V pátek 24. dubna byl Hornicko-geologickou fakultou VŠB-TU Ostrava a Institutem hornického inženýrství a bezpečnosti pořádán v Mostě již 120. celostátní skok přes kůži, který se konal v Reprezentačním domě města Mostu. Generálními partnery tohoto skoku byly Litvínovská uhelná, a. s. a Vršanská uhelná, a. s. (společnosti skupiny Czech Coal).

Tímto aktem byla zajištěna kontinuita dalšího prohlubování a rozvíjení hornických tradic a zvyků.

Skoku přes kůži se zúčastnili význačné celebrity našeho hornictví, z nichž uvádíme Prof. Ing. Čermáka, CSc., rektora VŠB-TU Ostrava, Prof. Ing. Slivku, CSc, Dr.h.c., děkana Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU, Ing. Kolmana, generálního ředitele Litvínovské uhelné, a. s., Ing. Vladimíra Roučka, generálního ředitele Vranské uhelné, a.s., emeritního předsedu ČBÚ Prof. JUDr. Ing. Makaria, CSc., ředitele odboru hornictví MPO Ing. Sochora, a další.

Mezi spoustou zajímavostí, které nabízí Národní kulturní památka Důl Michal v Ostravě- Michálkovicích, je i jedna specialitka. Tou je výklad bývalého havíře a michálkovického rodáka Jaroslava Papaly, vedený v pravé a nefalšované ostravštině. Šedesátiletý důlní zámečník specialista a nyní údržbář michálkovické šachty provází zejména Pražáky a návštěvníky z Čech. Jeho komentář má úspěch a rozšiřuje pražské obzory o znalosti z poněkud jiného světa.

„Víte, co to jsou ograbule?“ zeptá se třeba Jaroslav Papala a odpovědí mu jsou nechápavé pohledy. „To byly ženy, které robily na třídírně a přebíraly z teho uhlí ten kameň. To byly malé baby, ale svaly to mělo jako já kitu,“ vysvětluje michálkovický horník a rozpovídá se o lidech a životě na „jeho“ šachtě. Náměty mu nechybějí. Na tehdejší Důl Petr Cingr přišel z Bastra a do roku 1992 tu odfáral 13 let. Pracoval v nízkých slojích – jak se říká „pod štokrlou je vysoko“ – a na svoji „fachu“ nedá dopustit. „Jsem malý a všude jsem se dostal. Práce se mi líbila, a velmi. A také tam byla sranda, cypovin se narobilo až dosť,“ vzpomíná s úsměvem.

Zákon schválnosti platí beze zbytku, říkávala moje babička. Dílo, které chcete přeřadit do kontrol s delším intervalem, protože za 40 let od likvidace se ani nehnulo, se po přeřazení do 14 dnů zaručeně propadne, stejně tak na pozemcích s důlními díly, které jsou stabilizované, se po předání novému uživateli něco stane. Lokalita Vítkov II byla v loňském roce předána obci a v letošním roce jsme řešili propady hned na dvou komínech.. Komín K–30–310 byl proražen ze 3. patra na povrch v roce 1975 a byl vystrojen jako útěková cesta. Před likvidací byl vypleněn a následně v roce 1991 zasypán. V roce 1993 byl dosypán v objemu 120 m³⁾ včetně homole, v letech 2000 a 2004 byly zaznamenány nevýrazné poklesy zásypového materiálu, v letošním roce došlo k poklesu cca o 5 m a obnažení betonového límce komína.

Dne 24. dubna ráno vyjíždíme s Josefem Břenkem ze sídla o. z. GEAM v Dolní Rožínce na kontrolu starých zátěží a rekultivačních prací v oblasti o. z. GEAM Dolní Rožínka. Prvním cílem je areál bývalé těžní jámy R5 Rozsochy, která se nachází na kat. území Rozsochy. Byla vyhloubena v roce 1965 .V roce 1993 byla zlikvidována nezpevněným zásypem. Na leteckém snímku, pořízeném v roce 2004 je vidět na místě areálu hájek uprostřed polí a luk. Myslel jsem, že se mi ze země podaří zachytit kontury bývalé haldy, ale vizuálně se stala součástí krajiny. K bývalé jámě vede louka připomínající průsek, kolem ní jsou krmítka zvěře, pár jehličnanů je pokroucených, následkem nějaké minulé vichřice. Mezi lesíkem a poli kvetou vzrostlé třešně. Kuželovitý kopec zásypu jámy nejeví známky pohybu, naposledy byl dosýpán v říjnu 2007 .Opravený kostel v Rozsochách shlíží na přírodě navrácenou krajinu.

