TEXT Ing. IVO PĚGŘÍMEK, Ph.D., PŘEDSEDA ČESKÉHO BÁŇSKÉHO ÚŘADU, RECENZE JUDr. VÁCLAV AMORT, CSc. 

ABSTRAKT      

Článek přináší přehled o dosažených výsledcích v bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem za uplynulý rok 2013. Další údaje a podrobnější informace o stavu bezpečnosti v organizacích dozorovaných státní báňskou správou jsou součástí Hornické ročenky 2013, kterou každoročně vydává firma Montanex, a.s. ve spolupráci s Českým báňským úřadem a Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu, a která je zveřejněna na www.cbusbs.cz.

V neděli 6. 7. 2014 se členové hornického spolku ze Stříbra spolu s kolegy z Hornického spolku z Plané zúčastnili již v pořadí 24. Prokopské pouti v Příbrami. Ranní hornická paráda začala již o půl deváté ráno. Za velmi krásného slunečného počasí jsme ve svých černých kytlích pomalým krokem stoupali k městu Březové Hory pod taktovkou místních hornických kapel. První zastávka průvodu se konala před hornickým muzeem, kde byl do muzejních expozic umístěn kus ryzího stříbra z Příbrami z roku 1980 (tento mimořádný přírůstek – vzorek ryzího stříbra o značné hmotnosti přes 10 kg, který původně pochází z Příbrami, bývalé uranové šachty č. 21, kde byl nalezen v bohatém výskytu na 7. patře 350 m pod povrchem v roce 1980 – byl poté vyvezen do zahraničí, kde putoval přes Rakousko do Německa. V říjnu 2013 byl tento jedinečný nerost náhodně objeven mineralogem Hornického muzea Příbram Pavlem Škáchou na největší evropské burze minerálů v Mnichově, kde byl nabízen k prodeji. Díky uvolněným finančním prostředkům Středočeského kraje se mohl realizovat nákup tohoto vzorku, a tak se mohl tento exkluzivní minerál po 34 letech vrátit do Příbrami, pozn. red., zdroj http:// www.muzeum-pribram.cz).

Ještě dříve, než začal pravidelně fárat na ČSM, oblékl Josef Gmuzdek mladší parádní havířskou uniformu a přidal se ke členské základně tehdejšího Kroužku krojovaných horníků Stonava, předchůdci dnešního Spolku krojovaných horníků (SKH). A jeho „dárkem“ stonavskému sdružení ke 100. výročí vzniku je vyřízení minigrantu na opravy klubové galerie!

„Vyrůstal jsem mezi chlapy, kteří chodili v práci ve fáračkách, a ve svátcích pak v hornických mundúrech. Táta, jenž fáral na čelbě na 9. květnu, se k nim dal v roce 1954. U mě s bratrem Honzou tedy šlo víceméně o otázku času. Já jsem krojovaným horníkem od roku 1992,“ uvedl Gmuzdek, jenž v SKH zajišťuje organizování spolkových akcí, dělá hospodáře i praporečníka.

Slezská Ostrava (pokračování)
      Salmovec (Stará kolonie)

Označuje se také jako kolonie Na Salmě. Kolonie patřila jámě č. VII, později Dolu Ludvík v Radvanicích. Kolonie ležela severně od jámy Jan Maria. Převážná část domů stála podél ulice Slívovy. Jižní část kolonie lemuje ulice Na Souvrati, severní a východní část lemuje ulice Kramolišova. Na severu leží souběžně s ulicí Slívovou ulice Aloisina. Kolonií příčně prochází ulice Na Srázu a Sněžná. Je nejvzdálenější hornickou kolonií bývalého dolu č. VII a koksovny. Rozkládala se 400 m od bývalého dolu Hugo na rozhraní katastrů obcí Radvanice a Slezská Ostrava. Dle D. Joklové jádro kolonie bylo postaveno v letech 1850 -1870 a tvořilo ji 17 přízemních domů. Později v letech 1871-1923 bylo postaveno dalších 27 domů. Byt sestával z kuchyně, pokoje, spíže, půdy, sklepa a na dvorku náležel ke každému bytu záchod „šopka“ a chlívek. M. Jemelka uvádí, že domů bylo 16. Jiné prameny uvádějí, že k první stavební etapě kolonie došlo v letech 1868?1870, k druhé stavební etapě v letech 1871?1923, další prameny pak uvádějí, že výstavba kolonie byla započata roku 1860 respektive, že kolonie byla postavena v letech 1868 – 1925. Z nich vyplývá, že pro ubytování dělníků měla kolonie celkově k dispozici 41 domů. Téměř všechny domy byly postaveny před rokem 1900 (17 domů bylo postaveno v 70. letech 19. století), pouze čtyři domy byly postaveny po roce 1911. Za menší nájemné dostal každý havíř měřici (20 arů) půdy. Kolonie byla silně ovlivněna důlní činností. Bydlelo se zde až do roku 1964, kdy byly zahájeny demoliční práce. Svou rozlohou byla druhou až třetí největší kolonií v OKR (7 ha). V r. 1930 měla jednu z nejmenších lidnatostí, především v důsledku poškození budov a tyto byly obývány jen z části. V kolonii bylo i několik pekáren a závodní hostinec. V blízkosti jámy č. VII byl zřízen sad o výměře asi 9500 m².

Na stopě „Muže v soli“ v nejstarším solném dole na světě!

Jak je již v nápise uvedeno, jet jen za fáráním do solného dolu v Solné komoře v Rakousku, se člověk neubrání nádherným sceneriím Alp a pod nimi krásným jezerům, prostě se u nich musí zastavit.

O městečkách a jejich historii, kostelech a památek všeho druhu, ani nemluvě a tak byly na řadě i jejich prohlídky.

Jako účastníci zájezdu cestovní kanceláře A – Z TOUR s. r. o. Bystřice, jsme mimo solného dolu Hallstatt navštívili: jezero Traunsse, město Gmunden se zámečkem obklopeným vodami Traunsse jezera a s pevninou spojený mostem, pod kterým jsou ještě vidět kůly starého opevnění. V dřívějších dobách to byla nádherná pevnost. Museli jsme po cestě zastavit v Bad Ischl, město opěvující krále Vídeňských valčíků, kde je nádherná cukrárna s vlastní výrobou čokoládových bonbónů. Samozřejmě jsme navštívili i kostel sv. Mikoláše.

Zrcadlo historie Kroužku krojovaných horníků při obci Stonava.

Jaká příležitost k vydání knihy o spolku či sdružení může být větší než její stoleté výročí?! A právě toto významné jubileum letos slaví Kroužek krojovaných horníků při obci Stonava. Není divu, že jeho členové, ale nejen oni, dostali u této příležitosti zbrusu novou barevnou bohatě ilustrovanou publikaci o 144 stranách, tištěnou na křídovém papíru s tvrdou laminátovou obálkou.

Je dvojjazyčná (v češtině a polštině) a její celý název zní: 100 let Hornického sdružení obce Stonava – 100 lat Stowarzyszenia Górniczego w Stonawie. Jejím hlavním autorem je Jan Kurial, dlouholetý bývalý zaměstnanec OKD, text přeložila Tereza Ondruszova.