U příležitosti 25 let
činnosti Klubu přátel
Hornického muzea
v Ostravě hovoříme
s jeho předsedou
Petrem Rojíčkem
Čas kvapí jako
zběsilý. Je to už čtvrt století, co
vznikl Klub přátel Hornického
muzea v Ostravě. Jeho ustavující
schůze se konala 2. června
1988. Zúčastnily se jí tehdy
dvě desítky fandů, kteří se
rozhodli v roli dobrovolníků
pomáhat při budování ostravské
hornické muzejní instituce
a současně popularizovat
hornickou kulturu, historii
a tradice. Idea KPHMO padla
na úrodnou půdu. Členská
základna klubu se časem rozrostla
na více než 400 osob,
vznikly pobočky v Petřvaldu,
Karviné, Havířově. Klub
se stal aktivním členem
Sdružení hornických a hutnických
spolků ČR a zamířil
i na evropské vody. O tomto
i o současném dění v klubu
jsme hovořili u příležitosti letošní
Barborky s jeho předsedou
Petrem Rojíčkem.
Váš profesní život byl spojen
s Vědeckovýzkumným uhelným
ústavem v Ostravě. Co
vás jako vědeckého pracovníka
přivedlo do dobrovolné
zájmové organizace a co vás
motivovalo k tomu, abyste
přijal místo jejího předsedy?
Je to hlavně zásluha mých
přátel. Už jsem byl v důchodu,
když mi kdysi v březnu
2006 zavolal dlouholetý
přítel a konsemestr Josef
Gavlas a pozval mě na klubovou
přednášku do Hornického
muzea. Přemlouvat nemusel.
Hornickou kariéru jsem začínal
v roce 1970 právě na Urxu
(dnes areál Hornického muzea
– red.) v odboru hlavního mechanika.
Mám k tomuto místu
a lidem, které jsem tam poznal,
srdeční vztah a tak mě
to vtáhlo. Asi po dvou letech
mě tehdejší předseda Zdeněk
Dombrovský, s nímž jsem se
znal z VVUÚ, přizval jako hosta
do výboru, a když později ze
zdravotních důvodů ve funkci
končil, navrhl mě na místopředsedu.
A jak jsem se stal
předsedou? Když nás úspěšný
předseda a zkušený manažer
Rodan Broskevič zaskočil
oznámením, že kvůli velké
pracovní vytíženosti nemůže
ve funkci pokračovat,
museli jsme to ve výboru řešit.
Nakonec jsem přistoupil na argument,
že vždycky to bylo
tak, že funkci předsedy přebírá
místopředseda.
Výčet úspěchů klubu za čtvrt
století aktivní činnosti je
dlouhý. Řekněme si alespoň
ve zkratce: Co vy považujete
za největší úspěch KPHMO
a v čem je jeho největší
přínos?
Osobně si cením toho, že se
o nás ví, že jsme vidět i slyšet.
I střední generace, která se teprve
začíná zajímat o své předky,
o to, co dělali, kde pracovali
a jak žili, a to i mimo náš region,
ve vzdálených koutech
Česka i Slovenska, o nás ví.
A úspěchy? Tím hlavním samozřejmě
je, že díky iniciativě
a činnosti klubu vzniklo
Hornické muzeum a dnes výborně
funguje v rámci Landek
Parku. Dále to, že jsme přispěli
k rozšíření důlních i povrchových
expozic a k dobudování
odpočinkové a sportovní zóny
uskutečněním řady projektů
nebo spoluúčastí za fi nanční
podpory našich kolektivních
členů, zejména Nadace Landek
Ostrava. Úspěchem byla realizace
dvou velkých projektů týkajících
se revitalizace a obnovy
naučné stezky na území
Národní přírodní památky
Landek, která tvoří zcela mimořádný
přírodní, industriální
a sportovně oddechový celek
Ostravy. Podařilo se nám také
vybudovat v Havířově ve spolupráci
s městem stálou hornickou
expozici Historie psaná
uhlím. A co je třeba obzvlášť
ocenit, za dobu své působnosti
klub vydal více než 50 publikací
zaměřených na problematiku
uhelných a rudných revírů,
hornických tradic a symbolů.
