Prázdnou štolu na Hřebči využijí Moravskotřebovští pro unikátní muzeum hornictví. O dotaci požádají Evropskou uni.

Těžba lupku a jílu na Hřebči končí. Za měsíc se zavře poslední důl a to, čím dříve region žil, se stane minulostí. Radní v Moravské Třebové ale chtějí zachovat část tradice. Na stole mají projekt muzea hornictví, které by mělo vzniknout v jedné prázdné štole. O dotaci požádají Evropskou unii.

Pokud jedete do Moravské Třebové po staré silnici na Hřebči, v zatáčce si určitě všimnete velké brány. Právě tady se nachází vstup do Jihlavské štoly. Možná, že už za dva roky se sem pohrnou davy turistů. Moravskotřebovští se totiž rozhodli prázdnou štolu využít a vybudovat zde novou atraktivitu regionu. Projekt je zajímavý a ve svitavském okrese i v kraji rozhodně ojedinělý. „Radní Pardubického kraje chtějí rozdělit peníze z Unie určené pro cestovní ruch na takové projekty, které budou mít efekt pro celý kraj. A důlní stezky i muzeum hornictví takové určitě jsou,“ uvedl místostarosta Václav Mačát. Do hry ale vstoupí Moravskotřebovští ještě s projektem dokončení zámeckého areálu. Úzkokolejka.

Ni, že bysem byl posera, ale už odmalička chovam k policajtum posvatnu hruzu, aji když mam svědomi čistučke jak liliju. A když mam s nimi jednať, tak se skoro cely osypu. Je to isto i vychovu, bo moja maminka dycki vykladali, že když ich kolonku v Orlove prochazal četnik, tuž stali v pozoru aji ti nejvěči vybijokna a lumpi. Pamatuju tež, to už coby mladik, jak okrskařem v naši ulici v Ostravě byl isty Bina. Měl dva metry vyšky, stopadesat kilo, v hubě furt havana a jezdil na šestistovce Indian ze sajdu. Když vlez do hospody U Slunka, kaj se to mlelo co chvila, tak nejdřiv vyfackal a potym za kragel doslova vyněs do antona chlopy, z nichž šel strach na hodně velku dalku! A včil se představtě že mi minuly štvrtek volala Mařa do Mezřiča k Cyrilovi, kaj sem se na chvilu uklidil do ticha a chladku lesa, že mě zhaňaju policajti!

Jak to vidí stryk Lojzek

Již šesté zasedání Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky (SHHS), o jehož vzniku a zakládajících členech jsme informovali v našem Hornickém zpravodaji pro II. Čtvrtletí 2009, se uskutečnilo dne 14. dubna tohoto roku v Mostě. Konalo se ve velké zasedací místnosti Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí. Za Nadaci Landek se jej zúčastnili Ing. Josef Kimer, CSc., ředitel Nadace a Ing. Josef Gavlas, člen jeho správní rady a za náš Klub Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc., z pověření předsedy KPHMO Mgr. Rodana Broskeviče. Z obsahu jednání vyjímáme:

Při dnešním rozsahu Velkého Kladna není jistě správné setrvávat u prvního nálezu uhelné sloje Janem Váňou na kročehlavské půdě blízko kladenského katastru. V roce 1846 v oblasti Vrapic, které jsou součástí Kladna, se těžilo uhlí již nejméně o dvě generace dříve. Někdy se na Vrapicku připomíná hornická činnost Václava Černého.

Málokdy se však zdůrazňuje nejrozsáhlejší a největší důlní činnost Buštěhradského velkostatku a jeho uhelného hospodářství na Vrapicku. Velkostatek patřil pobočné habsburské větvi toskánské, předtím také bavorské. Teprve v roce 1848 připadl dědictvím na excísaře Ferdinanda I. (jinak posledního korunovaného českého krále Ferdinanda V.).

Trochu z obrozeneckých a národoveckých důvodů byl některými autory upřednostňován Jan Váňa a někdy ještě Václav Černý.

Kolébka hornictví na Kladensku byla jednoznačně ve vrapickém údolí. Jenom tam byly výchozy slojí poměrně snadno dosažitelné.

V bývalém Dole Michal vzniká hra Zdař Bůh! o katastrofách i pětiletce.

Unikátní divadelní hra nazvaná Zdař Bůh! vzniká v těchto dnech v areálu bývalého Dolu Michal v Ostravě. Představení je inspirované životy horníků z Ostravska a jeho autorem je mladý dramatik Miroslav Bambušek. Premiéra je naplánovaná na 12. září.

Téměř dvaapůlmetrový Permoník bude vítat lidi přijíždějící do ostravské městské části Michálkovice. V rámci Michálkovických řezbářských dnů ho vyřezal osmapadesátiletý českotěšínský řezbář Josef Franek. Do budoucna dostane do ruky ještě kovový hornický kahan, aby mohl svítit lidem na cestu.

Spolu s dalšími dvěma díly, jejichž autory jsou ostravští řezbáři Ivo Sýkora a Pavel Vácha, byla řezba Permoníka slavnostně odhalena v neděli 21. června na michálkovických obvodních slavnostech.

„Dílo vzniklo na přání naší radnice. Dějiny Michálkovic jsou nerozlučně spjaty s hornictvím, které dodnes připomíná Národní kulturní památka Důl Michal a hornické kolonie Peterská a Ferdinandova,“ řekla pro Horník michálkovická starostka Květoslava Sedláčková. „Současně jsme tak symbolicky poděkovali Nadaci OKD, která byla hlavním dárcem letošních řezbářských dnů.“

EVROPA PŘED ROKEM 1763, PŘED ÚŘEDNÍM OVĚŘENÍM EXISTENCE UHLÍ NA OSTRAVSKU

Ačkoli nálezy uhlí v různých zemích jsou staršího data, jeho existence pro lidskou společnost neměla praktický význam. Zásadní zlom přineslo až 16. a 17. století, kdy se poznal jeho význam pro průmyslové využití. Hlavním motivem, který vedl k tomuto objevu, byl postupně narůstající nedostatek dřeva.

Expanze Evropanů do celého světa, zejména do severní Ameriky, si vynutila rozvoj řemesel, obchodu, výroby textilu, železa, zbraní, skla a nástrojů všeho druhu. Do čela kolonizace se vzhledem ke své zeměpisné poloze a politickému pragmatismu dostala Anglie. Rozvoj výroby klade stále větší nároky na energii. Prudce roste spotřeba dřeva, zejména druhů vhodných na výrobu dřevěného uhlí. Začaly snahy nahradit dřevěné uhlí černým uhlím.

      Průkopníkem ve snahách nahradit dřevo uhlím se stala Anglie. Bylo to jeho použití ve sklářství a při výrobě železa.