Světlo sv. Barbory si odváželi zástupci Českého Krumlova, kde proběhne 18. ročník

Ačkoliv jsou slavné časy těžby uhlí a výroby oceli na Kladně minulostí, stalo se toto středočeské město alespoň na jeden víkend – od pátku 6. do neděle 8. září – pro horníky i hutníky tím „hlavním“. Hostilo totiž 17. setkání hornických a hutnických měst České republiky a zástupci ostravsko-karvinského revíru zde samozřejmě nechyběli!

Jak to vypadalo v obci Přívoz

OSTRAVA - Podle Monografie OKR z r. 1929 na území tehdejší obce Přívoz byly postupně postaveny 4 hornické kolonie, které patřily jámě František – Severní dráha Ferdinandova(SDF), koksovně František (SDF) a jámě Odra – Báňská a hutní společnost.(BH).

Podle generálního ředitele a předsedy představenstva Vítkovice Holding Jana Světlíka ale není důvod k žádnému pesimismu. Hlavní podle něj je, aby firmy vedli zodpovědní manažeři.

O budoucnosti dobře řízeného průmyslu nepochybuji, tvrdí v rozhovoru pro Ekonom generální ředitel Vítkovice Holding Jan Světlík. Zároveň představuje vizi budoucnosti jím spravovaného podniku. Není důležité, kolik milionů tun oceli se v Ostravě vyrobí, ale s jakou přidanou hodnotou bude z Ostravy odcházet, soudí Světlík.

Region bez havířů? Jako kdyby poušť byla bez beduínů,
říká Libor Jalůvka

Prakticky již zmizelá skipová budova u výpadovky z Ostravy na Frýdek- -Místek (Horník č. 16/2013) dala podnět pohovořit si o podobných „monumentech“ hornické činnosti v regionu, jež – stejně jako část bouraného areálu někdejší šachty v Paskově – spravuje státní podnik DIAMO, odštěpný závod ODRA, a to s vedoucím odboru přípravy a realizace útlumu Liborem Jalůvkou.

Kolik toho Diamo utlumuje?
DIAMO, s.p., o.z. ODRA, po svém vzniku 1. 1. 2002 získal neefektivní části bývalého OKD, odštěpného závodu Odra. Týkalo se to lokalit Ostrava s utlumovanými důlními závody Odra včetně Jeremenka, Ostravy, Švermy a Heřmanic, dále Fučík s šachtami v Petřvaldě a Orlové včetně Žofi e a Františku v Horní Suché a pak Paskov se šachtou v Paskově. Později byla také přičleněna Barbora. Na lokalitách Ostrava, Fučík, František, Paskov má být útlum ukončen do roku 2015. Na lokalitách Barbora, Žofi e a Jeremenko po roce 2015 s předpokladem ukončení čerpání důlních vod v roce 2030. V současné době zajišťujeme kromě čerpání důlních vod na vodních jámách Jeremenko a Žofi e zejména technickou likvidaci objektů a správu sedmnácti povrchových areálů, čtyř odvalů a sanaci a rekultivaci území postižených těžební činností v minulosti.

Šalamounská kolonie – Moravská Ostrava.

Šalamounská kolonie, ležící poblíž Hlubinské kolonie, v bezprostřední blízkosti šachty Šalamoun, byla v letech 1890–1930 největší a nejlidnatější kolonií na území Moravské Ostravy (v roce 1921 měla 2114 obyvatel). Převážná většina obyvatel pracovala na dole Šalamoun (v roce 1890 to bylo 92,1 %). Kolonie stála mezi nynějšími ulicemi Zelená, Jízdárenská, Šalamounova a Vítkovická. Měla mnoho společného s Hlubinskou kolonií a obdobný byl i život jejích obyvatel.

Do roku 1869 bylo na „Šalamouně“ postaveno 30 domů, následně do r. 1873 dalších 26 domů. Ve stejném roce byla v cechovně jámy zřízena závodní jednotřídka. Výstavba pokračovala v letech 1889–1902, kdy na území kolonie vzniklo pět kasáren, ve kterých se mohlo ubytovat 270 dělníků. Roku 1906 bylo postaveno 15 a v letech 1921–1923 dalších 24 jednopodlažních domů. V roce 1906 byla v kolonii otevřena mateřská škola. Roku 1910 byla mezi Šalamounskou a Hlubinskou kolonií zřízena pětitřídní obecná škola. V roce 1932 se kasárna adaptovala na obytné kuchyně a dělnické byty.

Nejčernější scénáře mluví o zániku těžkého průmyslu. Region se mění, potřebuje ale čas. Z terasy moderní výškové budovy, na které stojíme s generálním ředitelem IT firmy Tieto Czech Petrem Lukasíkem, je výhled téměř na celé město. Přes silnici a železniční trať je vidět mamutí komplex obchodního centra a kanceláří Nová Karolina, který vyrostl na místě někdejšího dolu a továren. O kus dále stojí perla industriální architektury Dolní oblast Vítkovice, která je od roku 2002 národní kulturní památkou. V budově, která poskytuje tento unikátní výhled, sídlí právě společnost Tieto. Ta patří se svými přibližně dvěma tisíci kmenových zaměstnanců mezi největší IT firmy v České republice.