Na organizaci, která pracuje
na dobrovolné bázi, je to pozoruhodný
výsledek! Svou činností
zanecháváme významnou
historickou a kulturní stopu,
bez níž nelze udržovat tradice
a povědomí o nich pro
příští generace.
Jaká je kondice klubu v současnosti?
S jakými problémy
se potýká?
Jedeme stále v poměrně dobré
kondici, ale stárneme – a přitáhnout
mladší se nám bohužel
nedaří. K 31. prosinci
2012 jsme měli 346 individuálních
a 13 kolektivních členů.
Naší velkou prohrou je,
že se nám po 10 letech úspěšné
činnosti rozpadla pobočka
Petřvald. Stále ale máme hodně
co nabídnout. Možnost realizovat
se v obsáhlé zájmové
činnosti, pravidelné setkávání
na přednáškách a diskusích,
tematické zájezdy, exkurze,
účast na každoročních republikových
hornických slavnostech
konaných pokaždé v jiném
hornickém městě či účast
na akcích organizovaných
Sdružením hornických a hutnických
spolků ČR. Naši členové
mohou přispívat svými
články do našeho Hornického
zpravodaje, na naše webové
stránky www.hornicky-klub.
info či sami nebo v kolektivu
pracovat na vydávání publikací.
Pevně věřím, že i v druhé
pětadvacítce se najdou zdatní
pokračovatelé. Přesvědčuje
mne o tom velký zájem veřejnosti
o naše hornické a vůbec
industriální památky, jichž
máme v Ostravě a v kraji hodně.
Važme si toho! I proto bych
si přál, aby nás nadále podporovali
naši kolektivní členové,
mezi něž patří i OKD. Přestože
pracujeme bez odměn, je režie
klubu a nezbytná fi nanční
spoluúčast na realizaci projektů
poměrně velká. Chtěl bych
tímto poděkovat i oběma hornickým
nadacím, Nadaci OKD
a zejména Nadaci Landek
Ostrava.
Pokusme se o shrnutí. Svoji
původní úlohu klub splnil.
Hornické muzeum vzniklo
a patří k nejvýznamnějším ostravským
památkám. V čem je
těžiště jeho dnešní činnosti?
V posledních letech směřujeme
svoji činnost především
do osvětové a vzdělávací oblasti.
Čím dál víc seznamujeme
společnost s hornictvím
přes naše webové stránky
www.hornicky-klub.info, které
od roku 2010 vyhledalo už přes
220 tisíc zájemců. Na stránkách
lze najít náhledy našich
publikací, videa z našich akcí
a připomínek významných
historických událostí. V plánu
máme propojit všechny hornické
weby v ČR, ale na to bychom
potřebovali k našemu stárnoucímu
webmasterovi zdatného
pomocníka.
Vraťme se k jubileu klubu.
Realizovali jste u této příležitosti
nějaké mimořádné
aktivity?
K výročí vyjde zvláštní vydání
Hornického zpravodaje, který
bude pravděpodobně ještě
do konce tohoto roku ke stažení
na našich internetových
stránkách. Filozofi cká fakulta
Ostravské univerzity přišla
s myšlenkou uspořádat naše
publikační aktivity do biografi
ckého průvodce, který by podal
ucelený přehled naší ediční
činnosti do konce roku 2012.
Publikace s názvem Průvodce
publikacemi Klubu přátel hornického
muzea v Ostravě právě
vychází v nákladu 200
kusů a je k dostání v prodejně
skript OU v Ostravě. A je
tu i jedna žhavá novinka. Už
záhy budeme distribuovat novou
zajímavou a odborně zdařilou
publikaci našeho člena
Pavla Broskeviče Historie
péče o průmyslové památky
v areálu bývalé větrní jámy
Vrbice. Právě tuto publikaci
si lze jako první v dějinách
klubu už teď stáhnout z našeho
webu www.hornicky-
-klub.info! I tímto způsobem
se snažíme naplňovat motto
Stanislava Vopaska, prvního
ředitele Hornického muzea
v Ostravě: Bohatá historie českého
hornictví si zaslouží, aby
na ni země nezapomněla!
Bohuslav Krzyžanek
Zvláštní
zpravodaj k 25. výročí založení klubu
