Jméno Otty Hejnice, jemuž nikdo neřekne jinak než Otík, bylo přes 20 let spojeno s podnikovými novinami. V letošním roce odešel, jak se říká, na „zasloužený odpočinek“. Ještě mi ale stačil předat některé své redaktorské zkušenosti, za což mu moc děkuji, a myslím, že v jeho případě je za ta léta na co vzpomínat. Byla by škoda se o některé vzpomínky se čtenáři občasníku nepodělit:

• Michaela Hylská: Pocházíte z Příbrami, jak vzpomínáte na své začátky u uranového průmyslu, jak jste se dostal sem na sever a jakými druhy zaměstnání jste za tu dobu prošel?

• Otto Hejnic: Vystudoval jsem průmyslovou školu hornicko-geologickou. Když mě vyhazovali z Ostravy z VŠB, nenapadlo mě, že Příbram je pro mne zavřená kvůli dioptriím. Zbývala práce na povrchu, ve VDUP Příbram jsem šel do Zlenic na drtičku stavět přivaděč vody ze Želivky, po jejím zavření jsem dělal investičního účetního, což mě netěšilo. Na severu, v oblasti Hamr – Stráž, byla nalezena uranová ruda, po zacvičení na vrtných soupravách jsem je přebíral, ve dne v noci po dvanáctkách. Později jsem šel na široké vrtné soupravy vrtmistrovat, zase na dvanáctihodinové směny. Dvacet let jsem strávil na vrtech.

Kunčičky
Důl Alexander (1896)

Na území obce Kunčičky stály celkem 3 kolonie. Dvě patřily jámě Alexander (od r. 1926, v důsledku správně a provozně spojené jámy Alexander se závodem Zárubek), všechny tři patřily závodu Zárubek( 1845), společnosti Severní dráha Ferdinandova. V r. 1928 měla jáma Alexander (bez Jubilejní kolonie), pro ubytování svých zaměstnanců k dispozici 13 obytných úřednických domů, 104 dělnické domy a 1 dům pro společné ubytování zřízenců a pro dělníky. Celkem v nich bylo 48 úřednických a 468 dělnických bytů. Přízemních domů bylo 112 (11 úřednických), jednopatrových 5 (1 úřednický). Jeden úřednický dům byl dvoupatrový. Jeden dělnický byt byl přímo v provozní budově šachty. Devadesát domů bylo postaveno ve dvou koloniích a to jednak ve Staré Alexandrově kolonii a jednak v Nové Alexandrově kolonii. Zbývající domy byly rozptýleny. 88 domů mělo krytinu z přírodní břidlice, 26 domů bylo pokryto lepenkou, 2 domy umělou břidlicí a 2 domy taškami z pálené hlíny. Dva úřednické domy byly podsklepeny úplně, 104 domy částečně a nejstarších 12 domů nebylo podsklepeno.

V sobotu 22. listopadu se sešli v sálu Domu PZKO v hornické obci Stonava členové a příznivci Kroužku krojovaných horníků při obci Stonava, aby oslavili svátek svaté Barbory.

Poveselit a pobavit se spolu s nimi přišli četní hosté, a to jak z Karvinska, tak ze zahraničí. Ze Slovenska například přicestovala delegace Malokarpatského baníckého spolku z Pezinku v čele s předsedou Štefanem Granecem, z Polska dvanáctičlenná výprava zástupců důchodcovské organizace při odborovém svazu na Dole Borynia Jastřembské uhelné společnosti (JSW) s předsedou Franciszkem Michnou. Mnohem blíže to do Stonavy měli přátelé z kroužků krojovaných horníků u bývalých dolů ČSA, Barbora, Gabriela a František, důchodci z Františka či krojovaní chlapi z firmy THK Čechpol.

Černé uhlí a jeho těžba patří k Moravskoslezskému kraji neoddělitelně již po mnoho let. S tím je stejně osudově spjatá i legendární Báňská dráha – odbočka od Severní dráhy císaře Ferdinanda, která vedla z nádraží Ostrava v obci Přívoz přes Moravskou Ostravu, Michálkovice až do Doubravy, do tehdejších jam Bettina a Eleonora (současný důl Doubrava). V letošním roce slaví 150 let od svého založení, z toho ji po více než 60 let doprovázela i společnost Advanced World Transport a.s. (v minulosti OKR-Doprava a OKD, Doprava).

Psal se rok 1763, když bylo nalezeno na území dnešní Slezské Ostravy černé uhlí a byla zahájena jeho těžba. V roce 1847 spojila Ostravu s okolím železnice a uhlí tak mohlo být přepravováno po kolejích. Nastal však problém s jeho přepravou do železničních stanic, proto se objevily plány na stavbu uhelné dráhy. Jako první byla postavena normálně rozchodná železnice z vítkovických vysokých pecí do stanice Ostrava v Přívoze s odbočkou Karolina v Moravské Ostravě. Od srpna 1855 byl zahájen koňský provoz, od července 1858 provoz parní.

Černé vyhlídky Dolu Paskov. Hrozba propouštění dalších až desetitisíců lidí. To je Moravskoslezský kraj dneška, kdy víc než jindy visí ve vzduchu otázky typu: Jak se promění hospodářství? A co region čeká? Mluví o tom ekonomický geograf Petr Rumpel.

Zahoďte růžové brýle, které rádi voličům nasazují politici. Nová vlna zájmu velkých investorů Moravskoslezský kraj v nejbližších letech nečeká. "Pokud budou vznikat nová pracovní místa, tak jen po desítkách, maximálně stovkách, a to vesměs u zaměstnavatelů, kteří už v regionu jsou," říká zástupce šéfa katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity Petr Rumpel.

Hrušov (pokračování)
Kolonie jámy Ida

Základní charakteristika
Jáma Ida (Vítkovické kamenouhelné doly) měla v r. 1928 dle Monografie OKR 53 obytných domů, z nichž 11 bylo úřednických, 40 dělnických a 2 domy byly společné pro dělníky a úředníky. V těchto domech bylo celkem 248 bytů (26 úřednických a 222 dělnických). Z uvedených domů bylo 41 postaveno v koloniích:
1. U jámy Ida (1860 – 1942)– později nazvaná Liština (10 úřednických a 16 dělnických domů)
2. V Muglinově (9 dělnických domů a 2 domy obývané dělníky i úředníky)
3. V Heřmanicích (4 jednopatrové osmirodinné dělnické domy, které sousedily se 6 domy patřící jámě Terezie).

VLADIMÍR SLIVKA HOVOŘÍ Z POZICE DĚKANA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTY VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ – TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA

Už jen necelého čtvrt roku zbývá do změny v čele Hornicko-geologické fakulty (HGF) na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO), kterou nově povede Vojtech Dirner. Po osmi letech – maximálně přípustných dvou volebních obdobích – končí ve funkci děkana Vladimír Slivka.

Zhodnotíte své funkční období?
Já sám? To je složité, takové hodnocení by měli dělat spíše studenti a hlavně absolventi HGF, jestli jim naše fakulta dala to, co očekávali. A pak i samotní zaměstnanci fakulty, kterou se za mého působení podařilo z pohledu obsazení studenty stabilizovat tak, že hornicko- geologická je po ekonomické druhou nejsilnější fakultou v rámci celé VŠB-TUO. Když jsem přebral funkci děkana, pohyboval se počet posluchačů okolo tří tisíc. Po restrukturalizaci a změně nabídky spočívající v zatraktivnění dosud nabízených studijních oborů jsme na HGF přilákali až 4200 posluchačů. Od školního roku 2001/2011 však počty studentů začaly klesat napříč celou univerzitou, takže jsme opět zhruba na třech tisícovkách.