Seděli zme v utery odpoledne Na Upadnici a spominali na sobotu. Na Den hornikuv! Pravda, trochu zme byli nasrani, že to letos něbylo pod Landekem v Ostravě, kaj to mame nejbliže, ale nědalo se nic robiť a museli zme vyraziť do Karvine. Už rano mě Mařa budila o hodinu dřive niž dycki, abysem se vyčistil butki, vyžehlil galaty a vybral košulu na tu slavu. Potym sem se narval do obleka (až sem se divil, že po roku sem se do ňho ešče vlez a z odevřenym pyskem na to zyrala aji moja Mařa) a vyrazili zme na autobus.

Jak to vidí stryk Lojzek

U pondělí 7. ledna 1963 postihlo Ostravsko-karvinský revír důlní neštěstí, které svým průběhem a záchrannými pracemi na odstraňování následků průvalu stařinných vod s vysokým obsahem sirovodíku bylo ve světovém hornictví ojedinělým případem. Při tragédii zahynulo 9 horníků a jeden se zachránil díky použití filtrového sebezáchranného přístroje.

Důl Anselm, na kterém k neštěstí došlo, nesl tehdy název Důl Eduard Urx a v současné době patří jeho celý areál Hornickému muzeu OKD. Málokterý z velkého počtu návštěvníků se však tady dozví, že jen díky tomuto neštěstí byla vybudována v městské nemocnici na Fifejdách hyperbarická komora. O její stavbě tehdy rozhodl generální ředitel OKR Slávek Miska na doporučení lékařů, kteří se seznámili s léčením otrav pomocí hyperbarie v Holandsku. Od doby, kdy byla hyperbarická komora postavena, byla z peněz havířů zcela zmodernizována. Za dobu svého provozu se v ní vyléčila z různých nemocí řada pacientů.

Po těžbě uhlí na Karvinsku vrací společnost OKD krajinu přírodě a lidem.

Název stavby Rekultivace území Křemenec je odvozen od místního názvu lokality Na Křemenci na rozhraní Karviné-Dolů, Doubravy a Orlové.

V prostoru severně od státní silnice I/59 Ostrava - Karviná, v sousedství bývalého Dolu Doubrava bylo v 80. letech využito poklesové kotliny k vybudování systému kalových nádrží sloužících jako čistírna odpadních vod pro veškeré odpadní vody ze závodu Doubrava. Nádrže dostaly název podle zaniklé osady Dembina, která musela ustoupit těžbě uhlí. Územím v minulosti protékala ve svém počátečním úseku Doubravská stružka, jejíž původní koryto je dnes skryto pod vysokými násypy hlušiny. Za pramen vodního toku Doubravské stružky je dnes považován zatrubněný výtok pod tělesem železniční vlečky Lazy - Doubrava nad areálem obalovny živičných drtí.

Malá exkurze do dávné i nedávné minulosti hornických oslav.

Od nepaměti se několikrát do roka scházeli horníci na svých slavnostech. Nejrozsáhlejší byly ty, co se pojily se svátky patronů z řad svatých mučedníků, kteří je měli chránit při namáhavé a nebezpečné práci v podzemí.

V českých dolech byl nejuznávanějším patronem svatý Prokop (4. července). Na Hlučínsku a na Karvinsku byla havíři uctívána zejména svatá Barbora (4. prosince). Ostravští havíři do roku 1847 konali své oslavy 28. října, tedy v den, kdy se zde v roce 1776 našlo první uhlí. Následně došel u ostravských havířů úcty svatý Prokop a na Ostravsku se konaly hornické slavnosti na jeho počest.

Báňští záchranáři z celého světa se sejdou v Ostravě.

Ve dnech 20. - 24. září letošního roku hostit největší a nejvýznamnější světovou konferenci věnovanou báňskému záchranářství - 4th International Conference of the International Mines Rescue Body (IMRB). Region se tak na pět dní stane domovem pro 107 delegátů z 20 zemí. Prestižní akce podobného zaměření, kterou uspořádá společnost OKD, HBZS, dceřiná firma černouhelné OKD, se bude v České republice konat vůbec poprvé v historii.

