Ve dnech 14. - 16. 10. 2013 byl hostem našeho Klubu přátel hornického muzea (KPHMO), pobočky v Havířově Ing. Erich Václav, emeritní profesor Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, pracovník FAO OSN (ve výslužbě), a hlavně náš přítel a kamarád, rodák ze Staré kolonie v Prostřední Suché.

Za svého působení na Lesnické fakultě vychoval desítky odborníků pro naše i tropické lesy v Africe a Asií. Dlouhá léta pracoval ve službách FAO OSN jako expert na tropické a subtropické lesnictví. Napsal řadu odborných studií a své zkušenosti publikoval ve dvanácti knihách určených pro širokou veřejnost.

Za svého třídenního pobytu v Havířově uskutečnil celkem 5 besed a setkal se s řadou svých přátel a známých i „kolonioky“ ze Staré kolonie. Poutavě vyprávěl o svých zážitcích „lesnické živoucí fosilie“ (jak se sám označil) i o své jedinečné cestě kolem světa – proti času, kterou popsal ve své knize USA na dlani.

Mezi oceněnými Josef Kimer z Ostravy, Zdeněk Dombrovský z Havířova a město Havířov

Pod názvem Kladenské fedrování se uskutečnilo ve dnech 6. až 8. září v Kladně 17. setkání hornických měst a obcí ČR. Jeho součástí bylo také udílení cen Český permon osobnostem, spolkům a organizacím, které se v minulém roce zasloužily o udržování hornických tradic.

V kategorii Hornický folklor obdržel tuto cenu Karel Veselý z Chodova za celoživotní sběratelskou činnost hornických artefaktů a relikvií a jejich zpřístupňování veřejnosti.

Od historie až dosud,
Kladensko – Slánsko- Rakovnická pánev

První uhlí bylo vydobyto sedláky povrchovými způsoby. Tento kraj je z historie, krajem sedláků, ostatní vznikalo později. Později se razily štoly a zpětným (postupem) ústupem se vybralo vše na „dosah ruky“ z boků a stropu díla. Po vyrubání se vedle razila štola druhá, nová.

Alternativou štolového dobývání byla těžba mělkými šachticemi zvanými duklami. Po vyhloubení na počvu sloje bylo uhlí v bezprostředním okolí šachtice vyrubáno na vzdálenost, kterou dovolilo lámavé nadloží.

Později r. 1784 z Dolů Barbora a Henerici bylo zdokumentováno dobývání až 10 m mocné sloje t. zv. chodbicováním. Celý úsek důlního pole byl rubán rovnoběžnými chodbami 2 m širokými a mezi chodbami se nechával stejně široký uhelný pilíř. Dle možností se vyrubávalo uhlí ve stropech (stropování) a uhelné pilíře byly ponechány v závalech. Ztráta uhelné hmoty převyšovala množství vytěženého uhlí a docházelo k častým záparům. Popsanou dobývací metodu zavedl ve Vrapických dolech Hynek Stein, který byl od r. 1775 správcem zdejšího horního úřadu.

Kolonie U Koule, Dolní, U kostela a U jámy Ignát

Horní kolonie U Koule (1905 – 1908) sestávala z 51 obytných dělnických domů. Byla situována v centru Mariánských Hor, jižně od ulice 28.října. Procházely ji ulice Bendlová, Slévárenská a Daliborova. Na jihovýchodě byla ohraničena ulicí Martinskou. Domy byly pavlačového typu, dvoupodlažní, osmirodinné. Naprostá většina z nich se zachovala až do současnosti, v roce 2003 jich stálo ještě 49. Snahy o proyhlášení kolonie za kulturní památku vyznívají zatím naprázdno.

HISTORIE PÉČE O PRŮMYSLOVÉ PAMÁTKY V AREÁLU BÝVALÉ VĚTRNÍ JÁMY VRBICE

Sestavil a vydal autor Ing. Pavel Broskevič, CSc. 

Edice: Hornictví včera,dnes a zítra č.22

Historie větrní jámy Vrbice. 

Tato kapitola je významným a také pro úplnost nezbytným úvodem k následujícímu  hodnocení péče o průmyslové památky v areálu bývalé větrní jámy Vrbice. Fakticky zdůvodňuje aktivitu Národního památkového ústavu v Ostravě završenou Ministerstvem kultury České republiky prohlášením dvou nemovitých budov a dvou historicky vzácných technických zařízení v areálu za kulturní památky, které byly v roce 1993 zapsány do ústředního seznamu kulturních památek ČR.

Areál bývalé větrní jámy se nachází na severovýchodním okraji katastrálního území Hrušov, jihozápadně od vsi Vrbice, která je administrativně součástí města Bohumína. Je situován při severní straně železniční trati mezi stanicemi Ostrava a Bohumín

Jámu začala hloubit v roce 1911 společnost Kamenouhelné doly C. k. výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda v rámci rekonstrukce mateřského dolu Hubert (později  Stachanov) v Hrušově a sloužila jako výdušné dílo pro tzv. Vrbické důlní pole, podle kterého byla pojmenována.

 

Diskuse se točí okolo nutnosti snižovat náklady.

Právě teď je nejvhodnější čas začít pracovat na revizi těžebního sektoru v Polsku. Novou realitu musí pochopit všichni bez ohledu na formu vlastnictví černouhelných společností. Tvrdí to ředitel katovického úřadu Agentury pro rozvoj průmyslu Henryk Paszcza. Podle jeho názoru se celá debata ohledně situace v polském hornictví točí okolo nutnosti snižovat náklady, nicméně často chybí konkrétní návrhy, jak tohoto cíle dosáhnout. Podle něj je třeba přijmout opatření, která povedou mimo jiné ke zvýšení fl exibility nákladů při těžbě. Nutné je také hledat úspory v oblasti spotřeby energií a materiálů, optimalizaci využívání dodavatelských služeb nebo v organizační struktuře těžařských fi rem. Například největší polská fi rma Kompania Weglowa chce v případě potřeby fl exibilněji přemísťovat pracovní kolektivy mezi svými provozy.

Na 170. zasedání správní a dozorčí rady Nadace Landek Ostrava došlo 24. září k zásadním personálním změnám. Z funkce ředitele nadace odstoupil Josef Kimer, který funkci ředitele vykonával sedm let. Jako člen a následně ředitel nadace absolvoval bez jediné absence celkem 108 zasedání této správní rady. Ve svých 79 letech svou rezignaci okomentoval následovně: „Nechci být třetím ředitelem nadace, který zemře ve funkci!“ Správní rada zvolila novým ředitelem Josefa Gavlase, který je dlouhodobým členem správní rady, současně vykonává funkci místopředsedy Sdružení hornických a hutnických spolků ČR a předsedy revizní komise v rámci evropského Sdružení hornických a hutnických spolků.

Do funkce správce nadačního jmění a pokladníka nadace za zemřelého Pavla Mojžíška byl zvolen Petr Vychopeň, který do této doby zastával funkci člena revizní komise. Na jeho místo v revizní komisi byl zvolen Petr Handl, ředitel pro vnější vztahy realitní skupiny RPG.

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 16. 10. 2013 | 1847 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |