Hrušov

V Hrušově byly dvě jámy ( jáma Hubert- 1854, patřící do společnosti Severní dráha Ferdinandova a jáma Ida- 1872, společnosti Vítkovické kamenouhelné doly). Následující údaje jsou datovány r. 1928.

Kolonie jámy Hubert(1871- 1924?) Jáma Hubert měla pro ubytování svých zaměstnanců 7 úřednických obytných domů, 62 domů dělnických a 5 domů, kde bydleli společně dělníci s úředníky (1 úřednický byt byl v provozní závodní budově). Tyto domy stály ve dvou koloniích: v Kolonii u jámy Hubert a v Kolonii ve Vrbici (bude zmíněna později). V těchto domech bylo celkem 36 úřednických bytů a 368 bytů dělnických. V obou koloniích stálo 53 přízemních domů (4 úřednické s 20 byty a 49 dělnických s 203 byty). Osmnáct domů bylo jednopatrových (2 úřednické s 10 byty a 16 dělnických se 141 byty). Tři domy byly dvoupatrové (1 úřednický se 6 byty a 2 dělnické se 24 byty). Úplně podsklepených bylo 26 domů (7 úřednických a 19 dělnických). Ostatní domy byly podsklepeny částečně. Všechny domy byly z pálených cihel. Sedlové střechy byly pokryty břidlicí (10 domů), lepenkou (55 domů), umělou břidlicí (8 domů) a jeden taškami. Z úřednických bytů byl jeden šesti pokojový s veškerým příslušenstvím, dva byty byly pětipokojové rovněž s veškerým příslušenstvím, jeden byt byl třípokojový s kuchyní, koupelnou a příslušenstvím, tři byty o třech pokojích, kuchyní, předsíni, spíži a záchodu a třicet bytů o dvou pokojích s týmž příslušenstvím.

Konference Ovzduší 2013 řešila, jaký by byl život na Ostravsku bez průmyslových gigantů.

Představme si hypotetickou situaci: Ostrava bez fungujících společností ArcelorMittal, Evraz Vítkovice Steel, OKK Koksovny a Vítkovice Holding. Jen v prvním roce by bez práce zůstalo až 44 tisíc lidí nejen ve čtyřech jmenovaných fi rmách, ale i mezi dodavateli a odběrateli. Veřejné rozpočty by zaznamenaly jen v prvním roce ztrátu 11 miliard korun. Přesto by kraj i nadále trpěl především v zimních měsících pod smogovou přikrývkou a limity prachu by byly překračovány, i když v menším počtu dnů a o něco méně, i nadále.

Prosperuje a odbory s vedením spolupracují.

V Polsku jsou jen dva soukromé černouhelné doly. Jeden z nich vlastní česká společnost. A zatímco české hornictví je v krizi, tomu v Polsku se daří. Jde také o jedinou šachtu, kde si odboráři notují s vedením firmy.

Horníci z dolu PG Silesia právě vyjíždějí na povrch. O svou budoucnost se bát nemusí. Jediný soukromý důl na jihu Polska věří, že se mu bude dařit.

„Jsme v situaci, kdy nemusíme propouštět lidi. Rozhodně nám nehrozí taková krize jako v Česku,“ říká personální ředitel Arkadiusz Kawecki.

„Průměrný plat horníka se pohybuje v přepočtu kolem čtyřiceti tisíc korun. Myslím si, že nabízíme velmi dobré podmínky,“ dodává manažer.

Máme vládní materiál, který obsahuje celou řadu úkolů, jež mají pomoci Moravskoslezskému kraji včetně propouštěných horníků, tvrdí premiér.

Premiér Jiří Rusnok poskytl na začátku října rozhovor Hospodářským novinám. Významná část interview se také týkala situace v OKD a budoucnosti Dolu Paskov. Proto ji v plném, dosud nepublikovaném znění přinášíme i čtenářům Horníka.

HN: Jakým způsobem teď uvažujete o sociální situaci v Moravskoslezském kraji? Je něco, co byste navrhl s tím aktuálně dělat?
První věc: nedramatizujme situaci na Ostravsku víc, než je nutné. Na Ostravsku je tuším osmdesát tisíc nezaměstnaných. Jestli jich přibude pár tisíc, což nesporně tak jako tak přibude, i kdyby se Důl Paskov nezavíral, tak to neznamená, že se ten region zhroutí. Teď se každému hodí různě si zakřičet. Jsou volby a jsou v tom různé dílčí zájmy. Tvrdím, a budu to tvrdit i nadále, že žádné dluhy za pana Bakalu platit nebudeme. Nebudeme těžit uhlí, to nevidím příliš racionální. Jiná vláda na to může mít jiný názor, to dovedu pochopit, ale když slyším ta čísla, kolik by stálo udržovat ten důl v chodu, tak mi připadá naprosto neracionální to dlouhodobě dělat de facto pro několik set lidí. Dnes je v tom dole dva a půl tisíce lidí a z toho pět set agenturních pracovníků. Ti odejdou v podstatě ze dne na den, k nim stát žádné závazky de facto nemá. Nejméně pět set až sedm set lidí se přesune na karvinské doly.

Vítkovice,
Zábřeh nad. Odrou

Jáma Louis (1891 - Vítkovické kamenouhelné doly) ve Vítkovicích měla v roce 1928 pro ubytování svých zaměstnanců celkem 77 obytných domů, z nichž bylo 12 úřednických, 62 dělnických a 3 domy společné pro úředníky a dělníky v Nové Louisově kolonii ve Vítkovicích (26 domů) a ve Staré hornické kolonii v Zábřehu nad Odrou (13 domů) a postavených ojediněle nebo rozptýlených v zástavbě mezi domy soukromých majitelů (38 domů). V těchto domech bylo celkem 434 bytů a to 32 úřednických a 402 dělnických. Přízemních domů bylo 55, z čehož bylo 7 úřednických s 10 byty, 42 dělnických s 210 byty a 3 společné s 10 dělnickými byty a 3 s úřednickými byty. Jednopatrových domů bylo 21 a to 5 úřednických s 20 byty a 16 dělnických se 165 byty. Jeden dvoupatrový dělnický dům byl se 17 byty. Všechny úřednické domy byly podsklepeny. Z dělnických domů bylo pouze 8 přízemních domů nepodsklepeno. Krytina domků byla lepenková (44), umělá břidlice(32), plech(1).