Máme vládní materiál, který obsahuje celou řadu úkolů, jež mají pomoci Moravskoslezskému kraji včetně propouštěných horníků, tvrdí premiér.
Premiér Jiří Rusnok poskytl
na začátku října rozhovor
Hospodářským novinám.
Významná část interview se
také týkala situace v OKD
a budoucnosti Dolu Paskov.
Proto ji v plném, dosud nepublikovaném
znění přinášíme
i čtenářům Horníka.
HN: Jakým způsobem teď
uvažujete o sociální situaci
v Moravskoslezském kraji?
Je něco, co byste navrhl s tím
aktuálně dělat?
První věc: nedramatizujme
situaci na Ostravsku víc,
než je nutné. Na Ostravsku
je tuším osmdesát tisíc nezaměstnaných.
Jestli jich
přibude pár tisíc, což nesporně
tak jako tak přibude,
i kdyby se Důl Paskov
nezavíral, tak to neznamená,
že se ten region zhroutí.
Teď se každému hodí různě
si zakřičet. Jsou volby
a jsou v tom různé dílčí zájmy.
Tvrdím, a budu to tvrdit
i nadále, že žádné dluhy
za pana Bakalu platit nebudeme.
Nebudeme těžit uhlí,
to nevidím příliš racionální.
Jiná vláda na to může
mít jiný názor, to dovedu
pochopit, ale když slyším
ta čísla, kolik by stálo udržovat
ten důl v chodu, tak
mi připadá naprosto neracionální
to dlouhodobě dělat
de facto pro několik set lidí.
Dnes je v tom dole dva a půl
tisíce lidí a z toho pět set agenturních
pracovníků. Ti odejdou
v podstatě ze dne na den, k nim
stát žádné závazky de facto
nemá. Nejméně pět set až sedm
set lidí se přesune na karvinské
doly.
Je v zásadě jedno, zda budou
chodit do práce na Darkově, a ne
na Paskově. To jsou všechno minimální
vzdálenosti. Zůstává
vám tam nějakých tisíc lidí,
z nichž nejméně pět set v počáteční
fázi útlumu tam stejně
musí zůstat. Budou řešit záležitosti,
které s útlumem souvisejí,
plus je tam provoz na povrchu,
který se musí zajistit. Nakonec
zjistíme, že pokud jde o Paskov,
bavíme se o stovkách, možná
tisícovce lidí, kteří jsou reálně
ohroženi tím, že až se důl zavře,
budou bez práce s tím, že všichni
dostanou odstupné. Pokud
jsem to správně pochopil, tak
většina dostane dvanáct platů.
Čili mají další rok zajištěn. To
je počet lidí, se kterým si region
poradí.
HN: Vy to líčíte, jako že se
v podstatě téměř nic neděje.
Je samozřejmě otázka, co
bude s OKD jako celkem, co
bude dál případně s Mittalem
v Ostravě, co bude s Evrazem
a tak dále. Co se stane, kdyby
se ty věci v nějakém krátkém
čase nakumulovaly – a taková
rizika tu jsou. Mittal uvažuje,
že z Česka odejde, protože
je tu příliš drahá elektrická
energie, dusí ho poplatky
za životní prostředí,
které o osmdesát kilometrů
na sever, kde má svoje další
fabriky, jsou několikanásobně
mírnější. Takže o těchto
rizicích se bavíme. O tom,
kdyby došlo v krátkém čase
ke kumulaci všech útlumových
programů. Ale já pevně
věřím, že k tomu nedojde.
Proto se scházíme, proto se
o tom mluví, proto se ty věci
připravují. Máme vládní materiál,
který obsahuje celou
řadu úkolů, jež mají obecně
pomoci Moravskoslezskému
kraji včetně propouštěných
horníků tak, aby dopady
strukturálních změn byly
v rámci možností snesitelné.
Já to nepodceňuji, neříkám,
že to je legrace a procházka
růžovým sadem. To samozřejmě
není. Ale odmítám
na druhou stranu tu hysterii,
že nevíme, co se zítra stane,
a kraj se položí. Protože
on se nepoloží.
HN: Jenže budou volby.
Samozřejmě, je to hodně ovlivněno
volbami. Já tu situaci nepodceňuji,
nicméně i zkušení
horníci, znalci z oboru, vám
řeknou, že uměle udržovat
a prodlužovat těžbu v dole,
kde jsou sloje sedmdesát osmdesát
centimetrů v tisíci metrech
hluboko s ještě velmi nepříjemnými
sklony těch slojí,
nemá smysl. V situaci, kdy se
jedná o několik stovek, možná
tisíc lidí mi to připadá neracionální
a neefektivní.
A ty řeči, že je tam dvacet
tři milionů tun černého
koksovatelného uhlí, které
je národním bohatstvím
a mělo by se vytěžit, protože
když se to jednou zasype, tak
už se k tomu nikdy nedostaneme,
to jsou prostě jen výkřiky.
Já nepopírám, že tam
to uhlí je, ale za jakou cenu
jsme schopni ho z té země dostat?
Například v Čechách je
spousta uranu a zlata, které
jsou uloženy kdesi hluboko
v nejrůznějších podmínkách.
První věc je, jestli jsou
ty zásoby v dané době ekonomicky
těžitelné. Podle mě ne:
nejsou a v nejbližších dvaceti,
třiceti, možná více letech nebudou.
Jestli za padesát nebo
sto let naši prapravnuci budou
mít úplně nové technologie
a ukáže se, že to uhlí je
v daných podmínkách zajímavým
zdrojem, tak si s tím jistě
poradí, přestože ten důl bude
zasypán.
