Historie staré části města Orlová začíná krásnou legendou. Podle této legendy se ve 12. století za panování těšínského knížete Měška vypravila lovecká družina v čele se samotným knížetem za zvěří do hlubokých hvozdů v místech nynější Orlové. Spolu s lovci se na projížďku po okolí vydala i kněžna Ludmila, která byla těhotná a halas a ruch honu ji velice zmáhal. Proto kníže rozhodl, že v místě skalnatého návrší si všichni odpočinou a budou v lovu pokračovat až po vydatném spánku. Unavená těla lovců a dívčího doprovodu skutečně usínala a pouze šelest křídel orlů nad ostrohem rušil klid odpočívajících. Usnula i kněžna Ludmila. Tu se na korunu urostlého dubu pod nímž kněžna odpočívala snesl statný orel a upustil ji přímo k nohám svůj úlovek. Kněžna prudce vyrušena se lekla tak silně, že na témže místě porodila zdravého synáčka. A protože pohoda a mír odpočinku byly porušeny dostal syn jméno Kazimír. Na paměť této události dal kníže Měšek na skalnatém návrší postavit kapli. Místo kolem nechal vykácet a založil zde ves pojmenovanou Orlová. Potud legenda. Ve skutečnosti je jméno obce odvozeno od vlastního jména Orel a tedy původně Orlova ves.

Lipové špalíky, nůž po tátovi a hlavně kumšt, píle, trpělivost. Bez toho by se nikdy do staré desetilitrové flašky nedostalo povrchové i podzemní důlní pracoviště. Autorem unikátního „havířského betlému“ je Oldřich Herzig (62) z ostravského Kamence.„Moje jediná zkušenost s hornictvím je sbírání uhlí na haldě jámy Oskar v Heřmanicích. Chodíval jsem tam jako malý kluk s babičkou,“ upřesnil umělecký řezbář, amatér. Ač vystřídal v životě řadu profesí – mimo jiné spojaře, učitele či strážní službu u městské policie – s havířinou, jak poznamenal, neměl nikdy tu čest. „Kromě fárání do Hornického muzea OKD na Landeku,“ řekl.

Českolipsko a nově i Podještědí se mohou stát klíčovými lokalitami pro „zbohatnutí“ českého státního rozpočtu. Díky obrovskému nárůstu jeho ceny se Česko možná vrátí k intenzivní těžbě uranu a státní podnik Diamo už pro návrat k těžbě podniklo několik významných kroků. První se týkal Českolipska, teď se dostalo do hry i Podještědí.

Státní podnik Diamo totiž požádal, aby oblast kolem Osečné a osady Kotel, kde uran odhalily průzkumy prováděné už v šedesátých letech minulého století, byla chráněná jako potenciální ložisko uranu. „Ukládá nám to horní zákon. Podle našich odborníků je ložisko Osečná-Kotel za současných cen uranu využitelné, a proto máme povinnost žádat o jeho ochranu,“ řekl Jiří Jež, generální ředitel Diama.

Cena uranu je nyní vysoká

Nadace Landek Ostrava v minulých dnech rozhodla o udělení finančních dotací pro konkrétní projekty zaměřené na záchranu a údržbu hornických památek, dokumentů, aktivity na poli kultury a publikační činnost. Horník o tom informoval tajemník její správní rady Jaroslav Přepiora.

První listopadové pondělí byly za přítomnosti primátora Ostravy Petra Kajnara vyhlášeny výsledky premiérového ročníku ankety Senior roku. Jeho vítězkou se stala lékařka a předsedkyně Klubu Senior Blanka Malá, druhý skončil brigádní generál, válečný stíhač RAF a nakonec i horník na Zárubku Zdeněk Škarvada. Třetí místo obsadil bývalý báňský technik z Hlubiny, člen výboru Klubu přátel Hornického muzea OKD a spolupracovník Horníka Vítězslav Hettenberger (na snímku). Významného ocenění se mu dostalo za pátrání po historických materiálech, jejich publikování, za absolvování bezpočtu besed a přednášek. V anketě vyhlášené prostřednictvím měsíčníku Ostravská radnice hlasovalo několik stovek respondentů.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 22. 11. 2007 | 2171 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |