Přijímáním zástupců hornických spolků na nejvyšších úrovních dokazují státníci a politici vůbec, jak si váží jejich činnosti. Kromě českých senátorů (více v Horníku 7/2015) si na ně našli čas také v Národní radě Slovenské republiky v Bratislavě a chystá se i setkání v Parlamentu Maďarské republiky v Budapešti.

„Smyslem je alespoň symbolické ocenění našich aktivit spočívajících zejména v zachovávání hornických tradic. S předsedou slovenského parlamentu Petrem Pellegrinim, činiteli tamní vlády a Ministerstva hospodářství i primátorů či starostů hornických měst jsme se viděli už podruhé. V předešlých letech nás dokonce zval tehdejší prezident Ivan Gašparovič do svého paláce,“ sdělil po návratu z Bratislavy Josef Gavlas, 2. místopředseda Sdružení hornických a hutnických spolků (SHHS) ČR a ředitel Nadace Landek Ostrava.

Podpis prezidenta Andrzeje Dudy dal zelenou novele zákona o uhelném hornictví v Polsku. Ta mimo jiné řeší způsoby likvidace dolů nebo těžebních společností. Stanoví i podmínky pro případně propuštěné horníky.

Novela vstoupila v platnost s určitými výjimkami 1. ledna 2016. Jedním z hlavních bodů zákona je stanovení příznivých podmínek pro odcházející zaměstnance. Polská vláda se výrazným způsobem zapojila do řešení problému polského hornictví a tato novela je jen jednou z částí řešení.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek na své nedávné pracovní cestě do Polska jednal s několika představiteli polské vlády. Jedním z hlavních témat byla i budoucnost černouhelného sektoru.

Ve Varšavě se Mládek setkal s místopředsedou vlády a ministrem rozvoje Mateuszem Morawieckim, ministrem energie Krzysztofem Tchórzewskim, prezidentem Polské národní banky Markem Belkou a s náměstkem ministra státního majetku Henrykem Baranowskim.

Ostrava se může chlubit nejvyšší lezeckou stěnou široko daleko. Dostat se sem je možné okolo posledního těžního stroje starého dolu.

Nejen prostory, ale i název se šikl nadšencům do sportovního lezení, když před třemi lety začali s budováním největší umělé stěny v širokém okolí. Vznikla v budově těžních strojů historického Dolu Hlubina.

„O této stěně se bude v lezecké komunitě asi dlouho diskutovat, vždyť se nachází v netradičním, unikátním sportovním prostředí,“ konstatoval Ondřej Marinčák.

Vysloužilí horníci věnovali jeden z výstavních panelů dění v OKD. Dovolili si také vypracovat předpoklad dalšího vývoje v revíru.

Připravit akci takovéhoto rozsahu nebylo dílem krátké doby. Podílel se na tom celý pracovní tým, pomáhala řada partnerů včetně Nadace OKD i Nadace LANDEK Ostrava. Jednatel KPHMO Karel Budín přiblížil, proč a jak výstava vznikla i jaké byly prvotní ohlasy.

Kdo přišel s nápadem výstavy?
Prapůvodní impulz pocházel od předsedy Petra Rojíčka a člena redakční rady Karla Slívy, a to po jednání s Antonínem Maštalířem, jenž byl tehdy – v roce 2013 – starostou Slezské Ostravy. Během diskuse padl názor, že by nebylo od věci ukázat, jak naše klubová činnost vypadá. V roce 2014 se to začalo stávat skutečností. To už byl Ing. Maštalíř senátorem a pozval nás na pracovní návštěvu do Prahy. Prohlédli jsme si prostory Senátu ČR, nastínili, jak bychom si to vše představovali a pan senátor naši myšlenku přijal. Na vizi výstavy pracovala redakční rada v čele s profesorem Jiřím Grygárkem. Toho a další naše členy – Jaroslava Kláta, Petra Janků, Stanislava Kubu, Oldřicha Klepka, Ladislava Bardoně, předsedu Rojíčka – jsme požádali, aby zpracovali podklady pro panely. Dva návrhy jsme též měli z Nadace Landek. Design si vzala na starosti Martina Polášková z Hornickogeologické fakulty VŠB-TUO.

KPHMO přibližuje činnost i hornické tradice v chodbě místopředsedů Senátu ČR ve Valdštejnském paláci v Praze. Výstavu podpořila Nadace OKD i Nadace Landek.

Uhlí na Ostravsku – Činnost a hornické tradice KPHMO. Tak se jmenuje expozice čtrnácti informačních panelů umístěná ve Valdštejnském paláci v Praze, sídle Senátu Parlamentu ČR. Klub přátel Hornického muzea Ostrava takto představuje veškeré aktivity, činnost svých partnerů i kolektivních členů a vůbec hornictví v našem revíru.

Výstava je v chodbě místopředsedů Senátu, kudy prochází maximální množství návštěvníků a hostů z řad politiků i veřejnosti či ofi - ciálních delegací. „Původně jsme ji chtěli dát do předsálí hlavního sálu, ale tam by se nám vešlo jen dvanáct panelů. Takže je na místě, které snad nelze v Senátu minout. Navíc přes chodbu vedle probíhá výstava o Karlu IV., tu jsme si i my havíři samozřejmě rádi prohlédli,“ sdělil za KPHMO Karel Budín s tím, že vernisáž měli 10. února.

V Českém Krumlově vydal Hornický spolek Český Krumlov velice zdařilou publikaci kolektivu autorů při příležitosti pětistého výročí vydání zdejšího horního řádu (1515–2015). Při slavnostním skoku přes kůži 4. 12. 2015 v jízdárně zdejšího zámku spatřila světlo světa a byla také zároveň pokřtěna.