Ostrava bez průmyslu? Dopady by byly drtivé

Konference Ovzduší 2013 řešila, jaký by byl život na Ostravsku bez průmyslových gigantů.

Představme si hypotetickou situaci: Ostrava bez fungujících společností ArcelorMittal, Evraz Vítkovice Steel, OKK Koksovny a Vítkovice Holding. Jen v prvním roce by bez práce zůstalo až 44 tisíc lidí nejen ve čtyřech jmenovaných fi rmách, ale i mezi dodavateli a odběrateli. Veřejné rozpočty by zaznamenaly jen v prvním roce ztrátu 11 miliard korun. Přesto by kraj i nadále trpěl především v zimních měsících pod smogovou přikrývkou a limity prachu by byly překračovány, i když v menším počtu dnů a o něco méně, i nadále.

Tyto závěry prezentovali na pondělní konferenci Ovzduší 2013 v Ostravě Ondřej Vojáček a Jiří Louda z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Průmysl plní státní kasu

Podle jejich studie by jen v prvním roce přišly rozpočty na daních, zdravotním a sociální pojištění o více než 8 miliard korun. Na podporách v nezaměstnanosti a dalších dávkách by stát vyplatil další 3 miliardy. S vyšší nezaměstnaností zároveň rostou náklady na zdravotní péči. „Nezaměstnanost zvyšuje nemocnost průměrně o 13 %. První rok dokonce až o 79 %,“ vysvětluje Vojáček. Podle autorů studie by nicméně pro komplexní pohled bylo nutné zpracovat analýzu celkových dopadů na region, ať již jde o snížení kupní síly s nárůstem nezaměstnanosti nebo snížení atraktivity regionu pro investory.

Ovzduší ovlivňuje více faktorů

Při ukončení činnosti zmiňovaných čtyřech významných zaměstnavatelů by se logicky průměrné množství prachu v ovzduší snížilo. Přesto by nadále v kritických dnech více než dvojnásobně převyšovalo denní limit 50 mikrogramů na metr krychlový. Kromě průmyslu na Ostravsku totiž ke špatnému stavu ovzduší významně přispívají průmyslové podniky v Polsku s výrazně měkčími ekologickými limity, lidé topící ve starých kotlích nevhodným palivem, ne-li přímo „ostravskou raketou“, a doprava.

Jan Bílek ze společnosti Envirta cz na mapkách názorně předvedl, že ve dnech s výskytem nejvyšších imisních koncentrací polétavého prachu je v příhraničních městech (Bohumín, Karviná) často koncentrace polétavého prachu výrazně vyšší než v Ostravě, několikanásobně vyšší jsou ale tyto koncentrace například v polských městech Wodzislaw či Rybnik. Je to dáno častějším pohybem větru od polských průmyslových zdrojů směrem na Ostravsko v zimních měsících.

Průmysl zůstává pro fungování moravskoslezského regionu naprosto zásadním sektorem, který v 17 tisících fi rmách dává podle dat Svazu průmyslu a dopravy práci více než 100 tisícům lidí, což je více než třetina všech zaměstnaných lidí v kraji.