Přátelé hornického muzea v Ostravě-Petřkovicích se budou podílet na realizaci velkolepého projektu.

Do kroniky Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě přibyl další společný snímek. Členové více než čtyřsettřicetihlavé zájmové hornické stavovské organizace se k němu postavili v úterý 7. prosince u příležitosti oslav svaté Barbory už po dvaadvacáté.

Spolu s praporem a logem klubu se na snímku z kompresorovny Hornického muzea pod Landekem objevil i další symbol. Stala se jím fi gurka Českého Permona, kterou KPHM udělilo za přínos k rozvoji hornického folkloru Sdružení hornických a hutnických spolků ČR. Zástupci klubu ji převzali 11. září v průběhu 14. setkání hornických měst a obcí ČR v západočeském Stříbře.

V rámci sanační akce "Nápravná opatření - laguny Ostramo" (NO-LO) probíhá v současné době na lagunách odštěpného závodu ODRA demolice bývalé čistírny haldových vod (ČHV). ČHV byla postavena a do provozu uvedena v roce 1994 a sloužila pro čištění haldových odpadních vod ze skládky odpadů před vypouštěním do městské kanalizace. Technologie ČHV byla kombinací fyzikálních, fyzikálně-chemických a biologických postupů. V průběhu své existence byla ČHV v období, kdy již nebylo možné vracet kaly z čištění vod zpět na skládku, doplněna o kalovou koncovku, představovanou chemickou úpravou a stabilizací kalů včetně odvodnění na kalolisu.

Vzhledem ke skutečnosti, že samotná ČHV byla postavena na zavezené části laguny R0, která bude v rámci NO-LO sanována technologií termické desorpce, musela být budova ČHV včetně zásobních nádrží a nádrže biologického stupně odstraněna. ČHV sloužila svému účelu celých 16 let až do letošního května, kdy byl její provoz ukončen. Následovalo čištění technologie a demontáž části zařízení dále využitelného v rámci s. p. DIAMO, zbylé kovové části byly likvidovány ve formě šrotu. Ze strany s. p. DIAMO byla ČHV předána k demolici firmě AQUATEST dne 30. 7. 2010. Po výběru zhotovitele vlastní demolice byla tato zahájena předáním pracoviště dne 20. 9. 2010 s tím, že bude dokončena do konce listopadu 2010. Jak práce postoupily, je patrné z uvedených fotografií.

Příběh výjimečného umělce ožívá na stránkách knihy Vilém Wünsche a Šenov.

"Tato kniha není a ani nechce být životopisem národního umělce, o to méně historií či průvodcem jeho obcí. Je jen jiným vyprávěním příběhu výjimečného malíře, bytostně spjatého s rodným krajem a jeho proměnami. Příběhu člověka, doby a místa, sestaveným z uzlíků paměti, z níž sítem času propadají jen trvalé hodnoty."

Ondřej Slanina s Filipem Sailerem uvařili, navlékli fáračky a podívali se na pracoviště na desátém patře

Dva pracovní dny, z toho přibližně tři hodiny na desátém patře, strávil na Dole Darkov štáb kuchařského televizního seriálu Kluci v akci. Hlavní protagonisté – Filip Sailer a Ondřej Slanina – vařili na povrchu před výdejnou svačin i v přípravně jídel Eurestu. Pod zemí zašli na čelbu 226 222 k razičům hlavního předáka Rastislava Valenčíka a do likvidovaného rubání 224 211 ke kolektivu hlavního předáka Marka Szelonga.

„Smekli jsme před nimi přilby. Jako výraz našeho obdivu a úcty k těm tvrdým chlapům, kteří ale mají i disciplínu a odbornost. Pro všechny to byla první zkušenost se šachtou i hornictvím, příjemně nás přijali. A natočili jsme unikátní díl,“ oznámila produkční Mária Froydová, jejíž manžel Martin je scénárista, režisér i kameraman pořadu. Nápad fi lmovat na šachtě korunoval marketing OKD poskytnutím hornické kuchařky.

Vývoj úpravny uhlí Dolu Dukla

V roce 1908 bylo započato s hloubením těžní jámy. Důl byl pojmenován po habsburském mocnáři Františku Josefu I. – Kaiser Franz Joseph Schacht (v roce 1918 se název šachty změnil na Jáma Suchá a v říjnu 1949 pak na Důl Dukla). Souběžně s hloubením jam byly budovány povrchové objekty, jejichž výstavba byla dokončena v průběhu dvou let. Vytěžené uhlí bylo tříděno v suché třídírně. Hrubé sorty byly expedovány zákazníkům, „drobné uhlí“ pak bylo dopravováno do sazečkového prádla systému Baum o výkonu 3000 t/den. Uhlí bylo plynové, koksovatelné, které bylo užíváno především k topení. Obsahovalo 2,2 % hydroskopické vody a 33,0 % prchavých látek. S těžbou z přípravných prací se začalo v roce 1912.

Na závodě byla postavena i elektrárna, jež byla opatřena turbogenerátory fy Siemens-Schuckert s turbínami fi rem Škoda a První brněnské strojírny. Elektrický proud byl z poloviny spotřebován na vlastním závodě a druhá polovina pak na Dole a koksovně Lazy, přebytek byl dále dodáván i na Důl Žofie.