Konference je otevřeným fórem pro mezinárodní výměnu zkušeností mezi odborníky v oblasti báňského záchranářství. Zúčastní se ho hlavně báňští záchranáři, specialisté na problematiku bezpečnosti dolů, zaměstnanci výzkumných ústavů, univerzit a důlních společností těžících uhlí, měď nebo jiné suroviny. Hlavním tématem setkání budou „Účinné záchranné akce v dole“, ale řeč bude také o nedávném důlním neštěstí ve slovenské Handlové a o tom, jak podobným situacím předcházet.

VZPOMÍNKY NA PRÁCI PŘI VÝSTAVBĚ DOLU FRENŠTÁT

Pokračování

e) Vyjádření k aktuálním problémům

Byl jsem velmi překvapen přístupem nově zvolených zastupitelů a starostů k problematice výstavby Dolu Frenštát. Ještě s úsměvem jsem sledoval zprávy o spanilé jízdě pánů starostů do Karviné, kde se byli podívat na to, co délá hornictví S krajinou. Nejen že chtěli srovnávat nesrovnatelné. Prohlíželi si odkaliště, které by na Frenštátsku nemohlo být (s úpravnou se zde nikdy nepočítalo), nevím, zda vůbec znají rozdíl důlních polí. V Karviné se těží více než sto let a s dobýváním, které začínalo blízko pod povrchem, takže poklesy zde naměřené jsou až 30 a více metrů, zatímco na Dole Frenštát se uhelné sloje nacházejí až ve velkých hloubkách, a jak ukazují znalecké posudky, vlivy na krajinu jsou zanedbatelné.

Jen pro upřesnění uvedu ještě příklad Ostravy. Po více než stoleté těžbě nízkých slojí, kdy bylo původně dobýváno ze štol přímo z povrchu. Málokdo ví, že za toto dlouhé období jsou poklesy mimo městský ohradník 6-7 m. Město stojí, řeky a potoky tečou jako dříve, nedochází k hrubým důlním škodám na budovách patří k pěkným i svou zelení.

VZPOMÍNKY NA PRÁCI PŘI VÝSTAVBĚ DOLU FRENŠTÁT

a) Úvodem trochu historie

Vrtné práce v jižní části OKR byly zahájeny v roce 1958 v rámci vyhledávací etapy průzkumu, při níž byl objeven perspektivní denuelační reliéf karvinského souvrství S mocnými uhelnými slojemi.

Druhý generel OKR byl zpracováván od r. 1978. Základní myšlenkou byla koncentrace důlních podniků ve větší technicky a ekonomicky prosperující celky. Do řešení byla pojata i průzkumná pole, aby bylo dosaženo co nejvyšší celkové těžby. V jižní oblasti OKR to byly již činné doly Staříč a Paskov se svými průzkumnými poli a podle možností i doly Frenštát a Příbor.

Prvním řídicím aktem pro realizaci byla Směrnice č. 9/79 FMPE, která stanovila způsob geologicko-průzkumných prací prováděných definitivními důlními díly. Následovalo rozhodnutí ministra č. 9/1980 o zřízení k. U. o. Výstavba Dolu Frenštát (VDF) s úkolem zabezpečovat výstavbu nových dolů v jižní podbeskydské části revíru.

Organizace vznikla k 1.1. 1981 bez předchozí personální přípravy. K tomuto dni byli jmenováni první dva THP ředitel Ing. Vladimír Tofel a náměstek pro investice a techniku Ing. Miloslav Šebesta.

Jako partneři výstavby byli určeni: generální projektant pro GPP i následnou investiční výstavbu k. U. o. Báňské projekty Ostrava (BPO) a generální dodavatel stavebních prací k. p. Výstavba OKD (VOKD).