VZPOMÍNKY NA PRÁCI PŘI VÝSTAVBĚ DOLU FRENŠTÁT
Pokračování
e) Vyjádření k aktuálním problémům
Byl jsem velmi překvapen přístupem nově zvolených zastupitelů a starostů k problematice výstavby Dolu Frenštát. Ještě s úsměvem jsem sledoval zprávy o spanilé jízdě pánů starostů do Karviné, kde se byli podívat na to, co délá hornictví S krajinou. Nejen že chtěli srovnávat nesrovnatelné. Prohlíželi si odkaliště, které by na Frenštátsku nemohlo být (s úpravnou se zde nikdy nepočítalo), nevím, zda vůbec znají rozdíl důlních polí. V Karviné se těží více než sto let a s dobýváním, které začínalo blízko pod povrchem, takže poklesy zde naměřené jsou až 30 a více metrů, zatímco na Dole Frenštát se uhelné sloje nacházejí až ve velkých hloubkách, a jak ukazují znalecké posudky, vlivy na krajinu jsou zanedbatelné.
Jen pro upřesnění uvedu ještě příklad Ostravy. Po více než stoleté těžbě nízkých slojí, kdy bylo původně dobýváno ze štol přímo z povrchu. Málokdo ví, že za toto dlouhé období jsou poklesy mimo městský ohradník 6-7 m. Město stojí, řeky a potoky tečou jako dříve, nedochází k hrubým důlním škodám na budovách patří k pěkným i svou zelení.
Nevím, co vše si pánové prohlédli v Karviné, nebyl jsem u toho. Myslím si však, že se nedívali dobře. Jinak by si mohli všimnout například, že světoznámé lázně v Karviné jsou v téže budově, kterou mají ve svém městě a její chátrání jim již patnáct let nevadí. Přitom její dokončení podle původního projektu by znamenalo možnost využití pro sportovně rekreační zařízení umístěné v těsné blízkostí skokanského můstku. Jistě by se našla i další možnost využití. Kdyby pánové měli zájem, mohli se podívat na činný Důl Lazy, který za manažerský přístup a bezodpadový provoz v rámci enviromentálního systému získali certifikát podle (české a evropské) ČSN a EN ISO 1401. Nevím, zda podobné ocenění vlastní některý z podniků na Frenštátsku. Je toho více, co by stálo za srovnání. Například úroveň mysliveckého hospodařena v okrese Karviná, úroveň životního prostředí, o které svědčí četnost zvěře, výskyt vydry říční, raků, ptáků a výsledky OKD Rekultivace atd.
Přehlížení takových faktů svědči o „objektivním přístupu" pánů starostů a Sdružení na ochranu beskydského regionu. Korunu všemu dala ve sdělovacích prostředcích publikovaná zpráva, že starostové okolních obcí a Sdružení na ochranu beskydského regionu se stavějí i proti průzkumu na zhodnocení ložiska metanu, jehož zásoby se odhadují na třicet let degazace. Degaaace se nejen v OKD provádí již desítky let a nemá negativní vliv na životní prostředí. Přitom by třzby za plyn snížily náklady na konzervační režim, který hradí OKD, protože ctí zákony. V žádném případě nejde o první kroky vedoucí k těžbě.
Jen pro úplnost: rozfárání důlního pole při intenzívních otvírkových a přípravných pracích bude trvat minimálně dvanáct let, než bude připraveno k těžbě. Názor odpůrců je tady nejen nelogický, ale ve svém důsledku dokonce proti platnému zákonu, kterým je Horní zákon.
Než tuto myšlenku rozvinu, nemohu si odpustit krátký úvod. České báňské zákonodárství, kterému je více niž 750 let, dalo základ Horního práva nejen pro země Evropy, ale i Severní a Jižní Ameriky. V roce 1854 byl vydán na území tehdejšího Rakouska-Uherska „Obecný Horní zákon", který platí s malými úpravami více než sto let. Tento zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (Horní zákon) byl naposledy novelizován zákonem č. 61/2002 Sb. V platném znění se v úvodním ustanovení uvádí: Účelem tohoto zákona je stanovit zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství, zejména při vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při těchto činnostech.
§ 5 Nerostné bohatství uvádí:
- Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů.
- Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky.
Dále je známá Surovinová politika OR, schválená vládou ČR č. 1311 z 13. 12. 1999 a Energetická politika schválená Usnesením vlády č. 50 z 12. 1 kde se s těžbou černého uhlí na Dole Frenštát nepočítá.
Vedení OKD, a. s. ve svém Memorandu ze dne 12. 6. 2000, které obdrželi všichni zainteresovaní, vydalo prohlášení, že jako odpovědná organizace nepodnikne žádné kroky vedoucí k nevratným změnám a ztížení přístupu k budoucímu využití tohoto ložiska. Zároveň OKD prohlásilo, že respektuje výše uvedené usnesení vlády a za těchto podmínek neuvažuje s těžbou uhlí.
Po tomto úvodu mne napadá myšlenka, zda chování pánů starostů nesvědčí nejen o neznalosti projektů a zákonů platných v naší republice a zda organizované protestní akce občanů a sbíráni podpisů pod petici, kterou podepisují i děti školou povinné, nemá odvádět pozornost od řešení jiných vážnějších záležitostí. Pozvaná OT o protestních akcích informuje bez potřebného komentáře, novináři, okresní a krajský úřad mlčí.
To je jen úvaha nejsem právník, a proto nebudu toto jednání pojmenovávat. Jsem jen havíř a báňský technik. Mám rád Beskydy a poslední léta své aktivní činnosti jsem věnoval tomu, aby hornictví nebylo negativním prvkem v CHKO, ale přineslo zvýšení zaměstnanosti a ekonomickou prosperitu regionu.
Pochopitelně mne při psaní napadla řada dotazů a argumentů, jak na pány starosty i občanská sdružení, na výsledky a řešení problémů souvisejících s životním prostředím a ochranou přírody. Dodnes jsem nepochopil, kde se bere taková zaujatost až nenávist. Uhlí v jižní části je poslední zásobou v ČR, je majetkem státu a dnes je jasné, že minimálně tato generace těžbu nezažije. To však neznamená vandalské ničení a likvidaci toho, co bylo postaveno při splnění všech podmínek daných zákony.
Ing. Otakar Podhajský
(Převzato z Hornického zpravodaje z roku 2005)
