V sobotu 6. 4. 2013 se konal již poněkolikáté turistický pochod po důlních dílech stříbrského revíru. Tentokráte jsme se vypravili za doprovodu našeho průvodce pana Karla Neubergera do východní části, revíru sv. Petra, za docela příjemného počasí v počtu cca 70 turistů. Někteří k nám zabloudili z Plzně, někteří zase z Plané, dokonce i báňský rada s manželkou se zúčastnili. Od Hornického skanzenu, kolem Dlouhé žíly a štoly Michael, kolem bývalých mlýnů na řece Mži (posléze hamrů, úpraven rudy a nakonec malých vodních elektráren), přes Zýkovu lávku po levé straně řeky ke štolám Amáliím. Poté jsme se museli vrátit na pravou stranu řeky, kdy podél ní jsme kolem štoly Juda došli k chatové oblasti pod Vranovem. Zde jsme se pohybovali nad důlními prostory pěti štol Floriánů. Prošli jsme Vranovem, kde na konci obce po pravé straně směrem k železniční trati se v minulosti těžil výchoz sloje černého uhlí z Nýřansko-heřmanské pánve. Odtud jsme se vydali k obci Svinná, kde v lesíku nad obcí stával důl Evangelista.

Roman Makarius, univerzitní profesor a bývalý šéf Českého báňského úřadu, kritizuje v týdeníku Ekonom věcný záměr novely horního zákona. Už jen myšlenka vytvořit různé kategorie vyhrazených nerostů je podle něj absurdní. Jak v článku zdůrazňuje, věcný záměr zákona nebyl konzultován s Právnickou fakultou UK v Praze, ani Hornicko-geologickou fakultou VŠB-TU Ostrava. Chybí také provázanost s dalšími zákony.

S útlumem horničiny, se snižováním počtu šachet, a tím i těžních strojů, ztrácí se poněkud ze současného hornictví muži (občas i ženy), zastávající povolání téměř nejdůležitější. Strojník těžního stroje.

S vynálezem parního stroje se v 19. století přešlo na jeho využití i pro pohon těžních zařízení. Ve 20. století se rozvinul pohon elektrický – u nás byl první elektrický stroj r. 1906 instalován na jámě Šalamoun (Hlubina důl Ostrava) – dosloužil si pak své na dole Petr Bezruč – do r. 1959. Podle autorů Sobola a Pečenky vůbec první těžní stroj s elektrickým pohonem byl instalován r. 1894 v Německu. Těžní zařízení jako rumpál nebo pohony těžních zařízení šlapacím kolem, zvířecí silou či vodním kolem dobře známe zejména ze středověku.

HOVOŘÍME SE ZNALCEM V OBORU HLUBINNÉ HORNICTVÍ UHELNÉ SE ZVLÁŠTNÍM ZAMĚŘENÍM NA VLIVY PODDOLOVÁNÍ NA POVRCH, MECHANIKU HORNIN A DŮLNÍ MĚŘICTVÍ IVO ČERNÝM

Ražby dlouhých důlních děl se v podmínkách ostravsko-karvinského uhelného revíru na povrchu nijak neprojevují. Takový je závěr znaleckých posudků profesora inženýra Ivo Černého, kandidáta věd, soudního znalce v oboru hlubinné hornictví uhelné se zvláštním zaměřením na vlivy poddolování na povrch, mechaniku hornin a důlní měřictví. Posudky pro všechny doly OKD profesor Černý zpracoval v prvním čtvrtletí tohoto roku na žádost Obvodního báňského úřadu v Ostravě a ředitelství OKD.

Zašlá sláva - fotogalerie

O aktuálních a plánovaných proměnách hornického muzea hovoříme s Lumírem Placem, ředitelem Landek Parku v Ostravě-Petřkovicích.

„Zahajte svátky jara procházkou do Landek Parku! Cyklisté na kolech, ostatní pěšky. Kromě expozic hornického muzea tu najdete tradiční restauraci Harenda s velikonočními specialitami a budete si moci vyzkoušet pletení karabáče či malování vajíček!”

Těmito slovy zve k velikonoční návštěvě ředitel ostravského Landek Parku a Dolu Hlubina Lumír Plac. Samozřejmě, můžete tu sfárat i do podzemí historického Dolu Anselm a odnést si silný zážitek. „Jak se kdysi říkalo: Vem babu a děcka, fárání na Landeku je pecka!“ usmívá se Plac.

Stará štola Antona Paduánského.
Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna plastika patrona štoly sv. Antona Paduánského. Portál (vstup) štoly byl zrekonstruován v r. 2011 členy hornického spolku Eisenbach ve Vyhniach.