Jak to vidí stryk Lojzek

asi 95 milionů let stará, byla určena.

V září a říjnu 2008 byl odvrtán v Borečku – Mimoni jádrový vrt MIPC – 24. Nachází se v České křídě, v horninovém prostředí nezasaženém chemickou těžbou, a slouží jako monitorovací.

Má hloubku 226 m, perforace konečného vystrojení je od 192 do 208 m. Cenomanské vrstvy byly vrtány jádrově, jádrovkou 156/146 mm, od hloubky 163 do 224 m. Geolog Ing. Jan Bajer našel ve vzorcích jádra těžených z vrtu zkameněliny, další našel v laboratoři Ing. Ladislav Gombos.

Mušle na fotografii má velikost 29x26 mm. Nevěděli jsme, kam ji přesně zařadit. Určil ji až paleontolog z VŠB Ostrava, Prof. Ing. Zdeněk Vašíček, DrSc., podle snímku, dalších doplňujících snímků a po konzultaci. Fotografie mu poslal jeho bývalý žák Ing. Bajer. Na fotografii tedy je Neithea aequicostata (Lamarc), určil Prof. Ing. Zdeněk Vašíček, DrSc. v listopadu 2009 z odebraného vzorku číslo 48675.

Ano přátelé,pod tímto názvem s podtitulem „To my, na Armádě …. ?“ vyšlo v prosinci 2009 v naší ediční řadě – HORNICTVÍ VČERA,DNES A ZÍTRA (11) soubor 54 životopisných povídek našeho člena Klubu Petra Schreibra. Dovolte mi, abych toto vydání uvedl v následujícím náčrtu tohoto díla.

Vy všichni, kteří si přečtete toto pozoruhodné dílo a kteří jste současně v životě prošli „černou dírou“, se budete při čtení vpravovat do nespočtů vlastních vzpomínek,situací a dokonce i vzpomínek na stejné účinkující osoby v jiných a podobných situacích v předkládaném debutujícím souboru životopisných povídek z hornického prostředí autora Petra Schreibra.

V průběhu příprav k 1. vydání v měsících září a října jsem přečetl toto dílo několikrát a vždy jsem nacházel současně nové osobní vzpomínky na lidi od „fochu“ a současně jsem si v duchu připomněl slovesné umění našeho nezapomenutelného spisovatele Bohumila Hrabala. Základem jeho díla jsou konkrétně poznané živé jednotlivosti,v nich je zakotveno a z nich roste všechno další.

Akce „Nápravná opatření – laguny Ostramo“ (NO–LO), což je název pro sanaci skládky odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě, kterou provádí Sdružení Čistá Ostrava. Sanace samozřejmě od té doby postoupila vpřed, co se vlastně od doby uveřejnění posledního článku o lagunách změnilo.

Především byla zahájena trvalá výroba paliva, které předcházela výroba zkušební ukončená v únoru 2009 a o níž jsme na stránkách již informovali. Součásti trvalé výroby paliva je samozřejmě i samotné zavápňování lagun, které bylo zahájeno v květnu 2009. V říjnu 2009 pak bylo započato s odtěžováním zavápněné sludge z laguny R2, která je převážena na mezideponii, situovanou v prostorách laguny R1. Na tuto mezideponii již bylo uloženo cca 19 000 t zavápněné sludge, z toho asi třetina už byla využita pro výrobu paliva. Vlastní míchání zavápněné sludge s uhelným hruboprachem bylo zahájeno dne 6. 11. 2009. V průběhu měsíce listopadu 2009 bylo vyrobeno 6133,5 t paliva TPS – NOLO 2 (GEOBAL 2), v prosinci pak 7989 t téhož paliva. Je třeba zdůraznit, že měsíční vyráběná množství jsou hodně nízká proti původním předpokladům, což však není způsobeno nedostatečnou kapacitou zařízení pro výrobu paliva, ale především „skřípajícími“ dodavatelsko–odběratelskými vztahy při výrobě a odbytu paliva. To, že je kapacita zařízení pro výrobu paliva dostatečná dokazuje fakt, že v prosinci 2009 bylo v období od 16. do 19. 12. vyrobeno přes 5 000 t paliva GEOBAL 2. V současné době probíhají intenzívní jednání, jejíchž závěrem by mělo být zlepšení dodavatelsko–odběratelských vztahů a vyrovnání skluzu ve výrobě paliva tak, aby byl splněn termín pro odtěžení náplně lagun uvedený ve stanovisku MŽP.

v perokresbách Stanislava Vopaska

Reprezentativní publikace obsahuje 84 perokreseb objektů uhelných a rudných šachet s krátkým popisem.

Autor: Stanislav Vopasek

NOVÉ  KNIHY

95 stran, vydání první. NEPRODEJNÉ

Překvapena, potěšena, dojata. Tak by se daly popsat pocity Věry Vopaskove, které prožívala ve čtvrtek 11. února při předání výpravné publikace Těžní věže v perokresbách Stanislava Vopaska. Knihu převzala v Ostravě z rukou představitelů Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě (KPHMO) a Nadace Landek.

„Je to něco nádherného. Nic takového jsem opravdu nečekala. Pokud se Standa na nás „seshora“ dívá, určitě je nadšeny,“ byla její první reakce na knihu obsahující 84 kreseb těžních věži různých uhelných i rudných šachet doplněných popisy a jejich technickými údaji. „Velice si vážím toho, že ani po téměř čtyřech letech od skonu mého manžela na něho nezapomínáte, že jeho celoživotní práci a velkou lásku k hornictví, historii a tradicím připomínáte tak nádherným způsobem. Moc vám za to děkuji.“

Kresby Stanislava Vopaska jsou známy mj. z nástěnných kalendářů, které bez přerušeni vydává KPHMO s Nadaci Landek už od roku 1999, dále pak z 55dilneho seriálu, který vycházel v týdeníku Horník v letech 2002 a 2003, ale také z několika vystav instalovaných nejen na Ostravsku.

„Vydáním výpravné publikace, které financovala Nadace OKD a jejíž zpracováni řídil místopředseda Klubu Petr Rojíček, chceme připomenout, že mezi mnohočetné aktivity Stanislava Vopaska, tykající se hornického muzejnictví a ochrany hornických památek, patřila i jeho kreslířská tvorba, kterou zdokumentoval řadu důlních objektů,“ přibližuje jeden ze záměrů vydáni knihy Těžní věže Rodan Broskevič, předseda KPHM. „Vyjadřujeme tím zároveň úctu k dílu, které nám Stanislav Vopasek zanechal.“