Region bez havířů?
Jako kdyby poušť
byla bez beduínů,
říká Libor Jalůvka
Prakticky již zmizelá
skipová budova u výpadovky
z Ostravy na Frýdek-
-Místek (Horník č. 16/2013)
dala podnět pohovořit si o podobných
„monumentech“ hornické
činnosti v regionu, jež –
stejně jako část bouraného areálu
někdejší šachty v Paskově –
spravuje státní podnik DIAMO,
odštěpný závod ODRA, a to
s vedoucím odboru přípravy
a realizace útlumu Liborem
Jalůvkou.
Kolik toho Diamo utlumuje?
DIAMO, s.p., o.z. ODRA,
po svém vzniku 1. 1. 2002
získal neefektivní části bývalého
OKD, odštěpného závodu
Odra. Týkalo se to lokalit
Ostrava s utlumovanými
důlními závody Odra včetně
Jeremenka, Ostravy, Švermy
a Heřmanic, dále Fučík s šachtami
v Petřvaldě a Orlové včetně
Žofi e a Františku v Horní
Suché a pak Paskov se šachtou
v Paskově. Později byla také
přičleněna Barbora. Na lokalitách
Ostrava, Fučík, František,
Paskov má být útlum ukončen
do roku 2015. Na lokalitách
Barbora, Žofi e a Jeremenko
po roce 2015 s předpokladem
ukončení čerpání důlních vod
v roce 2030. V současné době
zajišťujeme kromě čerpání
důlních vod na vodních jámách
Jeremenko a Žofi e zejména
technickou likvidaci objektů
a správu sedmnácti povrchových
areálů, čtyř odvalů
a sanaci a rekultivaci území
postižených těžební činností
v minulosti.
A co z povrchu země už
zmizelo?
Od počátku útlumu už celkem
463 objektů na bývalých
šachtách ve správě o. z.
ODRA, z toho od 1. 1. 2002
přímo v rámci DIAMO pak
324 objektů. Letos jde o deset
budov v areálech zrušených
dolů Paskov, Heřmanice,
Barbora či Pokrok (Fučík).
U dalších máme v současnosti
využití, případně to jsou kulturní
památky, které pochopitelně
nelze demolovat.
Jak je to s těmi památkami?
Nejvýznamnější komplex, který
jsme měli ve své správě, byla
Národní kulturní památka Důl
Hlubina. I ve spolupráci
s Nadací Landek došlo
k záchraně tohoto
areálu, který byl
předán do správy
kraje. Byla
tam obnovena
těžní budova
vtažné jámy
včetně nátěru
těžní věže, renovována
stará
kotelna, strojovna,
kompresorovna a stará
rozvodna. A v naší správě zůstalo
sedm památkově chráněných
věží – z toho dvě na Barboře
v Karviné, dvě na Alexandru
v Ostravě-Kunčičkách, po jedné
na Pokroku, Bezruči a Jeremenku. Jsou opraveny
a opatřeny novým nátěrem,
tedy až na těžní
věž
typu Walsum
na
Barboře, kterou
to čeká
v
příštím roce.
Mimo uvedené
těžní věže
spravujeme
ještě šest dalších
památkově
chráněných
budov
a tři movité
památky.
Dědictví pro příští generace?
Ano, v pěti areálech jsme pověřeni
výkonem vlastnických
práv u třinácti nemovitých
a třech movitých památek.
Ale zvláště v areálu šachty
Barbora je naše úsilí neustále
pod tlakem ze strany nepřizpůsobivých
skupin obyvatelstva,
které krádežemi kovových
prvků devastují tyto objekty.
Jejich poslední obětí se
stala budova kočárovny, pobertové
ji doslova zničili během
několika jarních dní letošního
roku. Přibrali také
oplocení, navzdory tomu, že je
areál fyzicky hlídán.
Nejobtížnější demoliční
práce?
Spíše nejsložitější, protože souvisela
opět s památkami. Bylo
to v roce 2009, demolice budovy
strojovny a kompresorovny
na Pokroku, bývalém Fučíku,
v Petřvaldě. Součástí byla demontáž
kulturních památek –
těžního stroje a kompresoru –
jejich rozebrání, převoz a zpětná
montáž v areálu Národní
kulturní památky Důl Hlubina
v Ostravě. Práce trvaly od ledna
2009 do února 2010, podílelo
se na nich i dvacet pracovníků
z dodavatelské fi rmy
DAV. Byla použita moderní
technika, od hydraulických
nůžek na beton a ocelové konstrukce
přes hydraulická sbíjecí
kladiva až po speciální zdvihací
zařízení.
Přestavíte si region bez
havířů?
Asi jako poušť bez beduínů!
Havíři a hornická činnost celé
území regionu poznamenala
jak v negativním, tak v pozitivním
směru. Města jako
Ostrava, Karviná, Orlová či
Havířov vděčí za svůj rozvoj
v 19. a 20. století zejména těžbě
černého uhlí. Ačkoliv negativní
dopady těžby na životní prostředí
a okolní přírodu existují,
přesto si myslím, že se je daří
poměrně úspěšně eliminovat
– naší organizaci i přímo společnosti
OKD. Po více než třiceti
letech v hornictví – i když
nyní v útlumové části – mohu
konstatovat, že bych neměnil.
A kolegům v OKD nemohu než
popřát brzké obnovení poptávky
po kvalitním uhlí, které se
v tomto revíru vždy těžilo.
Radek Lukša