Zajímavá kniha vyšla ke konci roku 2013 z pera autora Dušana Pavelka pod titulem "Hornické cesty, autobiografie báňského inženýra". Knižní dílo obsahuje životní příběh předního inženýrského pracovníka v Ostravsko-karvinském revíru.

Vzpomínková kniha byla vydána Nakladatelstvím Jaroslav Klát v Ostravě za finanční podpory Nadace Landek Ostrava. Nakladatelství přikročilo ke knižnímu vydání původně šestidílného vzpomínkového seriálu, který vycházel ve čtvrtletníku Hornický zpravodaj, vydávaném Klubem přátel Hornického muzea v Ostravě v lednu 2013 až únoru 2014. Seriál vycházel pod názvem "Ze života horního inženýra Ing. Dušana Pavelka v Petřvaldě, ve Zbůchu a na Dole Antonín Zápotocký v Orlové-Lazích." Pro bližší poznání míst a prostředí hornických cest, kde Pavelek působil, byly spolužákem autora Ing. Jaroslavem Klátem doplněny i texty o údaje a ilustrace ze související historie a popisu míst a důlních provozů. V knize se také připomíná autorovo rodné Těšínské Slezsko, které by nemělo z obecného povědomí mizet.

Životní příběh autora je napsán velmi zajímavě a obsahuje i řadu postřehů a vlastních zážitků, které výstižně charakterizují dobu, ve které autor žil a delší část působil v hornictví. Autorův příběh se odvíjí od jeho dětství na počátku 2. světové války a probíhá až po útlum těžby uhlí v Ostravsko-karvinském revíru v 90. letech min. století.

Miroslav Šmíd už dávno spojil havířinu a kulturu, což mu vyneslo nominaci mezi činnými osobnostmi staršími pětašedesáti let.

Hornictví a kultura provázejí Miroslava Šmída z ostravského sídliště Poruba celým životem v takové míře, že se mu o nich i nyní v sedmaosmdesáti letech skoro každou noc zdává. A jelikož v jeho případě jedno úzce souvisí s druhým, objevil se také mezi pěticí favoritů na titul Seniora roku 2014 udělovaný radnicí města Ostravy.

Bez zajímavosti není již začátek jeho životní poutě. „Narodil jsem se jako vůbec první dítě z vesnice Hrušky u Slavkova v porodnici v Brně,“ rozpovídal se pamětník, který přišel jako ani ne patnáctiletý na Ostravsko v roce 1942. Vzdělání získal na tehdejší dvouleté Horní škole. Po ní ještě se dvěma spolužáky nastoupil jako revírník na šachtu Prezident Beneš (také Jan Karel, nyní ČSA).

Sobota byla Na Upadnici dost posmutněla. A něbylo se čemu diviť bo sem ja a aji Juzek informovali osazenstvo a pohřebach, na kerych sme byli. Ale hlavně ja sem byl vedle smutku aji dost nasrany na komoše, bo na pohřebě v Albrechticích nas mohlo a mělo byť vice. Ale popořadku. První se rozvykladal Juzek. „Umřel mi dluholety kamoš. Tvůj menovec Lojza Málek byl dobrak od kosti, který by muše chlup na břuchu nězkřivil nětobože ji urval nohu. Vzdělanec ze dvuma vysokoškolskými titulami. Ale tež velky srandista. S tym by si se, Lojzku, rozuměl. Uměl se z kamošu aji vystřeliť. Třebas když jim z jižní Moravy přivez z vinařské obce Hrušky fl ašku ze slovami: ,Dejtě se do ryla vino z Hrušek.´ A taka blondynka převalila vino po patře a znalecki pravila: ,Nikdy bych nevěřila, že tak dobré víno se dá vyrobit z hrušek.´

Úložné místo těžebních odpadů z bývalé hornické činnosti, odval v Ostravě – Heřmanicích, je častým tématem článků občasníku DIAMO. Tento termicky aktivní odval přitahuje pozornost z mnoha hledisek. Jeho materiál je tvořen z části kvalitním kamenivem, vhodným k použití ve stavebnictví, z části uhelnou hmotou s energetickým potenciálem. Na centrální terase haldy je situována skládka nebezpečného chemického odpadu z ostravských koksoven, která je potenciálně ohrožena migrujícími termickými procesy. Projevy těchto procesů způsobují škody na životním prostředí i majetku a znepříjemňují též život obyvatel v okolí.

V bezprostřední blízkosti odvalu se navíc nachází evropsky významná lokalita Heřmanický stav, součást evropské soustavy Natura 2000.

V pondělí 10.listopadu proběhla beseda havířovské pobočky KPHMO trochu ve stínu návštěvy naší Hlavy státu, přesto byla beseda návštěvníky obsazena v klasickém schématu. Po blahopřání jubilantům, když dva naši členové oslavují ve zdraví úctyhodných 80ti let, seznámil předseda pobočky přítomné s nejbližším programem Klubu: 24.11. ve Stálé expozici filmové odpoledne na téma odpal těžních věží Dolu Dukla a následně tradiční Klubová Barborka 2.12. v kompresorovně Landek parku. Hlavní téma besedy bylo tentokrát Krize uhelného hornictví ve světě a řešení těchto problémů v rámci OKD. Před předáním slova tiskovému mluvčímu OKD M.Siebrtovi poděkoval předseda pobočky za podporu, kterou OKD i v této složité době věnuje našim aktivitám. Na grafech prezentace nás p.Siebrt dosti podrobně seznámil s aktuální situací na uhelném trhu, kdy prodejní ceny jsou na třetině stavu před pár lety. Poptávka je celosvětově omezená a konkurence levného uhlí ze zámoří je drastická. Okolní státy tuto situaci řeší podle svých možností Polsko, Slovensko a Maďarsko, které mají podíl v uhelných společnostech, dotují odbyt a provoz šachet. Soukromé společnosti musí racionalizovat provozy a snižovat vstupní náklady do těžby.

Mimořádná událost v lokalitě ČSA Závodu Důl Karviná si vyžádala životy tří horníků.

Jedna z největších důlních tragédií v ostravsko-karvinském revíru za posledních deset let se odehrála v pátek 14. listopadu na lokalitě ČSA Závodu Důl Karviná. Krátce před dvanáctou hodinou došlo k důlnímu otřesu, v důsledku kterého byli usmrceni tři horníci, zbývajících devět z celkového počtu dvanácti lidí, kteří v oblasti pracovali, bylo zraněno. Zhruba 900 metrů pod zemí došlo v okolí prorážky důlního díla k otřesu o síle 8,58 x 106 J. Silný otřes pocítili na povrchu také obyvatelé Karviné a okolních obcí.

Všichni smrtelně zranění pracovali pro dodavatelskou firmu THK Čechpol. Jeden z usmrcených pochází z Polska, zbývající dva jsou z Karvinska. Jedná se o největší neštěstí v revíru od roku 2004, kdy došlo 11. března v podzemí tehdejšího Dolu Lazy k mimořádně silnému otřesu. Uvolněná hornina zavalila chodbu v osmém patře v délce padesáti metrů, kde pracovalo 11 horníků. Sedm z nich utrpělo smrtelný úraz, zbývající čtyři lehká zranění.

Příčiny se vyšetřují

Minulu sobotu se tak ochladilo, že vedeni hospody Na Upadnici dovolilo kelnerovi Zbyňkovi, aby rozfajroval krb uprostředka sala. Bo zima byla taka kapku vlezla, vyměnili zme pivo za svařaki a grogi. „Tuš to mi hlava něbere. Včil zima jak na Siberiji a minuly tydeň o dušičkach bylo ešče krasne babi leto. „Co bys chtěl skoro v polovici listopada? Laziť po kupaku v plavečkach?“ smjal se mu Jaryn. „To ni, ale aby bylo slunečno bez velkeho větra a těplo tak akurat. A to by mohlo vydržeť až do dubna a hned to přejsť na jaro. To mam ze všeckich tych štyrech obdobi nejrači. Jak se tak ty pupata nalivaju, pomalu se začina všecko zeleňať, baby odhazuju přebytečne mantle a svetry a galaty zaměňuju za leginy či kraťučke sukně...