Projekt Landecké stezky se stal zkutečností.

V úterý 8. listopadu 2011 byla otevřená naučná stezka na Landeku.
Pět kilometrů dlouhá stezka.
- 14 zastavení s 26 - ti informačními tabulemi.
- Odpadkové koše, lavičky pro odpočinek.
- Přístřešky s lavičkami a stoly pro posezení.
- Geologické a přírodní zajímavosti.
- 14. zastavení je u výchozu uhelných slojí.

Náklady: 4,5 milionu korun stála revitalizace landecké stezky.
Na úhradě finančních nákladů se podílely:
Evropská unie z Operačního programu Životní prostředí. 500 tisíc jako povinnou spolu účast přispěla Nadace OKD, městský obvod Ostrava-Petřkovice, Lesy ČR a soukromé firmy. V přípravě projektové dokumentace pomohla Nadace Landek.

Stezky na Landeku

Stezky na Landeku - video LB

Odborná konference v Havířově.

Jméno Havířov se neobejde bez hornické vlajky. Jelikož město bylo založeno pro havíře pro svoji výbornou polohu uprostřed Ostravsko-Karvinské uhelné pánve s dobrou dostupností na všechny důlní podniky ctí stále havířské řemeslo a také jeden pruh hornické vlajky má barvu zelenou nelze se divit, že KPHMO a pobočka v Havířově jsou na výše odbornou konferenci zváni. Vždyť havíři stále k městu patří a reprezentují město každý rok při setkávání hornických měst a obcí. Když se člověk ve městě Havířov do zeleně zahledí, má na co vzpomínat, historie květinových průvodů se mu vybaví.

Česko–německá obchodní a průmyslová komora pořádala v termínu od 20. do 24. června 2011 exkurzi pro české odborníky do Německa na téma "Sanace starých ekologických zátěží". Tato akce se konala za finanční podpory Germany Trade & Invest, společnosti pro podporu hospodářství v gesci Spolkového ministerstva pro hospodářství a technologie.

Účelem cesty byla návštěva úspěšných projektů z oblasti sanace těžebních oblastí a průmyslových lokalit v Severním Porýní a Vestfálsku, Braniborsku a Sasku.

Odborný výklad byl zajištěn ze strany zástupců firem, které se na realizaci těchto projektů podílely. Nedílnou součástí cesty byly odborné workshopy k důležitým tématům z oboru sanace ekologických zátěží, jako například způsob financování sanací těžebních oblastí v Německu, zadávání a praxe udělování zakázek, užití obnovitelných zdrojů energie a mnoho dalších zajímavých informací ke konkrétním projektům. Po celou dobu byl zajištěn simultánní překlad.

Spolek Řimbaba Bohutín o. s., který na šachtě Řimbaba nově vybudoval expozici středověkého zpracování rud, vydal v nákladu 300 výtisků Neznámé příběhy 1 Františka Zpěváka, které výtvarně doprovází kresby Karla Hojdena. Připomínám, že kniha Zpěvákových povídek Havíři, která vyšla v roce 1945, realisticky zachycuje život horníků a dalších obyvatel Příbramska na přelomu 19. a 20. století.

František Zpěvák se narodil roku 1884 v Bohutíně, vystudoval gymnasium v Příbrami a Filosofickou fakultu UK v Praze, kde učil na několika středních školách. Byl autorem řady odborných slovníků, středoškolských učebnic srbochorvatštiny a ruštiny, ze které též překládal, a řady zeměpisných a vlastivědných publikací. Zemřel v roce 1952 ve věku 68 let a je pochován na hřbitově v Bohutíně. Po vydání Havířů se už Zpěvák k vydání dalších prací sregionální tématikou nedostal, a jeho literární pozůstalost byla považována za ztracenou.

„Chlapi, letos bez bab a bez chlastu!“ pravil v patek Na Upadnici Poldek na dotaz, esli pojeděme letos na Hornicke slavnosti. „Ni enem bez bab, ale aji bez Lojzečka,“ dodal sem smutno a poručil se fernet. Zustalo to bez odezvy, enem Antek brblal: „Stejnak mě zajima, čemu už se to němenuje Den horniku a něslavi se aji v Ostravě?!“ „Už sem ti to vysvětloval paru razy. Včil to budě naposled, tuš davej dobry pozor: Načelnictvo OKD to zduvodnilo tym, že Hornicke dny by se měly slaviť enem na šachtach, zatymco ty celorevirni jako Hornicke slavnosti. A bo v Ostravě už žadne šachty něsu, přestěhovaly se do včilejšiho centra revira – Karvine. Už to kapuješ?“ vysvětlil mu inteligentně Juzek a hned dodal:

Jak to vidí stryk Lojzek

11. září 2011 v 10 hodin u příležitosti Mše svaté k narození Panny Marie a orlovské pouti byl požehnán Hornický prapor Klubu přátel hornického muzea v Ostravě.

Mši celebroval Monsinor Mgr. Rudolf Sikora, děkan Frýdecký za asistence Mgr. Martina Pastrňáka OCr. Děkan Karvinský a taktéž provedl svěcení hornického praporu KPHMO v katolickém kostele v Orlové Narození Panny Marie.