Dvě významná výročí – klub existuje už 25 roků a muzeum pod Landekem zpřístupnili před 20 lety

Ve slavnostnějším duchu nežli obvykle se neslo v úterý 3. prosince tradiční setkání Klubu přátel Hornického muzea (KPHM) a jeho hostů v Landek Parku u příležitosti svátku patronky havířů svaté Barbory. Klub letos slavil čtvrt století své existence a zároveň dvacet let od otevření Hornického muzea pro veřejnost!

„Náš klub patří se svou členskou základnou, historií i rozsahem činnosti k nejvýznamnějším v regionu. Ve stanovách máme vytyčené náročné cíle i úkoly, které jsme během těch pětadvaceti let plnili a stále plníme. Sice se od něčeho postupně upouští, ale naopak o něco jiného, nového a jedinečného usiluje,“ zhodnotil předseda Petr Rojíček.

Kunčičky (pokračování)
Jubilejní kolonie(1928- 1943)

V Jubilejní kolonii, která patřila Dolu Zárubek, bylo v r. 1928 postaveno prvních devět dělnických domů se 72 byty. Kolonie byla velmi výhodně situována poblíž okresní silnice spojující Kunčičky s Radvanicemi. Celkem bylo vyprojektováno postavení 27 jednopatrových domů, každý po osmi bytech. Každý dům měl dvě od sebe oddělena schodiště (každé ke čtyřem bytům). S ohledem na stavbu lze tyto domy označit jako dvojité domy. Rovněž sklepní prostory a dvory byly rozděleny, takže dům působil jako dvojité domy. Ke každému bytu v prvním patře příslušel jeden podkrovní pokoj. Jednotlivé byty měly obytnou kuchyň, pokoj, spíž. Do všech bytů byl do kuchyně zaveden vodovod. Každý byt měl svůj splachovací záchod a vanu. Rozlohou patřila kolonie k největším v OKR (7,8 ha).

U příležitosti 25 let činnosti Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě hovoříme s jeho předsedou Petrem Rojíčkem

Čas kvapí jako zběsilý. Je to už čtvrt století, co vznikl Klub přátel Hornického muzea v Ostravě. Jeho ustavující schůze se konala 2. června 1988. Zúčastnily se jí tehdy dvě desítky fandů, kteří se rozhodli v roli dobrovolníků pomáhat při budování ostravské hornické muzejní instituce a současně popularizovat hornickou kulturu, historii a tradice. Idea KPHMO padla na úrodnou půdu. Členská základna klubu se časem rozrostla na více než 400 osob, vznikly pobočky v Petřvaldu, Karviné, Havířově. Klub se stal aktivním členem Sdružení hornických a hutnických spolků ČR a zamířil i na evropské vody. O tomto i o současném dění v klubu jsme hovořili u příležitosti letošní Barborky s jeho předsedou Petrem Rojíčkem.

Krojovaní z Barbory oslavili Barborku v polských Kaczycích

Podle všeho se rýsuje další česko- polská spolupráce krojovaných horníků. Nasvědčují tomu dojmy, jaké si přivezli z návštěvy u našich severních sousedů zástupci Kroužku krojovaných horníků Barbora, působícího pod patronací Závodního výboru Dolu Darkov a reprezentujícího město Karvinou.

„Na pozvání hornického spolku vedeného předsedou Mariuszem Szczerbou jsme se ve středu 4. prosince zúčastnili barborkovských oslav v příhraničních Kaczycích. Po přivítání v místním Lidovém domě jsme se za doprovodu hornické kapely vydali na návštěvu kaczycké základní školy. Zúčastnili jsme se tam besedy s žáky, kteří pro nás měli připravený i hezký program. Recitovali básně a předvedli i taneční vystoupení. Předseda Szczerba se ptal dětí na svatou Barboru, a ty na všechny jeho otázky odpovídaly správně. Pytel bonbonů, který jim za to věnoval, si určitě zasloužily,“ popisoval průběh návštěvy předseda KKH Barbora Jan Kavka.

Kunčičky (pokračování)
Stará Alexandrova kolonie(1897-1902)

Kolonie byla situována v bezprostřední blízkosti šachty. Měla 46 domů se 184 byty. Nacházela se na jihovýchodním okraji dolu a táhla se až k potoku Pstruží. Byla ve vzdálenosti cca 125 m na východ od nádraží Ostrava – Kunčičky. Na severovýchodě se dotýkala později zřízené zoologické zahrady. Kolonie byla zásobována vodou z vodárny u jámy Vilém. Obyvatelé používali také vodu ze studní, nacházejících se mezi soukromými domy.

V polovině r. 1977 v kolonii stálo 46 domků. Po r. 1950 byla dovybavena sociálním zařízením. Prvních 6 domů bylo postaveno v roce 1897 (před Podešvovým obchodem na Bořivojově ulici). Současně s nimi byla postavena „kasárna“ (ubytovna pro dělníky, hned u brány šachty (původně dva domy, později spojené v jeden). Dalších 11 domů bylo postaveno v roce 1898 a následně v r. 1900 přibylo dalších sedmnáct domů. Dostavěna byla v r. 1902 – 4 domy, Poslední 2 domy byly postaveny na ulici Pstruží a úplně poslední pak byl postaven dům hned za struhou u Husova sboru (Bořivojova 25). Dnes kolonii připomínají jen fotografie. Ze Staré kolonie se do dnešních dnů zachovaly jen dva domy. Obvod kolonie tvořila ulice Holvekova na severozápadě, Bořivojova na jihozápadě a Pstruží na jihovýchodě. Osadou procházela ulice Šupkova, Dolejšího, Říjnová a Stachanovců. Domky v osadě byly připojeny na elektrickou síť. Jednotlivé dělnické přízemní domy byly čtyřbytové. Vedle obytných domků byly postaveny vedlejší hospodářské budovy. Na zahrádkách si mohli obyvatelé kolonie pěstovat zeleninu.

Za zvýšeného zájmu médií, laické i hornické veřejnosti probíhala od listopadu 2012 do července 2013 demolice budovy skipu výdušné jámy v areálu Paskov. Byla tím završena technická likvidace nevyužívané části areálu někdejšího dolu Paskov, který spravuje DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA. Skipová budova se nacházela u čtyřproudé výpadovky z Ostravy na Frýdek–Místek a tvořila od poloviny šedesátých let minulého století nepřehlédnutelnou dominantu s nádherným pozadím Moravsko–slezských Beskyd. Jednalo se o likvidaci (demolici) 463. objektu od počátku útlumu (1991) na bývalých šachtách ve správě o. z. ODRA, z toho od 1. 1. 2002 v rámci DIAMO, s. p. pak o 325. objekt. Samotné demolici předcházely přeložky dotčených inženýrských sítí, o kterých byli čtenáři občasníku DIAMO již v tomto roce informováni.

Železobetonová budova skipové věže měla v hlavě těžní věže strojovnu. Do prostoru těžní věže o půdorysných rozměrech 24,70 m x 16,05 m a výšky po atiku + 69,37 m byla integrována kromě strojovny hlavního těžního stroje a strojovny havarijního vratu ještě výsypná stanice skipu a provozy zajiš[ující provoz skipu z hlediska energetického, dopravního a obslužného.

Seminář osvětlil průběh zrodu expozice uhelného a rudného dolu v budově Národního technického muzea.

Ke slavnostnímu znovuotevření expozic Hornictví a Hutnictví uspořádalo 2. prosince Národní technické muzeum v Praze na Letné seminář, kde generální ředitel muzea Karel Ksandr i autoři obou expozic popisovali cestu, která vedla slovy kurátorů expozice Hornictví Karola Šmehila a Martina Přibila „od libreta k realizaci“. Tedy od prvotního impulsu po dokončení kompletní expozice uhelného a rudného dolu ve třetím suterénu budovy muzea.