Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 03.12.2025 do 10.12.2025

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

  Od Adventu do Tří králů

Hodně štěstí, radování...
vánoční Vám nesu přání.
K tomu vůli - každý den
zůstat dobrým člověkem.

Adventní zamyšlení

Vánoční poselství

Horník

Lidé uctili patronku a ochránkyni horníků sv. Barboru

Prosili křesťanskou světici o požehnání a ochranu. Poděkovali také společnosti OKD a Nadaci Landek Ostrava.

Stonava

Druhou adventní neděli si hornická obec Stonava za účasti takřka všech kroužků krojovaných horníků v regionu a jejich polských kolegů a kamarádů připomněla svátek sv. Barbory, která je patronkou mnoha řemesel včetně toho hornického. Mše svatá v kostele sv. Maří Magdaleny, kterou vedl farář Roland Manowski, byla také věnována smutné a tragické události, která se stala před necelým měsícem v Závodě Důl Karviná, lokalitě ČSA, kde došlo ke třem smrtelným a devíti těžkým úrazům. Jako vzpomínku přinesli zástupci krojovaných horníků tři přilby s lampami, které symbolizovaly chlapy, kteří se už nevrátili z práce domů za svými rodinami.


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 19. 12. 2014 | 1205 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Zábava

Na co su saňki?

Vlez sem v utery Na Upadnicu ověšany tajak vanočni stromek, a už od dveři sem řval, že něchcu pivo, ale grog! „A jeje, Mikulaš se nam vratil!“ křiknul na mě posměšně Antek. „Guvno Mikulaš, tyn byl v patek! A drž pysk, bo beztak ešče nikdo něvi, jak to s tebu, andělu, vlastně dopadlo!“ seknul sem po nim a vtisnul se mezi chlopy, co se ohřivali řitě kolem hospodskeho krba. Antek enem tak zašvidral a vykoktal ze sebe: „Jak by to mělo dopadnuť?! Přišel sem spořadaně dom, zeblek sem se a šupnul do lužka. Stara byla na stypach, a tak byl doma klid.“ „O tym se ešče povykladame, bo si zase zřigal pul cesty kolem baraka! A navic v tym andělskim munduře! To byla ostuda! Baby se ešče včil o tym vykladaju,“ smjal se mu Poldek. „Ser na cypa!“ okřiknul ho Juzek a otočil se ku mně: „Co to maš v tych balikach?“ „Ale kupil sem rodině darki pod stromek. Nejvěči radosť mam tu oto z tych klasickich saněk. Ty sem kupil pro mojeho nejmladšiho vnuka Peťulku!

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 16. 12. 2014 | 3103 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

NEJVĚTŠÍ HISTORICKÁ UDÁLOST V OSTRAVĚ. II část

PŘED 20 LETY SKONČILA TĚŽBA UHLÍ II část

Pozůstatky po těžbě Karolina

Ukončení těžby uhlí na území Ostravy však nezůstalo bez následků a zanechalo pozůstatky po hornické činnosti, z nichž některé nebyly předpokládané.

Začaly se projevovat výstupy důlních plynů na povrch s některými velmi nebezpečnými následky vč. ohrožení života lidí. V souvislosti s tím vyvstala problematika zabezpečování starých důlních děl (jam a štol) jako komunikací pro výstup důlních plynů z dolů na povrch a také s možným rizikem jejich propadnutí. Ústí starých důlních jam muselo být proti propadnutí a zhroucení zabezpečeno železobetonovými uzávěrami a pro odvod důlních plynů, instalovanými plynovými komínky. Ústí jam bylo ohrazeno, jako např. u těžní jámy Karolina v centru Ostravy u nákupního centra Nová Karolina, viz obr. 4 a stanoveno kolem něho bezpečnostní pásmo (stavební uzávěra).


| Autor: Ing. Jaroslav Klát | Vydáno dne 13. 12. 2014 | 2335 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

NEJVĚTŠÍ HISTORICKÁ UDÁLOST V OSTRAVĚ. I část

PŘED 20 LETY SKONČILA TĚŽBA UHLÍ I část

Pocod landek

V letošním roce jsme si připomněli dvacáté výročí ukončení těžby černého uhlí na území města Ostravy. K tomu došlo 30. června 1994, kdy horníci vyvezli z Dolu Odra v Ostravě-Přívozu poslední vůz černého uhlí, viz obr. 1. Tímto slavnostním aktem byla zakončena těžba uhlí na celém území Ostravy. Ukončení těžby se stalo největší událostí v historii hornické Ostravy. Skončila dlouhá epocha využívání uhlí, které zde bylo dobýváno více než dvě stě let. Jeho těžbu začal v Petřkovicích už v r. 1782 Johann Adam baron Grutschreiber, vlastník hlučínského panství. Soustavná těžba probíhala od té doby až do r. 1994, kdy byla Československým státem ukončena.


