Kolonie jámy Ignát v Mariánských Horách

Na území obce Mariánské hory – Čertova Lhota stály celkem 4 kolonie. Dle Monografie OKR z r. 1929 měl důl Ignát ve správě 165 domů k ubytování vlastních zaměstnanců, ale také pracovníků koksovny Ignát, elektrárny Ignát a zaměstnanců horního ředitelství Báňské a hutní společnosti. Tyto domy se nacházely převážně v těchto koloniích: Horní kolonie U koule, Dolní kolonie, kolonie U kostela a v kolonii U jámy Ignátovy. Ostatní domy byly postaveny mezi soukromými domy nebo stály volně. Ve 22 domech dolu Ignát byli ubytováni úředníci, ve 138 domech byli ubytováni dělníci. Ve dvou domech bydleli úředníci i dělníci. Ve všech domech bylo celkem 1005 bytů, z toho 84 pro úředníky

Hned v úvodu otázka: proč vznikl kanál? Baťovy závody potřebovaly teplo a světlo! Oblast Slovácka získává závlahový systém pro sadařství, zelinářství a vinařství včetně zemědělských plodin.

Tato technická památka vznikala v letech 1935 – 38 v období hospodářské krize. Nevyužít této situace, v té době, by byl hazard pro efektivní podnikání a také řešení nezaměstnanosti.

Z Ratíškovických dolů, vlastněných Baťou, se lignit vozil železniční vlečkou k výklopníku uhlí do Sudoměřic a zde se překládal na loď. Odtud byl splavován nákladními loděmi do přístavu v Otrokovicích. Z tepelné elektrárny na lignit v Otrokovicích zásobovala firma Baťa teplem a elektřinou kožedělné závody.

V době hospodářské krize stavba kanálu zaměstnávala až 1 500 dělníků!

Po dvouměsíčních prázdninách se v pondělí, na Den horníků, sešli v loutkovém sále KD P.Bezruče členové havířovské pobočky Klubu přátel hornického muzea. Uvítal je předseda pobočky Ing.Vincenec . Informoval o událostech v Klubu v období léta, zejména o účasti na Kladenském fedrování, kde Havířov dostal cenu Český Permon za čin roku „ Otevření stálé expozice Historie psaná uhlím“ a medaili kterou dostal Ing.Dombrovský CSc za aktivity v hornické historii. Po dlouhém seznamu prázdninových jubilantů následovala pozvánka na tradiční Den horníků na HePo do Petřvaldu na 12.9.

Oderská kolonie v Ostravě – Přívozu

Jáma Odra měla pro ubytování svých zaměstnanců celkem 37 obytných domů postavených poblíž závodu (s výjimkou jednoho úřednického a jednoho domu správce závodu) v Oderské kolonii (1908 – 1928). Vžil se pro ni název Oderka. Kolonie byla lemována ulicí Na náspu a procházely ji ulice Na Bezděku a Oderská.

Poptávka po energetickém uhlí je stále nízká a zásoby na skládkách tlačí ceny dolů

Světoví těžaři energetického uhlí nadále bojují s nízkou poptávkou a obtížně prodatelné zásoby na skládkách tlačí dále na pokles cen. Energetické uhlí se prodávalo v australském přístavu Newcastle, který často slouží jako základna pro srovnání světových cen, na začátku září za zhruba 78 dolarů za tunu, tedy v blízkosti nejnižší úrovně od roku 2009.

Podle analytiků je většina těžařů energetického uhlí ve světě kvůli klesajícím cenám, a naopak rostoucím nákladům, pod úrovní ziskovosti. Světové ceny totiž od ledna klesly o 17 procent.

Do tisku se připravuje významná mineralogicko-geologická publikace. Má mít cca 400 stran formátu A 4, s pevnou vazbou, bude celobarevná a na kvalitním křídovém papíře.

Autorský kolektiv tvoří: Ing. Petr Pauliš, Karel Babka, Mgr. Jiří Sejkora,Ph.D.

Na publikaci se také velkou měrou podíleli další spolupracovníci a recenzenti z řad našich předních odborníků na mineralogii, geologii a hornickou historii, za podpory státních institucí, soukromých organizací, muzeí, oborových sdružení a hornických spolků i bývalých pracovníků ČSUP a pamětníků.

Kolonie koksovny František v Ostravě – Přívoze

Kolonii koksovny František (1909 – 1926) tvořilo celkem 24 domů pro zaměstnance koksovny František a elektrárny František. Dalších 5 domů patřících koksovně stálo samostatně mezi soukromými městskými domy. Vzhledem k blízkosti kolonií U jámy Františkovy a kolonie koksovny František jsou často popisovány jako jedna. Kolonie koksovny František se rozkládala poblíž nynější ulice Křišťánovy.

Z celkem 29 obytných domů bylo osm se 40 byty pro úředníky a 21 se 193 byty pro dělníky. Jednopatrových domů bylo 22, z toho 5 úřednických s 19 byty (1 dům dvoubytový, 1 dům tříbytový, 2 domy čtyřbytové, 1 dům šestibytový) a 17 dělnických domů se 139 byty (1 dům s 11 byty, 5 domů s 9 byty, 8 domů s 8 byty, 2 domy se 7 byty, 1 dům s 5 byty). Dvoupatrových domů bylo 7. Tři úřednické domy s 21 byty (2 domy šestibytové, 1 dům devítibytový) a čtyři dělnické domy s 54 byty (1 dům s 18 byty, 3 domy s 12 byty).