skočili do třetího desetiletí.

Výroční schůzi KPHM obohatil u příležitosti 20. výročí historicky první klubový šachťák.

OSTRAVA Blanka Týřová, ředitelka Nadace OKD, skočila mezi horníky. Stalo se tak v úterý 3. června na šachťáku Klubu přátel Hornického muzea OKD. Spolu s ní vstoupili do hornického cechu pracovník útvaru pro PR a komunikaci OKD Martin Határ a předseda správní rady velkého hornického dechového orchestru Májovák Petr Ženč.

„Je to úžasné, konečně jsem horník!,“ podělila se o svoji radost s Horníkem Blanka Týřová. „Pocházím z Mostecka a moji pradědečkové byli horníci. Takže jdu v jejich šlépějích!“

DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA převzal od OKD, a.s. péči o kulturní památky nacházející se na lokalitách o. z. ODRA od 1.1.2002. V současné době spravuje celkem 25 nemovitých a 11 movitých kulturních památek ve svých 7 areálech. Mezi těmito památkami zaujímá stěžejní místo areál bývalého Dolu Hlubina, který byl Rozhodnutím vlády ČR z 19. června 2002 společně s vysokými pecemi a koksovnou Vítkovických železáren prohlášen za národní kulturní památku (dále NKP). Památky ve Vítkovických železárnách a na Dole Hlubina společně s Doly Michal, Anselm a Vrbice byly navrženy již v roce 1995 k zařazení do seznamu památek UNESCO s předpokladem zápisu v roce 2010.

Vyslovíme-li Sokolovsko, pro většinu lidí to znamená synonymum hornictví. Oblast Sokolovské pánve, Krušných hor a Slavkovského lesa má staletou tradici v dolování nejrůznějších nerostů, zejména pak rud barevných kovů a hnědého uhlí. Této tradici je věnována stálá expozice Krajského muzea Karlovarského kraje, kterou můžeme nalézt v městečku Krásno, nedaleko Horního Slavkova.

Naše expozice se nachází v objektu bývalého dolu Vilém, ve kterém se v minulosti, s přestávkami až do devadesátých let doloval cín, informuje vedoucí sekce technických památek muzea ing. Rudolf Tomíček. Z doby provozu dolu se zde zachovala těžní věž a další zařízení, která jsme postupně doplnili o další exponáty vztahující se k dějinám hornictví v regionu, pokračuje pan Tomíček, který je znám i jako autor několika publikací právě k této tématice.

V muzeu najdeme řadu unikátů. Tím nejznámějším a rozměrově také největším je parní stroj z roku 1897, který ještě v osmdesátých letech minulého století sloužil na posledním hlubinném dole sokolovského hnědouhelného revíru, který nesl název Marie Majerová a nacházel se v Královském Poříčí.

Po první světové válce nesla jméno Józefa Pilsudského, ale hned v roce 1920 přijala název Důl Barbora

Jámu původním názvem Důl Austria, pozdější Důl Barbora, založila v roce 1907 Rakouská báňská a hutní společnost. Již kolem roku 1898 chtěl arcivévoda Albrecht na Karvinsku vybudovat nový důl, který by zajistil jemu a císařské rodině mimořádný zdroj příjmů.

Při hloubení jámy se velmi negativně projevily velké přítoky důlní vody a tekutých písků. Neporadili si s tím ani odborníci, které arcivévoda povolal z Itálie. Tehdejší čerpadla totiž nestačila důlní vodu odčerpat. V hloubení se pak nepokračovalo a jáma zůstala nějakou dobu opuštěna. Teprve nový majitel, zmíněná Rakouská báňská a hutní společnost, v hloubení pokračoval. Z tohoto období je v historických záznamech zmínka o velkém množství slaniny (špeku), který se používal pro utěsnění přítoků důlní vody.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

Expozice nabízí ukázku prastarých způsobů získávání fosilního paliva i trojrozměrný záznam moderního rubání.

Dokonalá iluze uhelného dolu s nenapodobitelnou atmosférou dobrodružné cesty do hlubin Země vznikla v opuštěné hale někdejšího hnědouhelného lomu Julius III u Litvínova na Mostecku. Nabízí ukázku prastarých způsobů získávání fosilního paliva i trojrozměrný záznam moderního hornictví. Expozice představuje komorové i stěnové hlubinné dobývání uhlí, shromáždila dopravníky, vozíky i razicí kombajn. „Nic podobného v České republice není, srovnatelné muzeum hornictví v Ostravě nenabízí například 3D promítání. Máme také unikáty, třeba starý dřevěný hunt či dvoukubíkový vůz na uhlí, který je už jediný na celém světě,“ pochlubil se ředitel muzea Zbyněk Jakš. Kromě pozoruhodných exponátů přináší muzeum také odpovědi na otázky, které by určitě napadly každého malého kluka: Kam vlastně chodí horníci na záchod?

KONKRÉTNÍ POZNATKY O POČÁTEČNÍM BUDOVÁNÍ HORNICKÉHO MUZEA V OSTRAVĚ

V návaznosti na publikovaný článek v Horníku č. 31/2007 „Hornické muzeum OKD" chci blíže hornickou veřejnost informovat a částečně doplnit historickou fotografii o skutečných počátcích při budování hornického muzea na Ostravsku, v té době nazývaného „Technický skanzen".