. Jedná se o lokality Žofie a Barbora a areály Koblov, Hrušov, Pokrok, Paskov, Šverma – Mariánské Hory a Trojice. Převážně jde o zbytkové nadlimitní znečištění zemin nepolárními extrahovatelnými látkami

Letos je 115 let co nás dělí od tragické události, která se stala 9. května 1894 ve Slezské (tehdejší Polské) Ostravě, při níž bylo zastřeleno dvanáct stávkujících horníků z Dolu Trojice. V dějinách dělnického hnutí se tento den stal příkladem nejbrutálnějšího zákroku monarchistické státní moci proti stávkujícím horníkům.

Ostravské odborové hnutí, které tehdy vstoupilo do stávky za zavedení osmihodinové pracovní doby a za zvýšení mezd o 25 %, vedl předák Petr Cingr, blízký spolupracovník Jana Prokeše, pozdějšího starosty města Ostravy. Svou činností tehdy přispěli také ke vzniku budoucí samostatné Československé republiky.

Po první světové válce byl zastřeleným horníkům odhalen na místním hřbitově monumentální pomník. Po druhé světové válce pak bylo na místě střelby před Dolem Trojice vytvořeno akademickým sochařem Otou Ciencialou pietní místo se jmény obětí na pískovcové desce. Také před budovou České spořitelny na náměstí Prezidenta E. Beneše bylo k 60. výročí trofické tragédie odhaleno sousoší tří stávkujících horníků z Dolu Trojice akademického sochaře Vladimíra Gajdy. Těmito uměleckými díly město Ostrava ocenilo historickou památku zastřelených horníků.