Čerpání důlních vod na ložisku Zlaté Hory bylo zastaveno v roce
1998. Oblast mezi 6. a 3. patrem je zatopena. V úrovni 3. patra je vyražena
odvodňovací štola dlouhá 625 m. V délce 480 m od ústí byla
v rámci likvidačních prací upravena tak, že do ní bylo položeno PVC
potrubí DN 630 a zbytek profilu byl vyplněn betonovou směsí s cílem
zajistit dlouhodobou stabilitu štoly pro bezproblémový svod důlních
vod z celého revíru. Zbytek štoly o profilu 5,7 m2 je ponechán stejně
jako důlní díla v původním stavu. Systémem otvírkových, přípravných
důlních děl a vydobytých prostor je veškerá důlní voda sváděna
pouze gravitačně do odvodňovací štoly s tím, že na některých místech
byly zbudovány objekty k usměrnění požadovaného toku důlních vod.
Jedním z těchto objektů je i hráz na překopu 3202 ve staničení
10 m, která slouží pro úpravu směru toku podzemních vod z ložisek
Zlaté Hory – jih a Zlaté Hory – Hornické skály.
Po rekognoskaci stavu tohoto objektu v říjnu minulého roku bylo
rozhodnuto provést zesílení hráze tak, aby byla snížena její propustnost
a aby byl zajištěn průchod, který sloužil k nelegálnímu vstupu do
podzemí přes známou propadlinu „Žebračka“.
Vzhledem k tomu, že přístupová cesta k místu stavby v celkové délce
800 m vedla místy chodbami, kudy protéká důlní voda, byla doprava
nářadí a materiálu jednou z nejnáročnějších operací.
Úkolem pracovníků provozu RD Jeseník bylo zajistit potřebný materiál
na opravu hráze a realizace jeho dopravy na místo stavby.
V první etapě bylo nutné upravit povrch přístupových cest do sjízdného
stavu pro dopravní mechanismy. Toto bylo zajištěno vysypáním
problémových úseků hlušinou z odvalu Úvodní úpadnice. Samotná
doprava materiálu a strojního zařízení byla rozčleněna na 3 úseky.
V prvním úseku mezi ústím Úvodní úpadnice a překládací stanicí byl
materiál dopravován na paletách. Na překládací stanici 3. patra byl materiál ručně po jednotlivých kusech přeložen do lžíce nakladače
a po trase druhého úseku překopem č. 3207 dopraven k místu vykládky
cca 50 m od místa stavby. Na zbývajícím třetím úseku byl materiál
opět ručně po jednotlivých kusech přeložen na uzpůsobený důlní vůz
a dopraven až na místo. Protože se místo stavby nacházelo v úseku,
kde po počvě protékala voda do výše až 20 cm, bylo nutné zhotovit
dřevěné pracovní povaly pro umístění nářadí a materiálu.
Vlastní práce provedli zkušení záchranáři ze ZBZS Dolní Rožínka
ve dnech 18. 11. až 26. 11. 2009. Nejdříve bylo nutné oboustranně
odvodnit pracovní prostor pomocí hrázek z pytlů naplněných pískem.
Z tohoto prostoru byla voda cyklicky odčerpávána do zbudovaného
dřevěného koryta uloženého na počvě chodby. Stávající hráz byla
zpevněna přibetonováním 30 cm betonu a ztraceného bednění z betonových základových tvárnic v plném
profilu chodby. Úsek s betonáží byl vyztužen
pomocí ocelových kotev přesahující
o 50 cm profil důlního díla. Do
středu hráze bylo instalováno průchozí
potrubí DN 250, které bylo ukončeno
na vnitřní straně ochranou mřížkou
proti vniknutí hrubých nečistot a na
venkovní straně přírubou s kontrolním
vypouštěcím ventilem. Vzhledem
k podmínkám, při kterých bylo nutno
popsanou činnost provést, zasluhuje
výkon všech zúčastněných vysoké ocenění.
Na začátku roku 2010 byl ventil
v hrázi uzavřen a prostor za hrází se nyní
postupně zatápí.
Tato etapa potrvá přibližně dva měsíce
a poté začne důlní voda přepadat komínem
na 5. patro a bude tak požadovaně
usměrněna do odvodňovací štoly.
K Zlatohorskému rudnému revíru, jeho
dávné historii i poslední těžbě, se
chceme vrátit samostatným článkem.
Ing. Jan Kotris
RNDr. Petr Navrátil