V rámci sanační akce "Nápravná opatření
- laguny Ostramo" (NO-LO) probíhá
v současné době na lagunách odštěpného
závodu ODRA demolice bývalé
čistírny haldových vod (ČHV).
ČHV byla postavena a do provozu uvedena
v roce 1994 a sloužila pro čištění
haldových odpadních vod ze skládky
odpadů před vypouštěním do městské
kanalizace. Technologie ČHV byla
kombinací fyzikálních, fyzikálně-chemických
a biologických postupů. V průběhu
své existence byla ČHV v období,
kdy již nebylo možné vracet kaly z čištění
vod zpět na skládku, doplněna o kalovou
koncovku, představovanou chemickou
úpravou a stabilizací kalů včetně
odvodnění na kalolisu.
Vzhledem ke skutečnosti, že samotná
ČHV byla postavena na zavezené části
laguny R0, která bude v rámci NO-LO
sanována technologií termické desorpce,
musela být budova ČHV včetně
zásobních nádrží a nádrže biologického
stupně odstraněna. ČHV sloužila svému
účelu celých 16 let až do letošního května,
kdy byl její provoz ukončen. Následovalo
čištění technologie a demontáž
části zařízení dále využitelného v rámci
s. p. DIAMO, zbylé kovové části byly
likvidovány ve formě šrotu. Ze strany
s. p. DIAMO byla ČHV předána k demolici
firmě AQUATEST dne
30. 7. 2010. Po výběru zhotovitele
vlastní demolice byla tato zahájena předáním
pracoviště dne 20. 9. 2010 s tím,
že bude dokončena do konce listopadu
2010. Jak práce postoupily, je patrné
z uvedených fotografií.
Silně kontaminované vody z prostoru
lagun a jejich podloží je pochopitelně
do dokončení celé sanační akce čistit
i nadále, proto funkci ČHV od března
letošního roku převzala nově vybudovaná
čistírna lagunových vod (ČLV). Lagunové
vody byly od března do května
2010 odčerpávány jednak na ČHV a postupně
i na ČLV, kde probíhaly od března
komplexní zkoušky zařízení a následně
šestiměsíční zkušební provoz,
který bude ukončen do konce roku
2010. Poj[me se nyní alespoň ve stručnosti
podívat na vlastní technologii nové
ČLV.
Podzemní vody z prostoru lagun a jejich
podloží jsou čerpány do uzavřené
akumulační nádrže ČLV. Z akumulační
nádrže je kontaminovaná voda čerpána
na gravitační odlučovač volné fáze ropných
uhlovodíků (RU). Voda zbavená
volné fáze RU vytéká z gravitačního
odlučovače přes jeho přepadovou hranu
samospádem do uzavřené přečerpávací
nádrže a následně je čerpána do první
reakční nádrže technologického uzlu
sorpce.
K odstranění rozpuštěných organických
látek, především anionaktivních
tenzidů z vody, je použita sorpce na
práškovém aktivním uhlí. Kontaminované
vody jsou přiváděny do kaskády
míchaných reakčních nádrží, z nichž do
prvních dvou je automaticky dávkována
suspenze práškového aktivního uhlí,
a to na základě okamžitého průtoku linkou.
Následně je voda vedena samospádem
do dalších dvou míchaných reakčních
nádrží, ve kterých je prováděna
dvoustupňová neutralizace a srážení síranu
vápenatého. Jako neutralizační činidlo
je použita suspenze vápenného
hydrátu, která je dávkována do jednotlivých
reakčních nádrží v závislosti na
stanovené hodnotě pH, která je v případě
prvního reaktoru automaticky udržována
v rozmezí 6,5 - 7,5, ve druhém reaktoru
pak v rozmezí 10,0 - 11,0.
Vzhledem k tomu, že proces neutralizace
a srážení síranu vápenatého je za
účelem zajištění co nejvyšší účinnosti
vysrážení síranů řízen při hodnotě pH
10 - 11 a vzhledem k tomu, že limitní
hodnota pro zpětné zasakování do horninového
prostředí je pH 9, musí být
provedena úprava pH na tuto hodnotu.
Aby nedocházelo k nárůstu koncentrace
rozpustných anorganických solí, není
pro neutralizaci použita silná anorganická
kyselina (například kyselina chlorovodíková),
ale je využito sycení plynným
oxidem uhličitým v kaskádě dvou
intenzívně míchaných reakčních nádrží.
Veškerá suspenze vzniklá neutralizací
a srážením síranu vápenatého je vedena
postupně do těchto dvou nádrží, z nichž
v první je prováděna hlavní část úpravy
pH a ve druhé pak doprava pH tak, aby se
pohybovalo v rozmezí 8 – 9. Oxid uhličitý
použitý k neutralizaci je skladován
v kapalné formě v zásobníku a zplyňován
pomocí vzduchového odpařováku.
Suspenze po zpětné neutralizaci oxidem
uhličitým je čerpána do akumulační
nádrže zneutralizované kalové vody,
která slouží jako předloha pro čerpadlo
kalolisu a také jako akumulační nádrž
při přerušení filtrace během čištění lisu
tak, aby nemusel být přerušován kontinuální
provoz předcházejících technologických
uzlů. Provoz kalolisu je plně
automatizován včetně ovládání plnících
čerpadel a to v těchto cyklech:
uzavření kalolisu, zahájení čerpání kalu,
ukončení čerpání kalu, sušení vzduchem,
otevření kalolisu a oklepání
filtračního koláče z komor.
Filtrát z kalolisu vytéká do akumulační
nádrže dekontaminované vody, ze
které je následně čerpán přes potrubní
napojení do zasakovacích objektů, případně
do přípravy suspenze vápenného
hydrátu, dávkovací jednotky vápenného
hydrátu a dávkovací jednotky aktivního
uhlí. Projektovaná maximální kapacita
ČLV je 2,5 l/s, tj. 9 m3/h a předpokládá
se na ní v rámci sanační akce
NO-LO přečištění téměř 170 000 m3
kontaminovaných vod z prostoru lagun
a jejich podloží.
Ing. Kamil Prokeš
