Ložiska jsou z velké části již vydobyta a náklady na těžbu zbytku zásob dále porostou.

Polské těžaře energetického uhlí drtí nízké ceny, které v západoevropských přístavech klesly za tři roky ze 170 dolarů za tunu na méně než polovinu (80 dolarů). Ve světě se aktuálně vytěží více energetického uhlí, než jsou firmy schopné prodat. I proto klesla loni polská produkce o 2,7 milionů tun na 76,5 milionů a výnosy firem se snížily o téměř 12 miliard korun na 158 miliard korun.

Například největší černouhelná firma Kompania Weglowa, která ještě před nedávnem předpokládala nárůst produkce z 39 tun v roce 2012 na zhruba 43 milionů v roce 2020, v důsledku slabé poptávky a nízkých cen razantně přehodnocuje své plány. V letošním roce tak vytěží 33 a v následujících letech 32-33 milionů tun.

V průběhu 4. čtvrtletí 2013 až 1.čtvrtletí 2014 došlo v Nadaci Landek Ostrava k zásadním personálním a organizačním změnám.V Září 2013 byl za ing.Josefa Kimera, CSc. zvolen novým ředitelem NLO dlouholetý člen Správní rady lng. Josef Gavlas. Za zemřelého pokladníka a správce nadačního jmění |ng.Pavla Mojžíška byl zvolen lng. Petr Vychopeň. Dozorčí rada byla v září 2013 doplněna volbou o Mgr. Petra Handla a Správní rada v únoru 2014 O Ing. Jaroslava Kubánka, dlouholetého pracovníka OKD. K 1.3.2014 jsou tedy orgány NLO dle Statutu na plném stavu tj. 12 členů Správní rady a 3 členové Dozorčí rady. Řídícími orgány NLO jsou od 1.3.2014 tito členové :

Slezská Ostrava (pokračování)  
    Kolonie Kamenec (1870 – 1875)

Kolonie Kamenec patřila jámě Trojice ve Slezské Ostravě. Nacházela se asi 800 m západně od závodu Petr Bezruč (Terezie / Bergschacht) a 1000 m severozápadně od závodu Trojice. Kolonie Kamenec byla ohraničena břehem Ostravice a Bohumínskou ulicí. Na pravém břehu Ostravice byly postaveny první domy kolonie Kamenec, jejíž stavba vznikala pod záštitou ředitelství dolů J. Wilczka. Původní počet obytných domů měl být 36. D. Lukovská ve své diplomové práci ovšem uvádí, že původní zástavbu tvořily dva úřednické a 27 dělnických domů a po roce 1929 se zástavba rozšířila o tři úřednické a deset dělnických domů.

Všechny domy v osadě vystavěné v období 1870–1875 byly přízemní. Dělnické domy byly pro čtyři rodiny a náležely k nim hospodářské budovy. Domy byly stavěny z pálených cihel na kamenných nebo cihlových základech. Stavěly se kolem společných dvorů. Jako krytina střech byla použita lepenka. Nechyběly zde zeleninové zahrádky a hospodářské budovy.

Úřednické byty v kolonii se skládaly ze dvou až čtyř obytných pokojů, kuchyně a veškerého příslušenství (předsíň, spíž, koupelna, splachovací záchod).

Dělnické byty byly většinou jednopokojové s kuchyní, předsíni, spíži a záchodem. Všechny domy odebíraly vodu z městského vodovodu Slezské Ostravy.

Podle analýzy společnosti Roland Berger nemají polské firmy bez zásadních změn šanci přežít.

Audit situace v polských černouhelných společnostech KW, KHW a JSW, který zpracovala konzultantská společnost Roland Berger, odhalil důvody nekonkurenceschopnosti polských těžařů: neefektivní využívání technologií pro těžbu, vysoké náklady na pracovní sílu a její neflexibilní využívání, ale také nadprodukce uhlí, po němž není v současnosti poptávka.

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA má v ostravsko – karvinském revíru ve své správě v současné době 12 nemovitých a 2 movité kulturní památky nacházející se v pěti areálech bývalých dolů, které převzal 1. 1. 2002 do své správy od OKD, a. s. na základě smlouvy o prodeji části podniku. Mezi svěřenými památkovými objekty zaujímá výjimečné postavení komplex památek nacházejících se v areálu bývalého dolu Petr Bezruč. Důl tvoří těsně pod vrcholem hladnovského kopce typickou dominantu severovýchodního horizontu Ostravy. Byl založen přímo u silnice z Moravské Ostravy do Michálkovic jako mělký v roce 1842 a navazoval na systém důlních děl Jaklovecké dědičné štoly. Jeho zakladatel Josef Gross, tehdejší centrální ředitel Vítkovických železáren (Vítkovické horní a hutní těžířstvo), důl založil ve vlastní režii a pojmenoval ho po své manželce Teresii. Nedlouho po založení, v roce 1843, prodal důl Salamonu Mayeru Rothschildovi, vlastníku Vítkovických železáren. V roce 1862 byl dosavadní mělký důl přebudován na hlubinný a připojen na Báňskou (též Montánní) dráhu. V roce 1942 byl důl podle své výrazné polohy na kopci nad městem přejmenován na Bergschacht (Náhorní důl) a v roce 1946 podle významného slezského básníka Petra Bezruče. Znárodněný důl se v roce 1946 stal součástí podniku Ostravsko–karvinské kamenouhelné doly Ostrava (pozdější). Těžba zde byla ukončena po vyhlášení útlumu v roce 1992. Likvidace hlavních důlních děl byla ukončena v roce 1994.

Slezská Ostrava (pokračování)

Jáma Trojice (1844 - Kamenouhelné závody Jana Wilczka) spravovala obytné domy pro ubytování jak vlastních zaměstnanců, tak i úředníků horního ředitelství dolů J. Wilczka. K účelu měl závod 115 obytných domů (18 úřednických, 90 dělnických a 7 společných). V těchto domech bylo celkem 433 bytů (71 úřednických, 362 dělnických). 57 domů stálo v hornických koloniích Františkov, Bunčák, Kamenec. Ostatní domy stály rozptýleně v katastru obce Slezská Ostrava. 18 domů bylo jednopatrových (7 úřednických). Ostatní domy byly přízemní. Z přízemních úřednických domů bylo nejvíce jednorodinných (7) a zbytek dvourodinných. Z dělnických přízemních domů bylo nejvíce čtyřhodinných a dvouhodinných. Všechny domy byly z masivních pálených cihel. Krytina byla u 85 domů lepenková, u 27 z tašek a u 3 domů z umělé břidlice.

Dne 10. ledna 2014 se členové Hornického spolku ze Stříbra zúčastnili otevření nové expozice „ Rudní hornictví v Krušných horách“ v Podkrušnohorském technickém muzeu Most, na dole Julius III.

Přítomen byl ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala, europoslanec Richard Falbr, primátor Mostu a poslanec Vlastimil Vozka, zástupci kraje, sousedního Saska, Severočeských dolů, Vršanské uhelné, dolu Centrum, Severočeské energetiky, zástupci měst a obcí a zástupci hornických spolků ČR ze Stříbra, Chodova a místní. Projevů se ujali ředitel muzea Zbyněk Jakš a primátor Vlas- timil Vozka. Pan Karel Neuberger ze Stříbra předal Zbyňku Jakšovi stříbrskou medaili za udržování hornických tradic. Poté pan ministr přestřihl pásku a otevřel tím novou expozici. Z přiložených fotografií si můžete udělat představu o zdařeném díle.

V dubnu bude muzeum otevírat další expozici, a to o uhelném hornictví na Mostecku.

Zdař Bůh!
Karel Neuberger

| Autor: Mgr. Michaela Hylská | Vydáno dne 16. 02. 2014 | 1408 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |