Od třídíren uhlí k úpravárenským komplexům

Historie a tradice patří ke klenotům každého národa, země, regionu. Ten náš je mj. charakteristický těžbou uhlí, jeho dobýváním. To nelze opomíjet. Týdeník Horník už v letech 2006 – 2007 publikoval 53dílný seriál článků „Doly ostravsko-karvinského revíru: Od nálezu uhlí po útlum těžby“. Autoři seriálu v něm připomněli, kde se v jednotlivých stoletích dobývalo nebo dobývá uhlí. Nyní v novém seriálu se budeme zabývat historii úpraven uhlí, které k šachtám ostravsko- karvinského revíru neodmyslitelně patří.

NEVÁŽNĚ O VÁŽNÉM PROBLÉMU, TEDY JAK JSEM SE DOSTAL K ŘEŠENÍ VÝSTUPU METANU NA ÚZEMÍ MĚSTA OSTRAVY

Problém byl na světě, když hasiči naměřili obrovskou koncentraci metanu v podchodu na Frýdlantských mostech. Protože jsem v té době vedl odbor ochrany obyvatel na Magistrátu města Ostravy a předtím jsem pracoval třicet let na šachtě, vím prý o metanu na magistrátu nejvíc a ať se starám!!! Vzpomněl jsem si na odstřelenou těžní věž a na zasy-panou jámu na Šalomouně a začal jsem tušit, o co jde. Samozřejmě, že pod betonovou podlahou podchodu byl asi 15 metrů prázdný prostor, jak se zásyp jámy sesedl a odtamtud metan vycházel.

V úvodu se nejdříve musím zmínit o tom, jak jsem se z technika stal úředníkem. Koncem roku 1990 začalo být jasné, že hornictví v Ostravě končí a že se na Dole Ostrava důchodu nedočkám. Takže jsem šel zkusit štěstí na Magistrát města Ostravy. Tady se z technika, zvyklého vymýšlet řešení problémů někdy i improvizací postupně recykloval úředník, tedy individuum, které nesmí myslet. Zní to sice divně, ale upozorňuji vás, že úředník má zákony a vyhlášky, které určují, co se musí, co se může a co se nesmí. Podle toho ví, jak má rozhodnout. Když neví, podá metodický dotaz na nadřízený orgán, ten vysvětlí problém a seznámí s vysvětlením také všechny ostatní úředníky. A proto všichni stejnou věc rozhodnou stejně. V současnosti to zní pro vás občany jako fantastická pohádka, ale mělo by to tak být. Jakmile narazíte na úředníka, který si myslí, že k vaší žádosti možná bude stačit to nebo ono, zbystřete mysl, protože se velmi pravděpodobně proti vám někdo odvolá, rozhodnutí bude zrušeno a vy přijdete o čas nebo i o peníze. Věřte starému zkušenému praktikovi: úředníkovi se nestane nic a vy budete mít průšvih. Toto povídání ale berte trochu jako nadsázku.

A teď už k tomu metanu. Pro mne jako technika s třicetiletou praxí na úpravně uhlí a v důlních investicích je naprosto nepochopitelné, že začátkem devadesátých let, kdy se v krátké době v Ostravě zavřely všechny šachty, zastavily hlavní ventilátory a degazačky a celé podzemí se přestalo větrat, nikoho nenapadlo, jaké to bude mít důsledky. Nebo napadlo, ale z různých důvodů problém nebyl ani řešen, ani medializován. Sem tam se objevila spíše bajka než informace o tom, jak někomu ve sklepě hořela svíčka mnohem jasnějším plamenem než na dvorku, ale až do naměření metanu na Frýdlantských mostech byl klid.

Legrace začala už na našem (magistrátním) stavebním oboru. Tam se dost divili, co pod Frýdlantskými mosty má co dělat nějaká zasypaná jáma, že o ní nic nevědí, stejně je to pod zemí, a tak to patří Obvodnímu báňskému úřadu. Tam zase dobře věděli o zasypané jámě, ale nechápali, proč tam byly postaveny podchody, když je tam zasypaná jáma, která tam byla dřív než ty podchody. A je to na povrchu, tak to patří stavebnímu úřadu magistrátu. Zkrátka jeden má povrch a druhý má důl. Nikde taky není napsáno, že spolu ty dva úřady musejí mluvit.

