Těžební společnost OKD věnuje 1,5 milionu korun na odstraňování povodňových škod na Karvinsku. Částku rozdělí mezi obce zasažené velkou vodou, po dvaceti tisících zároveň přispěje majitelům zaplavených domů, které se nacházejí přímo v oblastech s hornickou činností.

Finance určené pro obce pošle OKD do Karviné, Stonavy a Doubravy, o jejich využití rozhodnou místní radní a zastupitelé. „Společnost OKD a jednotlivé obce se navzájem potřebují, to je dané už historicky. Chceme dát jasně najevo, že se na nás mohou vždy spolehnout. Nejen v dobrých časech, ale i když jim teče do bot, v tomto případě doslova,“ vysvětlil generální ředitel a předseda představenstva OKD Klaus-Dieter Beck.

Námětů je dostatek, publikace oceňuje nejen odborná veřejnost, ale i turisté či nadšenci do průmyslových památek

S uhlím je to podobné jako s poznatky o jeho dobývání, šachtách, významných událostech i osobnostech. Spoustu se toho v průběhu let na povrch už dostalo, ale mnohé stále zůstává v „nevytěžených zásobách“. Jaroslav Klát (77) z ostravské Poruby patří k lidem, kteří mají aktivní hornickou kariéru za sebou a pokračují v badatelských a publikačních aktivitách.

„Existují bílá místa a není jich málo! Dostatečně například není zmapována zejména historie nejstarších počátků dolování v Ostravsko-karvinském revíru,“ konstatoval Klát. Jeho prvním počinem v dané oblasti byla práce editora „Důlně měřičského předpisu Ústředního báňského úřadu“ v roce 1962. Následovala studie o propadech starých důlních jam, to se psal rok 1974.

Představujeme nejstarší důlní stroje 2 v expozici NTM Praha a metody věrných napodobenin metod těžby nerostů

Včera se mi stala taková příhoda, která mě dost rozrušila. Především proto, že jsem nejkrásnější léta svého života (nějakých sedmnáct let) strávil v podzemí jednoho z našich největších uhelných revírů. Člověka se pak dotkne každá zpráva o smrti těch, kteří jako první vstupují na místa, kam ještě nevkročila lidská noha. Zažil jsem to a viděl také lecos. Ale proč se proboha horníci v „socialistických“ státech chovají všude stejně? Ta zpráva z Novinek.cz ze včerejška zní takto:

Horníci před výbuchem zalepovali metanová čidla

Cena Český Permon příznivcům cechu hornického sluší.
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě zvolil na své výroční členské schůzi nové vedení, schválil úpravy stanov a nový příspěvkový řád.

Volby vedení na další tři roky, schválení modernizovaných stanov a nového příspěvkového řádu byly náplní výroční členské schůze Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě, která se konala v úterý 4. května v sále kompresorovny muzea pod Landekem. Jednání více než stovky delegátů přišli pozdravit místopředseda představenstva, ředitel pro rozvoj a strategii OKD Ján Fabián, ředitel Hornického muzea OKD Miroslav Fojtík, ředitel Nadace Landek Josef Kimer, člen kulturní komise rady města Ostravy Pavel Hamza a další.

Nadace OKD vyčlení až půl milionu korun na pomoc oblastem postiženým povodněmi, které v posledních dnech zasáhly především sever Moravy. Prvních padesát tisíc správní rada schválila pro dobrovolníky z Českého červeného kříže, kteří již od pondělka pomáhají přímo v terénu, o rozdělení dalších peněz rozhodne nadace později.

„Právě lidé z ostravského Oblastního spolku Českého červeného kříže nás o rozsahu povodní informovali ještě dříve, než dorazily zprávy z médií. Dobrovolní záchranáři pomáhají lidem v nejpostiženějších oblastech na Karvinsku a Bohumínsku. Díky naší podpoře mohou nakoupit nejpotřebnější věci, například obvazy, dezinfekční prostředky nebo pohonné hmoty,“ upřesnila ředitelka Nadace OKD Blanka Týřová.

Pracovníci nadace budou vývoj povodňové situace sledovat a o použití dalších financí rozhodnou podle aktuální situace. „Uvidíme, kde bude naše pomoc nejvíce potřebná,“ dodala předsedkyně správní rady Nadace OKD Petra Mašínová.

Vladislav Sobol
mluvčí Nadace OKD

| Autor: Vladislav Sobol | Vydáno dne 18. 05. 2010 | 1906 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |