Ostrava se může chlubit
nejvyšší lezeckou stěnou
široko daleko. Dostat
se sem je možné okolo
posledního těžního
stroje starého dolu.
Nejen prostory, ale i
název se šikl nadšencům do sportovního
lezení, když před třemi
lety začali s budováním největší
umělé stěny v širokém okolí.
Vznikla v budově těžních strojů
historického Dolu Hlubina.
„O této stěně se bude v lezecké
komunitě asi dlouho diskutovat,
vždyť se nachází v netradičním,
unikátním sportovním
prostředí,“ konstatoval Ondřej
Marinčák.
„Lezeme z hlubiny do výšky…
na Hlubině. Ta slovní hříčka
se nám náramně líbí,“ nechal
se slyšet Ondřej Marinčák
s tím, že s úpravami šachetního
objektu pomáhalo i několik bývalých
horníků specializujících
se nyní na výškové práce. Nejen
ty museli lezci konzultovat s památkáři,
jelikož areál tohoto ostravského
dolu patří do chráněného
průmyslového dědictví.
„Museli jsme ponechat obnaženou
jednu část budovy, vybourané
kachličky a zařízení nechat
k dispozici pro další použití, zachovat
původní okna,“ vysvětloval
Marinčák.
Vybouráním části podlahy
až do sníženého přízemí získali
lezci podle nich až monumentální
prostor. A hlavně výšku.
„Dostaneme se pod střechu
až do dvaceti metrů. Vyšší stěnu,
ale jen o dva metry, mají až v
Brně. A o tom, že by se volné lezení
provozovalo v industriálním
prostředí, jako u nás v Ostravě,
nemáme informace. Snad jsme i
první,“ uvedl Marinčák.
Doslova vyřádit se zde mohou
jak profesionálové, tak naprostí
začátečníci včetně dětí. Podle
evropského horolezeckého hodnocení
se trasy obtížnosti pohybují
na stupnici 3 až 10 (velmi obtížné
lezení například v krasech).
„Každopádně splňuje parametry
pro pořádání světového poháru.
Zároveň respektuje charakter prostředí,
kde se nachází. Hornický
ráz jsme zdůraznili také grafi ckým
znázorněním kol těžního stroje,
jsou na stěně takřka v místech
svých os,“ řekl Marinčák. K lezecké
stěně ostatně vede cesta okolo
jediného zachovaného těžního
stroje na Dole Hlubina.
Sportovní lezci i horolezci mají
v plánu postavit v areálu i venkovní
stěnu, a to opět v duchu odpovídajícím
tomuto místu.
Radek Lukša
