Mezinárodní dopravní skupina AWT dále modernizuje svůj terminál kombinované dopravy v Ostravě-Paskově. Nejnovější investicí je nákup dvou nejmodernějších překladačů, který navazuje na nedávné zvýšení skladovací kapacity a zkrácení vykládky vlaků. AWT do výstavby infrastruktury a zkvalitňování služeb terminálu investovala 26 milionů korun.

Terminál kombinované dopravy v Ostravě-Paskově je jeden z nejrychleji rostoucích v České republice. Každý týden přijíždí a odjíždí na terminál do Ostravy- Paskova 10 párů kontejnerových vlaků. Míří sem především z klíčových evropských přístavů v Bremenhavenu, Koperu, Terstu a Hamburku, ale i z vnitrozemských dopravních uzlů. Začínalo se zde s několika stovkami manipulací měsíčně, v roce 2014 AWT očekává přeložení až 75 tisíc kontejnerů, návěsů a výměnných nástaveb.

Jak to vidí stryk Lojzek

„Česť robotě a rukam klid,“ pravil sem nahlas v hospodě Na Upadnici haviřskim emerytum, co tam se mnu pravidelně vysedavaju. „Tak už v tym zas litam,“ dodal sem ešče a objednal se u kelnera Zbyňdi, co se Na Upadnicu po dvuch rokach vratil, pivko. „Tak tě vicu v tym hicu,“ odpověděl mi s pyskem od ucha k uchu Antek, ale do řeči mu hned skočil Poldek: „V čim litaš? Keru si zbuchnul? Dyť si už před dvuma rokami tvrdil, že se ti tyn tvuj už delši dobu diva enem na buty a na kravatlu mrkně dycki enem raz za čas, a to ešče na tak kratku dobu, že ani něstoji za to zeblikať galaty!?“ „Ja, ja! Něstoji a něstoji… Ale o tym řeč něidě,“ pravil sem ze smichem. „Tak něnapinej a mluv, v čim zas litaš?“ křiknul na mě stary mladenec Jiřik. Zvědavo se na mě dival aji stary zaryty komunista Kolder od stola, kaj sedi se svojimi soukmenovcami. Schvalně sem je chvilu napinal, luknul se dluhy dušek z čerstvo načepovaneho pivka, utřel pysk od pěny a po male odmlce jakoby ledabyle sem pravil: „Vitě, jak sem tu byl včera nervozni, že sem se zapomněl doma mobil. No a jak sem večer přišel dom, čekala na mě v kuchyni Mařa.

Slezská Ostrava (pokračování)
Nová Osada.

Takto je označena kolonie ohraničená ulicemi Heřmanickou, U Stromovky a Bernerovou na Hladnově. Tato kolonie byla vybudována v letech 1939 až 1940 pro Čechy vysídlené ze zabraného pohraničí. Osada míru. Již podle názvu je zřejmé, že jádro dnešní kolonie bylo vybudováno v období budování socialismu a to mezi lety 1945 – 1952. Nicméně v místě, kde se nachází došlo k výstavbě daleko dříve. Výstavba se odvíjela ve třech fázích. V první fázi ( 1900 – 1906) bylo postaveno 5 obytných dvojdomů při Koněvově ulici, tehdy na katastrálním území Heřmanic. 3 dvojdomy byly vybudovány pro horníky jámy Terezie, 2 dvojdomy pro horníky jámy Ida. Byly to pavlačové domy, které po rekonstrukci slouží dodnes Ve druhé fázi roce 1944 byly postaveny 3 domy podél Koněvovy ulice. Podle německého projektu s vysokými sedlovými střechami, tehdy na katastrálním území Heřmanic pro oba doly.

Odboráři nesouhlasí s plánem restrukturalizace KW. Chtějí vytvořit uhelný gigant.

Situace v největší evropské černouhelné fi rmě, Kompanii Weglowe, je dramatická. Společnost vykázala za první čtvrtletí letošního roku ztrátu 250 milionů zlotých (přes 1,6 miliardy korun), na skládkách jí leží přes pět milionů tun uhlí, pro které marně hledá zákazníka, a její doly nedokážou konkurovat levným dovozům především z Ruska. Právě vysoké náklady na těžbu a nekonkurenceschopnost při nízkých cenách uhlí vedly k tomu, že export uhlí ze země v první polovině roku klesl o 30 procent, naopak dovozy rostou.

 

TEXT Ing. BEDŘICH MICHÁLEK, Ph.D., Ing. ANTONÍN HÁJEK, CSc., FOTO ARCHIV DIAMO, RECENZOVAL Prof. Ing. JIŘÍ GRYGÁREK, CSc. 

ABSTRAKT      

Ložiskové akumulace uranu v  České republice se vyskytují jak v  různých jednotkách krystalinika Českého masivu, tak i v  různých stupních jeho platformního pokryvu. Z  hlediska územního členě- ní České republiky je většina ložisek uranu soustředěna na území Čech, v severních Čechách ložiska exogenního původu Stráž a Hamr v platformních pokryvech, na ostatním území Čech pak ložiska endo- genní v krystaliniku a granitiodech, z nichž k nejvýznamnějším patří Příbram, dále pak Jáchymov, Horní Slavkov aj. Na historickém území Moravy a Slezska je výskyt ložisek uranu menší, což souvisí s odlišnou geologickou stavbou zejména východní části území. Uranová ložiska Rožná, Olší, Jasenice-Pucov a Slavkovice-Petrovice se nacházejí v re- gionu východní části Českomoravské vysočiny, kam zasahuje krysta- linikum Českého masivu, a jedno malé osamocené ložisko Javorník- Zálesí je v Rychlebských horách ve Slezsku.

Odval Svoboda (včetně autoodvalu a provozního odvalu)

Po zahájení hloubení jam Heřmanice bylo započato s odvalováním severně od nich. Odvalový materiál byl transportován důlními vozíky. V průběhu let 1949 až 1954 vznikl tzv. provozní odval. Ten byl situován v prostoru zhruba severovýchodně od Dolu Heřmanice.

Slezská Ostrava(pokračování)
        Úřednická kolonie Salma

Úřednická kolonie Salma leží asi 400 m západně od dělnické kolonie Salma. Kolonie se nachází na ulicích Na Jánské a Kovařicova. Domy kolonie byly vystavěny Báňskou a hutní společností a pravděpodobně měly sloužit především k ubytování úředníků dolu Ludvík (Salm VII.). Kromě J. Kynclové žádný z autorů, píšících o hornických koloniích, neuvádí informace o Úřednické kolonii jámy Salm. Ve všech ostatních pramenech je uváděna pouze dělnická kolonie Salma. T. Myslivec v Monografii OKR z r. 1929 o volně stojících domech vystavěných pro zaměstnance jámy Ludvík uvádí, že mezi ostatními soukromými domy stálo sedm roztroušených domů. Domy patřily mezi obytné domy dolu a koksovny Salm VII. ve Slezské Ostravě. Jedná se ovšem o sedm domů, které nebyly postaveny v žádné z obytných osad dolu a koksovny Salm VII, a proto je možné, že těchto sedm domů tvořilo původní Úřednickou kolonii Salma.