Nadšenci do hry zvané questing budou pátrat v areálu šachty.

Památkově chráněné prostory Dolu Michal (Petr Cingr) v Michálkovicích se stanou novou zastávkou pro vyznavače questingu, hry kombinující putování po zajímavých lokalitách s pátráním po „pokladu“. Místa pro questy neboli hledačky vytipovávali v prvním týdnu března členové Actaea v rámci projektu podpořeného Nadací OKD v programu Pro budoucnost.

„Umístění pokladu samozřejmě prozrazovat nebudeme, hra by jinak neměla smysl,“ upřesnila Kateřina Kočí, předsedkyně společnosti pro přírodu a krajinu Actaea z Karlovic v Jeseníkách. Tato neziskovka představuje a popularizuje přírodní, kulturní i historické dědictví, proto také vybrala památkovou šachtu v Michálkovicích k zařazení do rozšiřujícího se seznamu českých hledaček.

Slezská Ostrava (pokračování)      
Kolonie Františkov (1890-1900)

Kolonie Františkov stála na návrší v katastru Slezské Ostravy. Německý název kolonie byl Franzensberg. Kolonie náležela pod správu jámy Trojice a ubytování v ní nalezli zaměstnanci dolů Ema a Trojice. Starší část kolonie se rozkládala jihozápadně od jámy Terezie podél ulic Na Baranovci a Pod Výtahem. Novější část kolonie byla ohraničena ulicí Keltičkovou na západě a ulicí Na Baranovci, ležící na východě. Zatímco starší domy kolonie byly ještě dřevěné, novější domy byly již cihlové. Přes západní část kolonie vedla lanovka pro dopravu uhlí. Autoři díla Technické památky Ostravy – II. etapa uvádějí, že v roce 1900 náleželo ke staré části kolonie Františkov sedmnáct domů a k nové části osm domů. Mapa z roku 1914 dokládá 27 objektů. Jiní autoři uvádějí zcela odlišné počty domů. T. Myslivec v Monografii OKR informuje, že v roce 1929 v kolonii stálo celkem osmnáct domů, z toho bylo šestnáct domů dělnických a dva úřednické, ve kterých bydleli zaměstnanci jámy Trojice a jámy Ema. Jednotlivé domy byly přízemní a měly vedlejší hospodářské budovy. Šířka ulic byla 5-8 m i s chodníkem. Volné plochy mezi domy byly upraveny jako zahrady.. Úřednické byty se skládaly ze dvou pokojů, kuchyně, spíže, předsíně a sociálního zařízení v přístavku.

Významným faktorem ovlivňujícím bezpečnost práce v podzemí jsou geomechanické jevy představující přirozené náhlé porušení horského masivu bez deformace důlního díla spojené většinou se zvukovými projevy. Hovořili jsme o nich s Ladislavem Rožnaiem z odboru řízení bezpečnosti OKD.

Můžete vysvětlit, jaký je rozdíl mezi geomechanickým jevem a otřesem?

„V současné době byly na MPO ČR předány podklady pro zadávací dokumentaci na realizaci I. etapy projektu “Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice„. Koncem roku 2008 (začátkem roku 2009) se předpokládá zahájení prací.“

Taková byla poslední slova příspěvku kolegy Petra Jelínka, otisknutého v občasníku DIAMO v dubnu 2008. Zajímá vás, jestli byly tyto práce opravdu zahájeny a jaký je současný stav realizace projektu? V tom případě si, prosím, přečtěte tento článek.

Činnost v uplynulém roce.

Rok 2013 lze na odštěpném závodě ODRA považovat za úspěšný jak z hlediska plnění ekonomických ukazatelů, tak i plnění dalších cílů. Kolektiv 256 zaměstnanců o. z. ODRA v tomto roce pokračoval především v realizaci aktualizovaného technického a sociálního projektu útlumu uhelného hornictví ve svěřené části Ostravsko – karvinského revíru pro léta 2012 – 2032. V rámci zabezpečovaných hlavních činností se jednalo o čerpání důlních vod z ostravské dílčí pánve na lokalitě Jeremenko a čerpání důlních vod z petřvaldské dílčí pánve na lokalitě Žofie. Z uzavřených důlních prostor bylo v roce 2013 vyčerpáno a následně vypuštěno do povrchových vodotečí z vodní jámy Jeremenko 5 302 456 m³ důlních vod do řeky Ostravice a z vodní jámy Žofie 1 219 447 m³ důlních vod do Petřvaldské stružky. Standardně byla zabezpečována také péče o všech 100 uzavřených hlavních důlních děl, 54 odplyňovacích vrtů a provoz podstatné části systému aktivní a pasivní ochrany ostravské a petřvaldské dílčí pánve. Současně byl zabezpečen provoz monitorovacího systému sledování výstupu plynů na vybraných jamách a objektech v jejich blízkosti. Dle plánu probíhalo rovněž vyřizování sociálně zdravotních nároků spojených s hornickou činností v minulosti, vyřizování nároků na zvláštní příspěvky horníkům a náhrady za ztrátu na výdělku vzniklé po 1. 1. 1993 na utlumovaných dolech pro celkem 19 832 oprávněných osob. Zahlazování následků hornické činnosti probíhalo dle schváleného ročního programu v lokalitách Jeremenko, Žofie, Fučík – Petřvaldská dílčí pánev, Paskov, Ostrava – Ostravská dílčí pánev a Barbora.

Slezská Ostrava (pokračování)      
Kolonie Bunčák (1918 -1926)

Kolonie Bunčák ve Slezské Ostravě se původně nazývala Kolonie Zita a spravovala ji jáma Trojice. V roce 1921 byla přejmenována na kolonii Bunčák. Svou polohou navazovala na jihu na starou část kolonie Františkov. Sídelní areál kolonie vymezuje na severu ulice Pod Výtahem, ulice Prokopská uzavírá kolonii na jihu. Střed kolonie tvořila ulice Na Bunčáku, na niž kolmo navazuje ulice Na Burni. Západní část kolonie ohraničovala ulice Občanská. Kolonie ležela ve svahu. Ubytování v kolonii Bunčák našli zaměstnanci dolu a koksovny Trojice a dolu Ema. V kolonii stálo původně deset domů, z toho šest domů úřednických a čtyři domy dělnické. Dělnické domy byly přízemní, domy úřednické jednopatrové. Několik domů bylo původně smíšených. Bydleli v nich jak dělníci, tak dozorci. Dělníci obývali suterén domů a dozorci přízemí. U úřednických bytů byl vodovod zaveden až do bytu a byty měly koupelny a splachovací záchody ( dělnické byty převážně ne). U větších úřednických bytů byly též pokoje pro služky. Dvoupodlažní úřednické domy kolonie měly kryté valbové (šikmé) či sedlové střechy. Stavby byly obohaceny o vikýře.

Útlum šachty je citlivá záležitost, která se netýká jenom horníků.

O situaci a perspektivách Závodu Důl Paskov jsme hovořili s ředitelem projektů OKD Antonínem Klimšou

STAŘÍČ – Závod Důl Paskov bojuje o přežití. Situace je nepřehledná a plná otazníků. Jak se k ní staví vedení OKD? A jak český stát? O shrnutí aktuálních informací jsme požádali ředitele projektů OKD Antonína Klimšu, odpovědného za řešení problematiky Paskova.

Jako jedna z podmínek prodloužení životnosti Závodu Důl Paskov je uváděno splnění projektu jeho transformace. Můžete upřesnit, co je podstatou tohoto projektu?