Slezská Ostrava (pokračování)
    Kolonie jámy Terezie

Jáma Terezie(1842), patřící Vítkovickým kamenouhelným dolům (VD), měla pro ubytování svých zaměstnanců v r. 1928 celkem 135 domů a to 32 pro úředníky a 92 pro dělníky. 11 domů obývali úředníci i dělníci. Ve všech domech bylo 698 bytů (97 úřednických a 601 dělnických).

Závodní domy byly postaveny většinou v koloniích:
1. Na Jaklovci (35 dělnických domů a 2 domy společné)
2. Jindřišská (10 úřednických domů a 4 dělnické domy)
3. Na Hladnově ( 8 úřednických domů, 30 dělnických domů a 2 domy společné)
4. V Heřmanicích (6 dělnických domů)

V úterý 11. 3. 2014 navštívila Poslaneckou sněmovnu PČR sedmičlenná delegace Sdružení hornických a hutnických spolků ČR, aby se zde setkala s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem. Přijetí na půdě Sněmovny zprostředkoval poslanec Václav Votava. „Požádali jsme poslance Votavu o zorganizování tohoto setkání, abychom se mohli panu předsedovi představit, seznámit ho s činností našich spolků a požádat o záštitu i osobní účast na 18. setkání hornických měst, které se uskuteční v září v Českém Krumlově,“ uvedl místopředseda Hornického spolku ve Stříbře Karel Neuberger.

Jednání bylo velmi přátelské a zúčastnění se shodli na důležitosti zachovávání tradic našich předků. Předseda Sněmovny nabídku záštity nad hornických setkáním rád přijal. „Členové příbramského spolku ihned využili jeho vstřícnosti a požádali ho i o záštitu nad jubilejním 20. setkáním v Příbrami v roce 2016. To bude současně i evropskou akcí měst s hornickou tradicí,“ doplnil Karel Neuberger. Navíc jim předseda Sněmovny slíbil pomoc při zprostředkování účasti prezidenta Miloše Zemana na této mezinárodní akci.

VOJTĚCH DIRNER SE DOMNÍVÁ, ŽE TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN PŘETRVÁ I DO DALŠÍHO TISÍCILETÍ.

Za havíře od kosti se považuje Vojtech Dirner, jenž po geologovi a přírodovědci Vladimíru Slivkovi převzal post děkana Hornicko-geologické fakulty (HGF) na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. A není to pouze tím, že hornická historie jeho rodu sahá prokazatelně až do XII. století. Může si to dovolit, neboť na akademickou půdu vstoupil po osmi letech každodenní tvrdé důlní praxe v tehdejším Dole Lazy. Pro týdeník Horník tedy odpovídal se znalostí i pochopením.

Jak se díváte na situaci v hornictví?
Regionální hornictví je již delší dobu velmi úzce spojeno s globálními trhy a jakýkoliv impulz z Asie, Jižní Afriky či Austrálie se okamžitě projeví i v České republice, potažmo ostravsko-karvinském revíru. Co se týče hornictví černouhelného, tam již velice dlouhou dobu spatřuji značný tlak na ceny obou komodit – uhlí energetického i koksovatelného. Uhlí vhodného pro koksování – UVPK – se to týká zejména. Bohužel se to logicky projevuje u společnosti OKD, která se několik kvartálů potýká s cenami UVPK pohybujícími se na velmi nízkých úrovních.

Restrukturalizace až na kost, nebo bankrot. Tak popisují polská média úkol, který bude stát před novým šéfem Kompanie Weglowe (KW). Ten bude vybrán do konce měsíce. Nový ředitel zároveň musí o nezbytnosti tohoto kroku přesvědčit politickou reprezentaci a odboráře, protože kosmetické změny firmu nezachrání.

KW informovala, že pro volbu nového představenstva obdržela 34 přihlášek, z nichž pět uchazečů aspirovalo na pozici předsedy představenstva, zbylé přihlášky na posty místopředsedů. Dozorčí rada vyřadila dvě přihlášky na pozici předsedy a 14 přihlášek na post místopředsedů kvůli nesplnění požadavků.

Slezská Ostrava(pokračování)

Koksovna Trojice (1848-Kamenouhelné závody Jana Wilczka) měla pro své zaměstnance k ubytování celkem 25 obytných domů (8 úřednických, 14 dělnických, 3 společné). V nich bylo celkem 136 bytů (23 úřednických). Kromě tří volně postavených domů jsou ostatní postaveny v koloniích Bunčák a Kamenec. Kromě 5 dělnických domů jsou všechny domy přízemní. Krytina je u 4 domů lepenková, ostatní domy byly pokryty taškami. Úplně podsklepeno bylo 5 úřednických domů a 10 dělnických domů. Ostatní domy byly nepodsklepeny nebo podsklepeny částečně.

Z úřednických bytů byly 2 více než čtyřpokojové, ostatní byty byly jedno až čtyřpokojové s veškerým příslušenstvím (kuchyň, koupelna, předsíň, spíž, záchod). Z dělnických bytů bylo 95 bytů jednopokojových s kuchyní, 10 bytů jen s obytnou kuchyní, 8 bytů dvoupokojových s kuchyní (všechny měly vedlejší místnosti – spíž, předsíň, záchod). Všechny domy byly zásobovány pitnou vodou z vodovodu. Všechny úřednické byty měly vodovodní výpustě uvnitř bytu, 70 dělnických bytů mělo výpustě na chodbách domů, ostatní mimo dům. Všechny byty měly el. osvětlení. Domy koksovny byly součásti kolonií na Bunčáku a na Kamenci – viz díl 21,22).

Popílkové hospodářství v režii HBZS má kromě zvyšování bezpečnosti na šachtách i obchodní a ekologickou stránku.

Ve formě základkové plavicí směsi – kašovité hmoty vzniklé smísením s vodou – se do dolů v revíru společnosti OKD vrátilo jen v loňském roce 215 806 tun toho, co zůstává po spalování černého uhlí. Totiž popílku. Hospodaření s komoditou využívanou pro zvyšování bezpečnosti v dolech je v režii Hlavní báňské záchranné stanice (OKD, HBZS, a. s.) v Ostravě-Radvanicích.

„Základková směs, jež je naším certifi kovaným výrobkem, slouží v OKR k vytváření těsných výbuchuvzdorných hrází pro uzavření nepoužívaných důlních děl či k protizáparové prevenci nebo represi,“ informoval obchodní náměstek HBZS Jiří Špírek s tím, že nejvíce popílku se splaví na lokalitách Závodu Důl Karviná. Používání popílkové směsi k ochraně důlních chodeb při budování žeber za poruby dobývanými směrným stěnováním na řízený zával je naopak specifikou Dolu Paskov.

Společnost AWT Rekultivace ve spolupráci se společností D.I.S., jakožto vedoucí účastník sdružení nazvaného „Důl Dukla – příprava území“ dokončila revitalizaci části bývalého důlního díla nacházejícího se na území statutárního města Havířova. Výsledkem investice je revitalizované území, jež bude v budoucnu využito nejen pro poskytování služeb včetně sportu a rekreace, ale i pro výstavbu produkčních kapacit.

Plocha bývalého dolu Dukla byla před zahájením realizace zakázky na sklonku roku 2012 klasickým postindustriálním brownfieldem. Rekultivační práce financované ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva financí ČR částkou ve výši 200 mil. Kč měly za cíl připravit dotčené území k jeho budoucímu využití v podobě areálu Dukla Industrial Park.