
Výpis z encyklopedie: Sauna- finský koupací dům také místo pro zvláštní léčebnou metodu, která našla v mnoha zemích uplatnění. Suché teplo okolo 80 'C se střídá s párou a studenou vodou. Užívá se také lehký poklep kůže březovými větévkami. Upravuje krevní průtok, tím také metabolismus a zvyšuje obranyschopnost organismu. Vede k silnějšímu výdeji vody a pocení potními žlázami. Má příznivé účinky při onemocnění kůže, dále při svalových a kloubových onemocněních. Nepříznivě působí při srdečních a oběhových potížích". Tolik citát z encyklopedie.
Dnes už se asi nedozvíme, kdo měl tehdy na Dole Jeremenko ten šťastný nápad zřídit v budově koupelen techniků saunu. Z kroniky sauny se dovídáme, že byla otevřena 6. února 1969. Byla určena převážně, pro zaměstnance uvedeného dolu. Zařízení potírny a odpočívány se postupně vylepšovalo, až dosáhlo takové úrovně a věhlasu, že o saunu začali projevovat zájem i zaměstnanci jiných podniků a organizací. Velkou zásluhu na této popularitě měl saunař bývalý horník Miroslav Koza, který kromě piva, vína, minerálek a kávy nabízel také grilovaná kuřata. Na grilování měl svůj zvláštní recept. Kuřata vážila pouze kilo a celou dobu, kdy se otáčela na rožni, je potíral vývarem heřmánku s tukem.
Zájemců o saunování ze závodů a podniku Dolu Hlubina bylo mnoho. A také začalo přibývat hostů. Proto závodní výbor Dolu Jeremenko musel zájemcům vydávat permanentní průkazky. Jeden den v týdnu patřila sauna ženám.