Když Erďa minulu středu dovykladal tyn vtip o zaletne manželce, keru chtěl jeji milenec požadať před celu rodinu o ruku, vysvětlil, čemu že se ešče předtym smjal: „Ale, potkal sem před chvilu Jiřika. A musim řecť, že s nim to jaro pořadně zarušalo. Zapomnil na všecki problemy, co kdy s babami měl, a tulil se ku take gryfne blondynečce, a tak na ňu zalaskovaně čuměl, že mě ani něviděl. No, jak pravim, tajak dvě hrdlički! Až sem im zaviděl.“ „Ja, ja. Je tyn maj, tuž kulasci maju žně!“ pravil radobyvtipno Poldek. „Ha, ha, ha! Zasmjali se zbrojnoši a odjeli na šicim stroju znački Minerva. Čekaš, že se ti kdosi na teho kulasce zepta, co?! To zme se už v třeti obecne ptali učitelki, když zme ju chtěli nasrať, co je to tyn kulasec. Bo přeci Macha v Maju piše, že ,...hrdliččin zval kulasce hlas...’ Tu ti na to už nikdo něskoči, lulane!“ utřel Poldka Antek. „Ja něvim, čemu se ludě vybrali pravě ty hrdličky!

Jak to vidí stryk Lojzek

Na přednášce Milana Bystroně z Májováku v cyklu besed pro hornické seniory se tentokrát zpívaly hornické písně.

V Regionální knihovně v Karviné se tentokrát zpívalo, a to pěkně po havířsku. Ostravěnko, Kamarádi, dolů sfárejme či Hornický stav budiž velebený – to byly písničky přesně podle gusta účastníků pátečního (29. května) setkání seniorů na přednášce O hornickém zpívání. V rámci cyklu besed pro hornické důchodce hovořil ke třem desítkám návštěvníků bývalý šéfdirigent velkého dechového orchestru Májovák Milan Bystroň a jeho slova i hudební ukázky padaly na úrodnou půdu.

„Však je to také hudba našeho mládí, všechny ty písničky známe a rádi si je připomeneme,“ smál se pro Horníka osmdesátiletý Josef Pukovec, havíř ještě z Johan šachty, dolu, který dnes známe jako závod ČSA Dolu Karviná. Na přednášku přišel s kamarády Jaroslavem Krótkim a Jaroslavem Břozou, a byl nadmíru spokojen. „Chodíme ale na všechny hornické besedy, protože jsou moc pěkné,“ dušoval se.

Výtah z přednášky autora, přednesení v pobočce KPHMO Petřvald dne 8. ledna 2009

Ve dnech 9. až 22. prosince 2008 jsem pracoval se servisními techniky českého výrobce důlních dopravních zařízení v Mexiku při montáži a uvedení do provozu první série dodávek tamnímu zákazníkovi. Z provozních důvodů si tento klient vyžádal urychlení dodávky, takže dvě soupravy zařízení byly dopraveny letecky do Houstonu ve Spojených státech a dále kamionovou dopravou na místo určení u města Nueva Rosita ve státě Coahuila, což je jeden ze 31 států Spojených států Mexiko, kde samostatnou správní jednotku tvoří hlavní město Mexiko City. Svou rozlohou necelých 2 milionů km² je Mexiku třetím největším státem Latinské Ameriky. Co do počtu obyvatel jde o zemi s rychlým nárůstem. Z roku 1990 s počtem 81,5 milionů přesahuje dnešní stav 105 milionů obyvatel, což je po Brazílii druhý nejlidnatější stát. Z hospodářského hlediska je Mexiko řazeno mezi zemědělsko-průmyslové státy s významnou těžbou nerostů. Mezi nimi je to především Fluorit, stříbro, uran, molybden, zlato a zinek. Je také významným producentem ropy a přírodního plynu. Patří k nejrozvinutějším státům v Latinské Americe. Pro českého výrobce se jednalo o první dodávku zařízení na Latinsko-americký kontinent, kde uspěl v konkurenci s jinými firmami, především polskými, kteří tam již dodávají těžební komplexy. Tolikjenom stručně na začátek.