Demolice naproti severní lokalitě Důlního závodu 2 (ČSM sever) čeká nevyužívané a dlouho chátrající objekty; zbytek areálu slouží k podnikání.

Pohřebiště betonových kvádrů a ocelových konstrukcí s mnohdy až hororovým nádechem v hustém březovém porostu. Tak vypadala část areálu plánovaného koksárenského provozu naproti severní lokalitě stonavské šachty. Přibližně od poloviny prázdnin zde rachotí těžká mechanika dodavatelských firem demolující vytipované objekty a vracející krajině její původní ráz.

„Monstrózní jeřábová dráha s délkou okolo padesáti, šířkou dvaceti a výškou patnácti metrů, jež měla sloužit jako venkovní skládka, už je pryč. Zmizela v průběhu necelých čtrnácti dnů. Pečlivě evidovaný systém odvozu kovového odpadu ukázal, že z tohoto objektu č. 14 zůstalo 160 tun šrotu,“ informoval vedoucí provozu povrchové služby Důlního závodu 2 Radomil Ocisk.

Český horník je ohrožený druh, vždyť už teď se jich – náležitě kvalifkovaných – nedostává, tvrdí nový předseda ČBÚ Martin Štemberka.

Český báňský úřad zažil po necelých sedmi letech střídání na postu předsedy. Iva Pěgřímka, který odstoupil na konci loňského roku, nahradil dosavadní statutární náměstek Martin Štemberka. Člověkem na nejvyšší příčce tuzemské báňské legislativy se stal bývalý pracovník provozních i řídicích funkcí zejména v oblasti větrání, báňského záchranářství či bezpečnosti a hygieny práce v provozech OKD. Dali jsme mu proto slovo.

Před dvěma měsíci se sešli zástupci hornického cechu v Havířově na 19. Setkání hornických měst a obcí České republiky. Na Slovensku je tato tradice o několik let mladší. Slovenští horníci se v Banské Bystrici, která se pyšní bohatou historií těžby mědi, sešli 24. až 26. července teprve po osmé.

„Jsem velmi rád, že se právě Banská Bystrica stala hostitelem 8. Setkání hornických měst a obcí Slovenské republiky. Jsme hrdi na svoji hornickou historii,“ řekl zástupce primátora Banské Bystrice Martin Turčan. Ten rovněž uvítal, že tohoto setkání se pravidelně účastní zástupci krojovaných horníků z České republiky.

Stvoření – Rytmus – Oheň. Ve znamení této tematické triády se nesl o víkendu na přelomu července a srpna v areálu uzavřeného Dolu Hlubina první ročník přehlídky propojující širokou škálu umělecké tvorby nazvané 3ARTbeat. Pořadatelský tým neskrýval spokojenost, vždyť v pátek dorazilo osm stovek návštěvníků a v sobotu okolo třinácti set.

Nastalo Na Upadnici obdobi velkich lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa regenerovať psychicke i fyzicke sily a ni furt vysedavať v hospodě a dřistať o ničim!“ pravil filozoficky Břetik a každemu z nas podal ruku. Před hospodu stala jeho škodulka nacpana až k prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami, stanem a hlavně dvumi vnukami s manželku. A něsmim zapomenuť na dvě basy ostravske dvanactki, kere Břetik skonzumuje za tydiň. Dufa ale, že včil to budě měť na delši dobu, bo o dovolene budě častějši řidiť auto... „A kaj vlastně jedětě,“ zeptal se bezelstně Jiřik, ale ja, Poldek a Jaryn zme řvali smichem, bo zme dobře věděli, jakimi tradičnimi perypetijami Břetik ze svoju staru před dovolenu prošli. Břetik se beze slova otočil, vlez do škodulky, zadymil a byl fuč. Tuž zme museli Jiřikovi odpověděť my. „Vubec bysem se nědivil, kdyby měl hned tu za rohem karambol. Bo esli se kvuliva tobě spoměl na planovani letošni dovolene, tuš musel dostať třas. Oni totiž s tu jeho jako tradičně prolezli mapy celeho Česka, palcem procestovali středni aji jižni Čechy a když byli fyzicki, ale hlavně psychicki tymi představami schvaceni, pravila tradičně jeho draha polovička: ,Břetiku, jedem na Slovač do teho našeho kempa u Trenčina!’ A bylo vystarane! Břetik, kery se těšil na Prahu a Karlštejn, mavnul enem rezignovaně ruku a šel do banki měniť eura,“ vysvětlil sem Jiřikovi.

Nejen Moravskoslezský kraj je bohatý svou industriální a hornickou minulostí.

Nejen Moravskoslezský kraj je bohatý svou industriální a hornickou minulostí. Především oblast severních a východních Čech byla historickým centrem těžby rud. V Jestřebích horách u obce Jívka na Trutnovsku po padesáti letech otevřeli pro letní sezónu bývalý měděný Důl Bohumír.

Ve štolách, kde v 19. století pracovali horníci, vznikla tři sta metrů dlouhá prohlídková trasa, kterou návštěvníci absolvují s přilbou i čelovkou. Cesta vede dědičnou štolou, kterou byla dopravována vytěžená rubanina na povrch. Turistická sezóna je omezena pouze na letní měsíce do konce září. Důvodem je fakt, že štola je sídlištěm chráněných netopýrů.

Jednou z organizací, které přispěly k úspěšnému průběhu 19. Setkání hornických měst a obcí České republiky, konaného za podpory společnosti OKD ve dnech 19. až 21. června v Havířově, byl Klub krojovaných horníků František z Horní Suché.

„Jsme moc rádi, že jsme od vedení OKD a obce Horní Suchá obdrželi upomínkové předměty s hornickou tematikou. Věnovali jsme je svým hostům, a mohli tak důstojně reprezentovat jak těžební společnost, tak naši obec,” říká Rostislav Grim z KKH František. „Městská knihovna Havířov a havířovská pobočka Klubu přátel Hornického muzea nám poskytly prostory expozice Historie psaná uhlím v Kulturním domě Reneta. Využili jsme je pro setkání s našimi kamarády a partnery. Potkali jsme se s primátorem Českého Krumlova a členy tamního kroužku, v jejichž městě se Setkání hornických měst a obcí konalo loni, ale také s kamarády z Měděnce, Stříbra, Kladna nebo také Příbrami. Tam se setkání na evropské úrovni uskuteční v příštím roce,” informuje Grim.