Na slavnosťach v Karvine

„Chlapi, letos bez bab a bez chlastu!“ pravil v patek Na Upadnici Poldek na dotaz, esli pojeděme letos na Hornicke slavnosti. „Ni enem bez bab, ale aji bez Lojzečka,“ dodal sem smutno a poručil se fernet. Zustalo to bez odezvy, enem Antek brblal: „Stejnak mě zajima, čemu už se to němenuje Den horniku a něslavi se aji v Ostravě?!“ „Už sem ti to vysvětloval paru razy. Včil to budě naposled, tuš davej dobry pozor: Načelnictvo OKD to zduvodnilo tym, že Hornicke dny by se měly slaviť enem na šachtach, zatymco ty celorevirni jako Hornicke slavnosti. A bo v Ostravě už žadne šachty něsu, přestěhovaly se do včilejšiho centra revira – Karvine. Už to kapuješ?“ vysvětlil mu inteligentně Juzek a hned dodal:

Jak to vidí stryk Lojzek

„Robtě se co chcetě, ale ja idu s tu svoju. Dycki sem s ňu chodil tuš něvim čemu bych ju neměl vzať letos?!“ „Zařiď se to jak chceš, ale my ideme bez bab. Potym se nam nědiv, že se ku tobě nebudem hlasiť,“ varoval ho Poldek, ale sklaplo mu, když aji druzi začali remcať, že sice kapuju čemu bez bab, ale někapuju, čemu bez chlastu... „To je jednoduche: chcu isť tym maškarnim pruvodem a všecku tu paradu chcu pořadně viděť a zažiť a ni furt škytať či litať do křaku a řigať!“ vysvětlil Poldek. „Takže ty bez chlastu a my uvidime, ni?“ zakoňčil patečni hospodski dišput Erďa. Jak sem se Na Upadnici dověděl v nedělu, v sobotu všeci pěkně oblečeni a dobře naladěni nastupili do autobusa směr Karvina. Enem ja a Juzek zme chyběli. „Juzek valil už tym dřivějšim. V uniformě a s vypičuřenu manželku pod pažu,“ vysvětlil Poldek, kery byva kusek od Juzka a měl za ukol ho šmirovať esli fakt s tu svoju pujdě. Chlopi se mysleli, že ho potkaju v Karvine, ale při tym veselym mumraju o ňho ani nězakopli. Asi byl kajsik dobře skryty v tym dvacetitisicovym davu... Ale smutne bylo, že chyběl aji včil Na Upadnici. Ale jak to bylo dali v Karvine? Zatymco prvni Poldkuv rozkaz, bez bab, všeci dodrželi, ten druhy, bez chlastu, už ni. Jake by to byly haviřske oslavy bez kapki teho ostřejšiho?! „Ale moc teho, Lojzečku, něbylo. Tradičně pivko a medovinka,“ pravil zasněně Antek, a bylo jasne, že mě chce nasrať, bo vi, jak medovinu miluju… „Ser na chlast, rači mu povykladej o tym maškarnim pruvodě,“ přerušil ho Rudek. „To ti bylo fajne. Sice tam děvušky v miniplavečkach tajak v Rio de Žanejru jak sliboval Poldek něbyly, ale ta stokilova baba, co se vlnila v rytmu dechuly, tež něbyla k zahozeňu…“ smjal se Antek. „No neni to cyp? Metrakova baba ho vyhecuje, ale o tych těžebnich strojach, co tam byly vystavene, ti něpovyklada. To bys, Lojzek, čuměl, co všecko včil haviřam v dole pomaha!“ přerušil ho Poldek. „Ja se z teho poseru! Jeden obdivoval baby, druhy kombajny, ale nikdo ti něpřizna, že zme litovali, že s nami něsu drahe polovički, bo zme se mohli aji zataňcovať!“ přiznal barvu Jarda. „Iďtě s tymi dřistami kajsik! To vitě, jak vola velitel policejnich těžkooděncu v Rumburku svojimu šefovi: ,Náčelníku, perou se tady holé lebky s Romy. Koho máme bránit a komu pomáhat?’

Fajne, ni?!" zakoňčil disput Erďa                                                                         
Tuž Zdař buh, vaš Lojzek