V sobotu 6. 2. 2010 připravili členové hornického spolku ve Stříbře večerní hornický průvod městem k hornickému skanzenu. Pochod se konal ve dvouroční periodě. Již od 17 hod. vyrazil hornický prapor za doprovodu bubeníků z Tamboru Nepomuk městem, aby svým vystoupením upozornili obyvatele města na připravovanou akci. V 18 hod. se horníci se všemi svými příznivci a hosty sešli před Kalichem, aby se vydali na společný pochod.

Do kroku hrála stříbrská Amátovka. V pravém zimním počasí se seřadil dosti početný houf horníků, stříbrských ostrostřelců, permoníků z místní mateřské školy a návštěvníků, který za podpory bubeníků vyrazil k hornickému skanzenu. Odhaduji návštěvu na neuvěřitelných 400 lidí. V hornickém skanzenu bylo připraveno pro zahřátí občerstvení od fy Catering Klepsovi.

Čerpání důlních vod na ložisku Zlaté Hory bylo zastaveno v roce 1998. Oblast mezi 6. a 3. patrem je zatopena. V úrovni 3. patra je vyražena odvodňovací štola dlouhá 625 m. V délce 480 m od ústí byla v rámci likvidačních prací upravena tak, že do ní bylo položeno PVC potrubí DN 630 a zbytek profilu byl vyplněn betonovou směsí s cílem zajistit dlouhodobou stabilitu štoly pro bezproblémový svod důlních vod z celého revíru. Zbytek štoly o profilu 5,7 m² je ponechán stejně jako důlní díla v původním stavu. Systémem otvírkových, přípravných důlních děl a vydobytých prostor je veškerá důlní voda sváděna pouze gravitačně do odvodňovací štoly s tím, že na některých místech byly zbudovány objekty k usměrnění požadovaného toku důlních vod.

Karvinská pobočka Klubu přátel hornického muzea v Ostravě byla založena v lednu roku 2005. V členské základně převažují horničtí důchodci, z menší části jsou zde i dosud aktivní zaměstnanci. Hlavní činnost je zaměřena nejen na historii, ale i současnost hornictví, hlavně problematiku týkající se karvinského regionu, kde stále ještě probíhá rozsáhlá hornická činnost. Na pravidelných měsíčních besedách se prolínají různá zajímavá témata doplňována diskuzí. Přednášející jsou zajišťováni dle předem připraveného plánu přednášek. V roce 2009 byla postupně přednášena témata popisující: „Stav hygieny na důlních podnicích OKD“, „Co se dochovalo z karvinských hornických kolonií“, „Program POP 2010 modernizací důlní techniky k efektivitě práce“,„O stavu kriminality na Karvinsku“, „Městská policie pomáhá občanům“,„Organizace a činnost HZS MSK“,„Historické proměny slezské krajiny následkem industrializace“. V závěru roku proběhlo hodnocení v rámci klubové„Barborky“. Klubových akcí se účastnilo průměrně 21 členů.

Činnost nespočívá pouze na měsíčních besedách. Členové si formou jednodenních zájezdů nebo návštěv prohlédli postupně v roce 2009 Státní archiv v Karviné, kde se konala poutavá přednáška „Industriální památky na Ostravsku a Karvinsku“, zpestřením činnosti byl rovněž jednodenní zájezd do Raduně a na Ostravský hrad a v říjnu pak návštěva Muzea Śląska Cieszyńskiego.

Přínosem karvinské pobočky pro vydavatelskou činnost Klubu přátel hornického muzea byl podíl na vzniku publikace „Karvinské kolonie“. Byly zpracovány články do časopisu Horník a Zpravodaj KPHM v Ostravě. Členové Klubu se rovněž podíleli na přípravě dvoudenního zájezdu KPHM Ostrava do Polska a poskytli i historické podklady a rady studentům VŠB-TU Ostrava pro semestrální práce.

Pro první pololetí je zpracován plán přednášek uveřejněný ve Zpravodaji KPHMO a na webových stránkách Klubu. Jako každoročně budou organizovány minimálně dva tematické zájezdy a návštěvy akcí s hornickou tématikou.

Pro činnost Klubu bylo na příspěvcích členů vybráno celkem 6800 Kč včetně příspěvků členů Klubu na oba zájezdy. S touto částkou jsme v roce 2009 hospodařili. Po úhradě zájezdů a výdajů z klubové činnosti činil zůstatek k 31. prosinci 2009 celkem 547 Kč.

| Autor: administrator | Vydáno dne 27. 03. 2010 | 2064 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |