Útlum šachty je citlivá záležitost, která se netýká jenom horníků.
O situaci a perspektivách
Závodu Důl Paskov jsme
hovořili s ředitelem
projektů OKD
Antonínem Klimšou
STAŘÍČ – Závod Důl Paskov
bojuje o přežití. Situace je nepřehledná
a plná otazníků.
Jak se k ní staví vedení OKD?
A jak český stát? O shrnutí aktuálních
informací jsme požádali
ředitele projektů OKD
Antonína Klimšu, odpovědného
za řešení problematiky
Paskova.
Jako jedna z podmínek prodloužení
životnosti Závodu
Důl Paskov je uváděno splnění
projektu jeho transformace.
Můžete upřesnit, co je
podstatou tohoto projektu?
Hlavním cílem projektu či modelu
transformace Dolu Paskov
bylo nalézt prezentovatelné
a hornicky, ekonomicky a sociálně
obhajitelné řešení, které
by bylo pro společnost výdajově
levnější než rychlý útlum.
Musím říci, že tento projekt
vznikal dosti atypicky. Museli
jsme nejdřív nalézt ekonomický
bod zvratu v hospodaření dolu,
v našem případě tedy přijatelnou
mez ztráty a nákladovosti,
a poté od tohoto očekávaného
výsledku hospodaření dopočítávat
maxima jednotlivých příjmových
a výdajových položek.
Na tato cílová maxima pak byly
připravovány dílčí projekty, které
umožní tuto cílovou nákladovost
splnit. Úspěšná transformace
by měla Závodu Důl
Paskov umožnit dosáhnout základní
podnikatelské cíle roku
2014, které lze popsat čísly
5/850/123. Jedná se o hodnotu
ukazatele úrazové četnosti, objemu
výroby v tisících tun a nákladovosti
v eurech na tunu vytěženého
a upraveného uhlí.
Jak se daří tyto cíle naplňovat v praxi?
Máme za sebou první dva měsíce
roku 2014 a výsledky hospodaření
dolu nám zatím potvrzují,
že navržený transformační
program dokážeme realizovat
a dodržovat. Meziročně se
nám daří snižovat nákladovost
výroby asi o 40 eur na tunu.
Bohužel, trh a tržní situace nám
nepomáhají a vzhledem k dalšímu
poklesu cen uhlí naše tržby
dále klesají. A to je zásadní
problém. Nákladově je v dnešní
době Závod Důl Paskov nastaven
podle mého názoru téměř
na tzv. provozní minimum,
které umožňuje plánovat pouze
ve střednědobém výhledu. Bez
zlepšení tržní situace, která by
vyššími výnosy vytvořila nové
zdroje v ekonomice dolu – mám
tu na mysli zdroje pro inovace,
rozvojové investice i prostou obměnu
– může důl jen stěží přemýšlet
za horizont roku 2018.
To samozřejmě neznamená,
že nejsme schopni dále dílčími
projekty optimalizovat provoz
a denní spotřebu dolu. Čeká nás
ale velmi těžké období, ve kterém
budeme muset hledat další
úspory nad rámec stávajícího
transformačního programu.
V otázce Závodu Důl Paskov
vede společnost OKD jednání
s představiteli státní správy
a vládou ČR. Můžete přiblížit
podstatu těchto jednání a diskutované
varianty řešení?
Načasování útlumu Dolu Paskov
je citlivá záležitost, která se netýká
jenom společnosti OKD
a jejích zaměstnanců. V případě
uzavření dolu dojde na straně
státního rozpočtu k výpadkům
příjmů z daní a pojištění, obce
přijdou o poplatky za vydobytý
nerost, odběratelé budou muset
shánět alternativy pro požadovaný
mix uhlí vhodného k výrobě
koksu, výrazné ztráty zaznamenají
dodavatelé a subdodavatelé
materiálu a služeb,
poklesne spotřeba a tím i poptávka
domácností v postiženém
regionu. Komplexnost vnímání
této problematiky umožnila
vznik pracovní skupiny
k řešení otázky Paskova, jíž se
účastní zástupci správních orgánů
ČR a OKD a která se zabývá
hledáním možností minimalizace
těchto dopadů a právě
optimálním načasováním útlumu.
Jednou z možností, o které
s představiteli státu jednáme, je
prodloužení těžby do roku 2016
s tím, že po jejím ukončení by
stát se souhlasem Evropské komise
kryl náklady na technický
i sociální útlum. Jde o řešení,
které by ve svém principu
splňovalo základní cíle projektu
transformace Paskova, to
znamená hornicky, ekonomicky
a sociálně obhajitelné a pro
společnost výdajově levnější řešení,
než je rychlý útlum. Je to
ale zatím pouze pracovní varianta,
o které bude jednat vláda
ČR na konci tohoto měsíce.
Dovolte mi pár osobních
otázek. Jak dlouho a v jakých
funkcích pracujete pro
OKD? A jak jste se stal ředitelem
projektu transformace
Závodů Důl Paskov?
Pro skupinu pracuji již asi
13 let. V roce 2001 jsem nastoupil
do společnosti KARBON
INVEST, kde jsem prošel postupně
útvary obchodu, strategie
a kapitálových účastí.
V OKD pracuji od roku 2005
a převážnou část tohoto období
jsem působil v útvaru ředitele
pro strategii na realizaci
různých projektů. Mé zapojení
do projektu a řízení Dolu
Paskov souviselo s doporučením
nynějšího výkonného ředitele
Dala Ekmarka, tehdy v roli
externího poradce OKD, který
v prvním pololetí loňského
roku navrhoval k otázce budoucnosti
Dolu Paskov určitou
formu jeho osamostatnění a obchodní
řízení tak zvaným business
manažerem. Jsem rád, že
jsem byl představenstvem společnosti
vybrán já a že tuto roli
mohu vykonávat. Chtěl bych
zároveň poděkovat vedení OKD
i NWR, že byli ochotni „otevřít
dveře“ ke znovuprojednání problematiky
Paskova a dát projektu
transformace šanci.
Čeho si na tomto projektu
nejvíce ceníte a co vás při
jeho realizaci nejvíc překvapilo
či zklamalo?
Nejvíc oceňuji spolupráci s ředitelem
Zbyškem Janowskim
a ostatními členy vedení dolu.
Všichni jsme, myslím, nechali
osobní ambice a počáteční
nedůvěru stranou a od prvního
setkání jsme veškerou energii
věnovali naplňování projektu.
To nám umožnilo rychle
zpracovat transformační program
a začít realizovat dílčí
projekty ke snížení nákladovosti.
Současně bych rád poděkoval
všem zaměstnancům za odpovědnost
při implementaci tohoto
programu a plnění těžebních
cílů. A co mne nejvíce překvapilo
nebo zklamalo? Asi má naivita
v očekávání přirozené ochoty
zaměstnanců k částečnému snížení
zaměstnaneckých benefitů
při prodloužení těžby. Považoval
jsem to a stále považuji za správný
i etický krok ve vztahu k projektu
Paskov. V situaci, do které
se Závod Důl Paskov dostal,
nemohou být žádná tabu a bez
ústupků všech zainteresovaných
stran, to znamená dodavatelů,
odběratelů, společnosti OKD
i zaměstnanců, budeme jen stěží
úspěšní. Na druhou stranu
se podařilo realizovat řadu dříve
neprosaditelných technických
a organizačních změn.
Vím, že oficiální vyjádření
není v současné situaci
možné. Řekněte ale, prosím,
svůj osobní názor: Jste
ve věci Závodu Důl Paskov
optimista?
Opakovaně se snažím lidem
na Paskově zdůrazňovat, že
nejsem poslem dobrých zpráv.
Snažím se věci vyhodnocovat
reálně a kriticky. Zbavili jsme
se meziročně v plánovaném
rozpočtu dolu přes 500 milionů
korun – pouze to nám dnes
umožňuje realizovat transformační
program a přemýšlet
o roku 2015. Věřím, že letošní
podnikatelské cíle splníme.
Bohuslav Krzyžanek