Po průzkumnickém období budování štol a kutacích jam, kdy v okolí Ostravy bylo hlavně ve 30. letech 19. století vyhloubeno okolo 300 kutacích jam, se dobývání ujímá rakouský stát. V roce 1843 se začala hloubit v Michálkovicích kutací průzkumná jáma (pozdější jáma Ferdinandova). V roce 1845 dostala název Hlavní jáma a byla nejdůležitější jámou na katastrálním území Michálkovic. Pak přišla privatizace a 15. prosince 1856 jámu kupuje Severní dráha Ferdinandova, aby si zajistila vlastní zdroj uhlí pro železniční dopravu mezi Vídní, Moravou a Haličí. V té době dostává lokalita svůj název, název spojený s Habsburkem Ferdinandem Dobrotivým.

Jáma byla vyhloubena do hloubky 135 m a vyztužena dřevem. V roce 1882 postihl jámu požár a byla zničena do té míry, že její rekonstrukce neměla smysl. Také technický pokrok umožnil výkonnější větrání dolů, takže jednotlivé jámy se mohly budovat ve větších vzdálenostech. Jámu nahradil Důl Michal, pozdější Petr Cingr, dnešní Národní kulturní památka. Tento důl těžil uhlí do 15. 4. 1994. Jáma Ferdinand byla v letech 1885-1886 zasypána.

V noční směně z 8. na 9. dubna 1960 došlo na Dole Ludvík v ostravsko-karvinském revíru k explozívnímu vzplanutí metanu v závalovém prostoru za porubem 067 v 10. sloji. Při nehodě utrpěli tři horníci popáleniny druhého stupně. V porubu byl nasazen úzkopokosový kombajn KSV 60 a výklenky pro něj byly na obou úvratích zhotovovány s použitím trhací práce. Postup porubu byl směrně mírně úpadní a také větry byly vedeny mírně úpadně a dále do porubu 067a, přičemž stabilitu větrání zajišťovaly na dělicí pásové chodbě jen dvoje větrní dveře. Porub 067 postoupil od výchozí prorážky jen 18 m a zával ještě nebyl vyvinut, a tak zde byly dokonalé podmínky pro hromadění metanu pod stropem vyrubaného prostoru.

V odpolední směně 8. 4. byly v horním výklenku vyvrtány (na vtažné straně) celkem 24 vrty. Způsob jejich založení nebyl podrobně určen, pro trhací práce nebyl zpracován technologický předpis a zjevně byly založeny nesprávně.

Nejzápadněji položená stará důlní jáma v Jižní části OKR se nacházela na katastrálním území Kladeruby na parcele č. 333 v okrese Zlín. Založena byla v r. 1875 za účelem kutání na uhlí. Název jámy ani zakladatele se zatím nepodařilo dohledat. Mohlo by jím být olomoucké arcibiskupství, které v té době vynakládalo značné úsilí o získání důlních propůjček také v okolí Moravské Ostravy, Orlové a Karviné. Jáma byla údajně hluboká 273.1 m.¹⁾ Po projití pokryvných hornin narazila v hloubce 60.6 m v plném profilu na karbon. Na základě hojného výskytu flory bylo usuzováno na karvinské souvrství. V hloubce 68,3 m procházela šikmo uloženou kamenouhelnou slojí o mocnosti 68,5 cm, úklonu 47° a směru 248°. Od hloubky 74,0 m do konečné hloubky opětně zcela procházela jílem.³⁾ V jámě byl také ověřen místní výskyt nafty.²⁾

Černé i hnědé uhlí jsou pro Evropu důležitými zdroji energie. V minulých letech stoupala spotřeba uhlí v EU15 ročně o cca 1 % na současných 314 mil. tmp (tun měrného paliva). V nových členských zemích (EU12) činí spotřeba uhlí cca 145 mil. tmp. V ostatních sousedních evropských zemích činí spotřeba uhlí cca 60 mil. tmp. Rusko a ostatní země bývalého Sovětského svazu potřebují cca 250 mil. tmp uhlí. Z hlediska spotřeby je Evropa s celkem cca 770 mil. tmp po Severní Americe a Číně třetím největším spotřebitelem uhlí na světě. Na světové spotřebě má Evropa cca 15% podíl. V EU27 pokrývá uhlí téměř jednu pětinu potřeby primárních zdrojů energie. Největším spotřebitelem uhlí v EU je Německo, následované Polskem.

Klub přátel Hornického muzea OKD slaví 20 let činnosti a jaké by to byly oslavy bez pořádné hornické dechovky! Tou největší v regionu je karvinský velký dechový orchestr Májovák – a právě on také zahraje jubilantovi k výročí. Má k tomu ostatně skvělou motivaci. Také on totiž letos slaví své výročí, a to ne ledasjaké. Byl založen právě před 100 lety!

A aby toho nebylo málo, dali si Klub a orchestr sraz u dalšího oslavence: Výroční koncert Májováku se bude konat v neděli 25. května od 15.00 hodin v kompresorovně Hornického muzea OKD v Ostravě-Petřkovicích, které bylo pro veřejnost otevřenu na Barborku roku 1993.

Ukázka z repertoáru (upoutávka a závdavek).

Na Cingru v prvním patře byl úsek větrání, pod ním byly ženské koupelny. Jak řemeslníci dělali nové stoupačky ústředního topení, díru nezadělali. Nějakého šibala napadlo, že by nebylo špatné se na nahaté ženské podívat a spustil dolů zrcátko na provázku jako periskop. V půlce koupelny byly sprchy, v druhé půlce vany. Jenže z horké vody stoupala pára, nic moc vidět nebylo. Když se tři hoši cpali k díře v podlaze, podívat se dolů do zrcátka, tak tomu, co držel provázek, šťouchli do lokte. Provázek se mu z prstů vysmekl a jedné ženské z třídírny, která se koupala ve vaně, spadnulo zrcátko s provázkem na nahé břicho.

Z knihy Příbramské a jiné hornické historky

příhody z Ostravy vypráví Ing. Josef Vrabec

| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 17. 05. 2008 | 6805 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |