TEXT Ing. ROBERT VOCHTA, Doc. Ing. MILAN MIKOLÁŠ, Ph.D., Ing. JIŘÍ GOLASOWSKI FOTO ARCHIV RECENZOVAL Prof. Ing. IVO ČERNÝ, CSc.

ABSTRAKT
     Zásady racionálního využití nerostného bohatství, kterým ložiska vyhrazeného nerostu černé uhlí jsou, nás vedou k nutnosti dobývání zásob vázaných v ochranných pilířích. Hlavním požadavkem na dobývací metodu při dobývání v ochranných pilířích, je eliminace vlivů poddolování na chráněnou plochu na povrchu nebo na chráněné objekty. Jednou z možných cest, kterou se dají výsledné poklesy povrchu, či jeho naklonění, přetvoření nebo zakřivení, poměrně významně minimalizovat, je využití dobývacích metod spočívajících v kontinuálním dobývání. Ve společnosti OKD, a.s. na Závodě Důl ČSM ve Stonavě se v současné době dokončuje příprava zkušebního provozu v České republice dosud neschválené dobývací metody CHODBA – PILÍŘ. Tato dobývací metoda vychází z celosvětově používané metody Room and Pillar s tím, že uzpůsobením specifickým podmínkám charakteristickým pro Ostravsko karvinský revír bude minimalizován vliv na povrch.

Slezská Ostrava (pokračování)
        Kolonie Jaklovec (Zámostí)

Hornická osada Jaklovec se nacházela ve Slezské Ostravě a sloužila pro ubytování zaměstnanců jámy Terezie (Bergschacht-Petr Bezruč). Kolonie ležela mezi starou ulicí Michálkovickou, severním koncem ulice U Staré elektrárny a stadionem Bazaly. Kolonie Jaklovec vznikala v letech 1860–1870, ale podle J. Bílka byly první domky kolonie postaveny již před rokem 1860.

V kolonii Jaklovec původně stálo 35 dělnických domů a dva domy, které byly společné pro úředníky i dělníky. Jednalo se o domky přízemní. Původně byly tyto dělnické domky budovány pro čtyři rodiny, v letech 1906–1909 byly upraveny tak, aby v nich mohly pohodlněji žít tři rodiny, které tak získaly větší prostor pro bydlení. Po přebudování se dělnický byt skládal z pokoje, kuchyně a sociálního zařízení. Některé byty měly splachovací záchod a spíž odděleně mimo byt. Obytné domky v osadě Jaklovec byly podsklepeny úplně, částečně, nebo vůbec ne. Střechy byly kryty lepenkou, taškami nebo umělou břidlicí. Pitnou vodou byly domy zásobovány z komunálního vodovodu Slezské Ostravy. Vodovodní výpustky byly rovněž na ulici mimo domy (speciální závodní vodovod, sloužící k zásobování užitkovou vodou). Místa s vodovodními kohoutky umístěnými na ulici nebyla vydlážděná, proto byla velmi znečištěná. Žumpy byly zděné, ale byly zakryté pouze dřevěnými, často poškozenými fošnami. Všechny byty byly připojeny na elektrické osvětlení. Obytná osada měla kanalizaci, která odváděla splašky a srážkovou vodu. Odtokové kanály ale nebyly dostatečně vydlážděné a když se výpusti kanálů ucpaly, hromadily se splaškové vody na ulicích.

Odbory a skupina poslanců tlačí na britskou vládu, aby zachránila dva ze tří posledních černouhelných dolů v Anglii. Jejich majitel, společnost UK Coal, se opět ocitla na pokraji bankrotu. Její vedení začalo minulý týden jednat se zaměstnanci dolů Thoresby a Kellingley a zdůraznilo, že ani v případě, že se vláda rozhodne firmě pomoci, nebude možné se vyhnout tvrdým škrtům.

Firma UK Coal, kterou zasáhly levné dovozy uhlí, ale i břidlicového plynu, a také silná libra, požádala vládu o podporu ve výši 10 milionů liber (330 milionů korun), aby se prodloužila životnost obou dolů a o práci nepřišlo 2000 horníků. Firma provozuje ještě šest povrchových černouhelných dolů.

V Havířově byla zahájena výstava ke 165. výročí založení alma mater ostravských studentů.

Velikonoční vajíčka bylo možné najít v knihovnách, v prostorách stálé expozice Historie psaná uhlím v havířovském Společenském domě se naproti tomu setkáte s historií a současností Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výstavu pořádanou Městskou knihovnou Havířov ve spolupráci s VŠBTUO, hlavně její Hornicko-geologickou fakultou, u příležitosti 165. výročí založení této alma mater, zahájila v pondělí 14. dubna slavnostní vernisáž. Zúčastnili se primátor města Zdeněk Osmanczyk, děkan HGF Vojtech Dirner, členové havířovské pobočky Klubu přátel hornického muzea v Ostravě a další.

Jaroslav Minka vystudoval VŠB před padesáti lety a stále si váží toho, že ho vůbec přijali

Měli ho zavřít, místo toho se stal báňským inženýrem. Jedním z hostů vernisáže havířovské výstavy ke 165. výročí založení Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava byl Jaroslav Minka, absolvent této hornické almamater a jeden z nejaktivnějších členů hornických zájmových organizací. Dnes čtyřiasedmdesátiletý důchodce se narodil v Čechách v Radovesicích u Libochovic a jeho cesta na ostravská studia se otřela o zamřížovaná okna státní věznice.

„Hornictví se věnuji od svých 14 let. Vystudoval jsem hornickou průmyslovku v Duchcově, to znamená, že jsem se seznámil s těžbou hnědého uhlí a severočeským hnědouhelným revírem. Své první hornické kroky jsem udělal na dole Nelson v Oseku u Duchcova; ta šachta už ale neexistuje,“ vzpomínal hornický veterán.

V Havířově oslavili založení VŠB

V pondělí 14. dubna 2014 ve 14 hodin ve společenském domě Reneta v Havířově začaly oslavy 165 let od založení Vysoké školy báňské vernisáží. Na vernisáži přivítala ředitelka Městské knihovny v Havířově Ing. Dagmar Čuntová primátora města Havířova Ing. Zdeňka Osmanczyka, děkana HGF VŠB Prof. Ing. Vojtěcha Dirnera,CSc, ekonomického náměstka města Havířova Ing. Eduarda Heczka, zástupce KPHM v Ostravě Ing. Jaroslava Minku a všechny přítomné na vernisáži.

Vedoucí expozice „Hornictví psané uhlím“ Jitka Varkočková vyzvala děkana HGF VŠB, aby zahájil vernisáž a ten pověřil Mgr. Jindru Biolkovou, která krátce připomněla význam a historii VŠB. Potom byl vyzván Ing. Jaroslav Minka, aby přednesl svoje verše: „VŠB – alma mater“ a „Je to kamarádství“. Celou vernisáž pak uváděla Mgr. Jindra Biolková, CSc u jednotlivých panelů.