| Autor: Ing. Jaroslav Klát | Vydáno dne 10. 12. 2014 | 2789 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
info

Týden BARBOREK

V kostele bylo špatné osvětlení, horší snímky, bohužel, ale stojí to za to. Díky havířských penzistů byl kostel plný a akcelerující byli dojati!

Vše bude ve foto, i když jsou tam některé horší, ale jde o tu masovost. Ve Stonavě v kostele to byla síla a v Horní Suché ještě větší, co se týče počtu. Zdař Bůh!

Foto album


Ing. Jaroslav Minka

| Autor: Ing. Jaroslav Minka | Vydáno dne 08. 12. 2014 | 1140 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Zábava

Jaki budě Mikulaš?

V ponděli zme se Na Upadnici starali, co zrobime letos pro děcka na Mikulaša. „Lojzek ma dva vnučata, Břetik a Jaryn tež, no tuš je třa cosik zrobiť,“ pravil bezdětny stary mladenec Jiřik. „A jak by ses to představoval?“ zeptal sem se ho. „No pojčame se z divadla kostymy čerta, Mikulaša a anděla, šak tam ešče maš furt tu znamu, ni?! Vy dědci nam datě na darki, nebo se ich sami kupitě, a pujdem děcka strašiť! Němluv mi, že něviš, jak se to robi?“ hanlivo mi pravil. „Jak se co robi, to vim, ale kdo se do tych kostymuv převleče? My za svojimi děckami němožeme, bo nas poznaju po čuchu, a převlikať se před každymi dveřami je tež uvalene! To musiš uznať aji ty!“ namitnul sem a z Jiřika se skorem začalo kuřiť, jak urputně přemyšlal. „Mam to! Zrobime to tajak loni: za Mikulaša pujdě Poldek, bo ma skorem dva metry, za čerta idu ja, bo umim nejlepši z vas strašiť, a za anděla pujdě zas Antek,“ vysypal ze sebe a poručil se velku zelenu. Kopnul ju do sebe ze slovami, že když se sam něpochvali, nikdo to za ňho nězrobi. „Něvim, něvim!? Viš jak Antkuv anděl dopadnul!? Viš, co dycki dokaže zrobiť, jak se enem trochu připije!?! Když už to musí byť, měl by isť spíše za čerta...,“ namitnul sem. „Šak se enem spomnitě, jak to dopadlo loni. Vtedy zme měli z mojim synkem a jeho dvumi děckami obrovske ščesti, že stě šli ku nam prvni.

| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 07. 12. 2014 | 3087 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Horník

Legenda o svaté Barboře

Barborka

Život křesťanské světice Barbory klade legenda do druhé poloviny 3. století našeho letopočtu nebo na začátek 4. století. Šlo o období, kdy se mezi sebou svářely původní antické helénistické představy o světě a životní styl s křesťanským pojetím.

Barbora se narodila v Nikomédii (Malá Asie, dnešní Izmir v Turecku) v rodině bohatého kupce Dioskura, který vyznával helénistické zásady. Měl strach, že se jeho jediná dcera nakazí křesťanskými myšlenkami, proto ji držel v kamenné věži, kde jí dopřál veškerý dostupný komfort. Podle předpokladů (které asi potvrdí všichni rodiče dospívajících dětí) to mělo přesně opačný účinek: Barbora se stala přesvědčenou křesťankou – údajně díky jednomu ze sloužících, kteří jí přinášeli potravu.

O její smrti kolují různé představy. Podle jedné z nich ji sťal vlastní otec, když se dověděl o její konverzi ke křesťanství. Prý ho v té chvíli zabil blesk z čistého nebe. Podle jiné ji otec vydal římským soudům. Po dlouhém mučení a marném přesvědčování, aby se zřekla Ježíše, byla popravena během některé z vln pronásledování křesťanů, které v římské říši občas probíhaly, pravděpodobně za vlády císaře Maximiana Galeria (vládl v letech 305–311).


| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 05. 12. 2014 | 1529 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
index | 169-175 | předchozí | následující | Celkem 1127 článků

Taky jsme na FACEBOOKU

Něco málo pro zasmání

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server