Ředitele Hornického muzea Příbram dr. Josefa Velfla jsme se zeptali, jakou novinku chystá muzeum na letošní Prokopskou pouť:

„Letošní Prokopská pouť v rámci doprovodného programu připomene výročí zaražení dolu Vojtěch roku 1779 a dolu Anna 1789. Zároveň chce připomenout i osobnost hormistra a huťmistra Jana Antonína Alise, který přišel do Příbrami s pověřením vyřešit dlouhodobou krizi příbramského hornictví, způsobenou nedostatkem kapitálových investic, ale i provozními problémy. Díky jeho opatřením, jako bylo např. čerpání spodních vod, důkladný geologický průzkum i aplikace různých nových metod, se dostal náš revír na světovou špičku. Výsledkem bylo zaražení dolu Vojtěch a Anna.

13. setkání hornických měst

Ve dnech 19. – 21.června 2009 proběhlo v Jihlavě 13.setkání hornických měst a obcí – Jihlavské havíření 2009. Jak sami organizátoři akce tvrdí jednalo se o největší společenskou událost v Jihlavě a možná i v kraji v tomto roce. Setkání se stalo oslavou hornických tradic v Jihlavě, ke které přispělo nepřeberné množství delegací hornických měst, obcí, spolků, neziskových organizací a těžařských společností. K důstojné atmosféře oslav přispěla také společná delegace Hornického muzea OKD, Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě a Nadace Landek Ostrava, kterou doprovázela hornická dechovka kapelníka Ondruše. Díky nadačnímu příspěvku Nadace Landek se konečně podařilo Klubu přátel HM zajistit dostatečně reprezentativní delegaci, která předvedla Ostravu jako město hornických tradic.

Minule sem vam vykladal, jak zme Erďu honili po hospodě za tyn jeho vtip o mrtvych haviřach. Když se nam ho podařilo chytiť a chtěli ho řadně ztrestať, vykupil se rundu fernetuv. Až zme ho pustili, tak nas ukecal na lacinějši zelenu. Po vypiťu sem se vzal slovo: „Vim, je to morbidni se baviť o pohřebach, ale když ja se spomnil na přiběh, co mi vykladali moja maminka. O stare Tobolove a ich synkach z Orlove sem už vam raz vypravjal. To byli ti bambuli, co převažali ukradnuteho bravka na vuzku přikryteho uhlim a jak do nich vrypla lokajka, kera přes orlovske naměsti jezdila raz za hodinu... Skoňčili v base, odkuď ich z milosti prezidenta Masaryka pustili. Ale to, co mi maminka vypravjali, se stalo paru rokuv předtym. To ešče žil stary Tobola.

Jak to vidí stryk Lojzek

Při průvalu vody ze stařin sloje Nový nad 4. patrem Dolu Eduard Urx 7. ledna 1963 proteklo během asi 10 hodin přes šibík překopem 4. patra a hlavní jámou na 6. patro zhruba 180 tisíc kubických metrů vody. Hladina vody na tomto hlavním těžním patře dosáhla v náraží výšky 5 metrů a na překopu se stoupáním 3 promile sahala voda do vzdálenosti 1500 metrů od jámy. Stacionární čerpadla hlavní čerpací stanice byla zatopena a bylo proto třeba rozhodnout o způsobu vyčerpání zatopených prostorů. Vedoucí záchranných sborů rezolutně odmítl původní návrhy mechaniků, aby se instaloval v jámě systém ponorných čerpadel včetně jejich zavěšení a jejich elektrického připojení. Toto řešení by představovalo časové zdržení a odstavení hlavní jámy na pět dnů. Vedoucí záchranných sborů navrhl řešení podobně, jak bylo použito při otvírkových pracích uzavřeného Dolu Doubrava v březnu 1950, to je nasadit „agrikolovský" způsob těžení vody na povrch v důlních vozících.

Kolikrát jste si už povzdechli, že „ti mladí“ nemají žádnou úctu k hornickým zvykům a tradicím? Možná to ale přece jenom není tak hrozné. Na akci „Poznáváme se“ v Hornickém muzeu OKD nás zaujala skupinka mlaďochů z VŠB-TUO, kteří na ni přifrčeli v hornických krojích a vůbec to nevypadalo, že se v nich cítí špatně nebo nevhodně.

Takže – jaký vztah mají k hornickým krojům studenti VŠB a co pro ně znamenají?