Nejzápadnější důlní jáma v jižní dílčí části OKR

Nejzápadněji položená stará důlní jáma v Jižní části OKR se nacházela na katastrálním území Kladeruby na parcele č. 333 v okrese Zlín. Založena byla v r. 1875 za účelem kutání na uhlí. Název jámy ani zakladatele se zatím nepodařilo dohledat. Mohlo by jím být olomoucké arcibiskupství, které v té době vynakládalo značné úsilí o získání důlních propůjček také v okolí Moravské Ostravy, Orlové a Karviné. Jáma byla údajně hluboká 273.1 m.¹⁾ Po projití pokryvných hornin narazila v hloubce 60.6 m v plném profilu na karbon. Na základě hojného výskytu flory bylo usuzováno na karvinské souvrství. V hloubce 68,3 m procházela šikmo uloženou kamenouhelnou slojí o mocnosti 68,5 cm, úklonu 47° a směru 248°. Od hloubky 74,0 m do konečné hloubky opětně zcela procházela jílem.³⁾ V jámě byl také ověřen místní výskyt nafty.²⁾

Kromě této jámy, podle vysvětlivek ke geologické mapě ČSSR, byly asi 270 m jižně od místní kóty 303,8 m Jm zjištěny odvaly po zavalených šachticích a štole.⁴⁾

K nálezu uhelné sloje se uvádí, že dle geologického posouzení se v předmětných místech jedná o kerný útržek uhlonosného karbonu, zvrásněný do slezské formace, na jehož vzniku se podílely tlakové poměry v období vzniku a přesouvání Beskydských příkrovů. Ověřené zdejší úložní poměry pohoří však ukázaly, že z hlediska surovinového nejsou nalezené výskyty uhlí i nafty významné.

Poznámky
1) Předmětné staré důlní dílo zřejmě dosud nebylo posouzeno z hlediska potencionálního nebezpečí propadu a porušení stability původní likvidace, nehledě už na nebezpečí možného výstupu podzemních plynů na povrch. K uváděné hloubce jámy 273,1 m, která se zdá být neobvykle velká, se poznamenává, že údaj asi nebude v místních geologických poměrech odpovídat skutečnosti, neboť od hloubky 74 m měla procházet jílovitými horninami, čímž by však ztratila nadějnost na příznivý výsledek kutání. Hloubka jámy 74 m by se zřejmě víc blížila skutečnosti.
2) FOLPRECHT, J., PATTEISKY, K.: Geologie ostravsko-karvinského kamenouhelného revíru. In Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, sv. I, str. 264. Prométheus Praha 1929.
3) HOMOLA, V.: Příspěvek k poznání geologické stavby okolí Choryně a Kelče u Valašského Meziříčí.
4) ROTH Z. ET AL.: Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1200 000 M-34-XIX Ostrava. Československá akademie věd. Praha 1962.